Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavá měsíční zákoutí: kráter Plato a Moře dešťů
Vít Straka Vytisknout článek

Zajímavá měsíční zákoutí: kráter Plato a Moře dešťů

Plato ze sondy Lunar Orbiter
Plato ze sondy Lunar Orbiter
Každého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.

Podél severního okraje Moře dešťů (Mare Imbrium) se táhne měsíční pohoří Alpy. Přerušené je jen v jednom místě kráterem Plato, s průměrem 104 km. Je velmi výrazný, jeho rozlehlé, hladké tmavé dno (zalito čedičovou lávou asi před 3,2 miliardy lety) nelze mezi světlými Alpami, které ho obklopují, přehlédnout. Ale přece jen není naprosto dokonale hladké (viz snímek na začátku). Při vhodných podmínkách lze na dně Plata zahlédnout několik světlých bodů, jedná se o výsledek meteorického bombardování jeho dna v průběhu oněch 3,2 miliard let, maličké krátery s průměrem jen asi okolo 2 km. Vyžaduje to už ale dalekohled s minimálně 100násobným zvětšením a také záleží na podmínkách. Kromě meteorologických (i přes jasnou oblohu je někdy obraz Měsíce v dalekohledu silně neklidný) také na poloze terminátoru (hranice světla a stínu na povrchu Měsíce). Když terminátor prochází poblíž Plata nebo přímo jeho dnem, jamky kráterů vrhají nápadné stíny.

Stínohra v kráteru Plato
Stínohra v kráteru Plato
Co se týče stínohry, můžeme v době přechodu terminátoru poblíž Plata pozorovat úžasné jevy - viz snímek vlevo, na mysli mám stín připomínající nejspíš netopýra, který na dno kráteru vrhá jeho východní okraj. Není divu, okrajové valy Plata jsou v některých místech vysoké až 2 km a hodně členité.

Moře dešťů, na jehož severním okraji se Plato nachází, je na přivrácené straně Měsíce druhou největší lávovou plochou hned po Oceánu bouří. Vzniklo před zhruba 3,85 miliardami let. Na severu jej obklopuje pohoří Alpy, na východě Apeniny. Právě v nich, konkrétně u Hadleyovy brázdy, přistál 31. července 1971 modul Falcon Apolla 15 s Davidem Scottem a Jamesem Irwinem. Šlo o první expedici, co s sebou měla měsíční vozítko Rover. Terén jim byl vybrán velmi zajímavý a díky Roveru měli možnost provést rozsáhlejší průzkum místa přistání. Ještě před první vycházkou se Scott vysoukal na půl těla ven horním otvorem a fotil okolí, jemuž vévodila hora Mount Hadley, patřící právě do Apenin. Poslední vycházku mise Apolla 15 zakončil její velitel známým experimentem se sokolím brkem a kladivem, dokázal, že ve vakuu bez odporu vzduchu dopadnou opravdu zároveň.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 N1 (ATLAS).

Kometa C/2019 N1 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »