Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zánik Země za 7,6 miliardy roků?

Zánik Země za 7,6 miliardy roků?

Závěrečná fáze vývoje Slunce - kresba.
Závěrečná fáze vývoje Slunce - kresba.
Podle nových výpočtů, provedených na University of Sussex, nyní astronomové předpovídají, že Země bude Sluncem pohlcena přibližně za 7,6 miliardy roků, pokud nebude její dráha nějakým způsobem změněna.

Dr. Robert C. Smith, emeritní profesor astronomie řekl, že jeho tým již dříve vypočítal, že Země by mohla uniknout definitivnímu zničení, přestože její povrch bude zdevastovaný a spálený na popel. Avšak to nebyl vzat v úvahu vliv brždění, způsobovaného vnějšími vrstvami sluneční atmosféry umírajícího Slunce.

Robert Smith říká: „Dříve jsme předpokládali, že jak bude Slunce zvětšovat svůj rozměr, bude postupně ztrácet svoji hmotnost v podobě intenzivní sluneční vichřice, mnohonásobně silnější než současný sluneční vítr. Podle provedených výpočtů ztratí Slunce za příštích 7,6 miliardy roků asi 0,332 současné hmotnosti. Tím by postupně docházelo ke snižování gravitačního vlivu Slunce, což by přispělo ke vzdalování oběžné dráhy Země od rozpínajícího se Slunce.

„Pokud by to byl pouze jediný účinek, Země by mohla opravdu uniknout konečné zkáze. Bohužel, řídké vrstvy vnější atmosféry Slunce budou sahat daleko za jeho viditelný povrch. Jejich působením se změní současná dráha Země, která se bude v budoucnu nacházet ve vnějších vrstvách této atmosféry Slunce o velmi nízké hustotě. Brždění způsobované řídkým plynem je dostatečné k tomu, že se Země bude posouvat směrem do středu Sluneční soustavy, až nakonec bude pohlcena Sluncem a vypaří se.“ Aby mohla Země uniknout před tímto osudem, musela by se v současné době nacházet ve vzdálenosti minimálně 1,15 AU (tj. asi 172 000 000 km) od Slunce.

Nová studie byla vypracována ve spolupráci s Dr. Klausem-Peterem Schroederem (dříve University Sussex, nyní Astronomy Department of the University of Guanajuato, Mexiko).

Život na Zemi zmizí, bohužel, dlouho před dosažením limitu 7,6 miliardy roků. Astronomové jasně ukázali, že pomalá expanze Slunce bude mít za následek postupný vzestup teploty na povrchu Země. Oceány se vypaří, zemská atmosféra se stane bohatá na vodní páry, které jsou (podobně jako oxid uhličitý) velmi efektivními skleníkovými plyny. Pravděpodobná je i varianta, že se voda z oceánů vypaří a vodní pára následně unikne do kosmického prostoru. Přibližně za jednu miliardu let od současnosti se naše Země změní ve velmi horké, vyprahlé a neobyvatelné těleso.

Můžeme udělat něco, co by zabránilo této zkáze? Profesor Smith podotýká, že za povšimnutí stojí návrh, který vypracoval kolektiv pracovníků Santa Cruz University. Vědci doporučují využít gravitační efekty při těsných přiblíženích velkých asteroidů k Zemi k postupnému „posouvání“ zemské dráhy směrem od Slunce. Vhodná přiblížení asteroidů zhruba každých 6 000 let by byla dostatečná k tomu, abychom předešli nesnázím a poskytli životu na Zemi dalších 5 miliard let k dobru, a možná dokonce i pro období, kdy se Slunce bude nacházet ve fázi rudého obra.

„Zní to jako science fiction,“ říká Robert Smith. „Avšak my se domníváme, že energetické požadavky na záchranu Země jsou přijatelné a potřebné technologie mohou být vyvinuty během příštích několika staletí.“ Nicméně je to velmi riskantní strategie – nepatrná chyba ve výpočtech může způsobit, že asteroid ve skutečnosti narazí do Země s katastrofickými následky. Bezpečnějším řešením může být stavba flotily meziplanetárních „ostrovů života“, které budou samy manévrovat, tu dále od Slunce, tu blíže ke Slunci a využívat sluneční energii.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »