Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zásoby ledu na planetě Mars

Zásoby ledu na planetě Mars

Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.

Schopnost sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nepřetržitě mapovat oblasti těchto skrytých ledovců a ledem zaplněných údolí - poprvé potvrzených pomocí radaru před dvěma roky - podává informace, že zde mohly být tyto depozity zanechány jako pozůstatek z doby, kdy zdejší ledovec ustoupil.

Depozity podpovrchového ledu se táhnou v délkách stovek kilometrů v nerovné oblasti nazvané Deuteronilus Mensae, přibližně uprostřed mezi rovníkem a severním pólem Marsu. Jeffrey Plaut (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) se svými spolupracovníky zhotovil mapu regionu s výskytem ledu pro prezentaci na 41. konferenci Lunar and Planetary Science Conference, která se konala nedávno poblíž Houstonu.

Pomocí přístroje Shallow Radar na palubě sondy MRO bylo uskutečněno více než 250 pozorování sledované oblasti, která se svou rozlohou rovná americkému státu Kalifornie.

"Zmapovali jsme celou oblast s vysokou hustotou pokrytí," říká Jeffrey Plaut. "Nejedná se o izolované útvary. V této oblasti radar detekoval tlusté vrstvy podpovrchového ledu na mnoha místech." Většinou se tyto oblasti nacházejí v okolí úpatí stolových hor či v blízkosti srázů a jsou uvězněny uvnitř údolí a kráterů.

Dále Jeffrey Plaut říká: "Předpokládá se, že celá oblast byla pokryta vrstvou ledu během odlišných klimatických period; a když se klima stalo sušším, tyto depozity zůstaly pouze v těch místech, kde byly zakryty vrstvami horniny, která chránila led před sublimací do atmosféry."

Astronomové budou pokračovat v mapování výskytu ledu. Tyto ukryté zásoby jsou významnou částí známého ledu mimo oblast polárních čepiček. Led může obsahovat záznamy o podmínkách v okolním prostředí v době jeho ukládání, když se zde vytvořily velké zásoby ledu - jedná se o zajímavé možné cíle pro budoucí výzkumné mise, vybavené vrtnými soupravami.

Přístroj Shallow Radar zkonstruovala Italská kosmická agentura.

Podrobnější informace k obrázku:

Obrázek představuje mapu oblasti známé jako Deuteronilus Mensae na severní polokouli Marsu, na níž jsou modrou barvou vyznačeny lokality s objevenými depozity vodního ledu. Žluté čáry představují průměty oběžné dráhy sondy na povrch planety při jednotlivých obězích.

Více než 1 km tlustá vrstva ledu byla objevena v místech přiléhajících k příkrým útesům a svahům kopců, kde kamenné úlomky padající ze svahů zakrývají a chrání led před sublimací do atmosféry.

Podkladová mapa na tomto obrázku je stínovaný topografický reliéf, vytvořený pomocí laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter), který byl umístěn na sondě NASA s názvem Mars Global Surveyor. Střed obrázku má souřadnice 42,2° s. š. a 24,7° v. d. Zachycuje oblast o rozměrech 1050 x 775 km.

Zdroj: marsprogram.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »