Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zásoby ledu na planetě Mars

Zásoby ledu na planetě Mars

Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.

Schopnost sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nepřetržitě mapovat oblasti těchto skrytých ledovců a ledem zaplněných údolí - poprvé potvrzených pomocí radaru před dvěma roky - podává informace, že zde mohly být tyto depozity zanechány jako pozůstatek z doby, kdy zdejší ledovec ustoupil.

Depozity podpovrchového ledu se táhnou v délkách stovek kilometrů v nerovné oblasti nazvané Deuteronilus Mensae, přibližně uprostřed mezi rovníkem a severním pólem Marsu. Jeffrey Plaut (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) se svými spolupracovníky zhotovil mapu regionu s výskytem ledu pro prezentaci na 41. konferenci Lunar and Planetary Science Conference, která se konala nedávno poblíž Houstonu.

Pomocí přístroje Shallow Radar na palubě sondy MRO bylo uskutečněno více než 250 pozorování sledované oblasti, která se svou rozlohou rovná americkému státu Kalifornie.

"Zmapovali jsme celou oblast s vysokou hustotou pokrytí," říká Jeffrey Plaut. "Nejedná se o izolované útvary. V této oblasti radar detekoval tlusté vrstvy podpovrchového ledu na mnoha místech." Většinou se tyto oblasti nacházejí v okolí úpatí stolových hor či v blízkosti srázů a jsou uvězněny uvnitř údolí a kráterů.

Dále Jeffrey Plaut říká: "Předpokládá se, že celá oblast byla pokryta vrstvou ledu během odlišných klimatických period; a když se klima stalo sušším, tyto depozity zůstaly pouze v těch místech, kde byly zakryty vrstvami horniny, která chránila led před sublimací do atmosféry."

Astronomové budou pokračovat v mapování výskytu ledu. Tyto ukryté zásoby jsou významnou částí známého ledu mimo oblast polárních čepiček. Led může obsahovat záznamy o podmínkách v okolním prostředí v době jeho ukládání, když se zde vytvořily velké zásoby ledu - jedná se o zajímavé možné cíle pro budoucí výzkumné mise, vybavené vrtnými soupravami.

Přístroj Shallow Radar zkonstruovala Italská kosmická agentura.

Podrobnější informace k obrázku:

Obrázek představuje mapu oblasti známé jako Deuteronilus Mensae na severní polokouli Marsu, na níž jsou modrou barvou vyznačeny lokality s objevenými depozity vodního ledu. Žluté čáry představují průměty oběžné dráhy sondy na povrch planety při jednotlivých obězích.

Více než 1 km tlustá vrstva ledu byla objevena v místech přiléhajících k příkrým útesům a svahům kopců, kde kamenné úlomky padající ze svahů zakrývají a chrání led před sublimací do atmosféry.

Podkladová mapa na tomto obrázku je stínovaný topografický reliéf, vytvořený pomocí laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter), který byl umístěn na sondě NASA s názvem Mars Global Surveyor. Střed obrázku má souřadnice 42,2° s. š. a 24,7° v. d. Zachycuje oblast o rozměrech 1050 x 775 km.

Zdroj: marsprogram.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »