Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zásoby vody na asteroidech

Zásoby vody na asteroidech

Objev ledu na planetce Cybele - ilustrační obrázek
Objev ledu na planetce Cybele - ilustrační obrázek
Přítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.

"Nové objevy naznačují, že tato oblast naší Sluneční soustavy obsahuje mnohem více vodního ledu, než jsme si mysleli," říká profesor Humberto Campins (University of Central Florida). "Tento fakt podporuje teorii, že planetky mohly v dávné minulosti při srážkách se Zemí dopravit na naši planetu značné množství vody a vystavět zde základní stavební kameny pro vznik a vývoj života."

Planetka 65 Cybele je poněkud větší než asteroid 24 Themis - objekt, u něhož byla přítomnost vodního ledu zjištěna nedávno. Cybele má průměr 290 km, Themis měří 200 km. Obě planetky krouží kolem Slunce ve stejné oblasti mezi Marsem a Jupiterem.

Profesor Humberto Campins je oborník na komety a planetky. Ocenění mu přinesl článek publikovaný v časopise Nature, představující první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na povrchu planetky Themis. Spolupracoval rovněž na několika výzkumných misích NASA a Evropské kosmické agentury ESA.

Planetku 24 Themis objevil 5. 4. 1853 italský astronom Annibale de Gasparis, který má "na svědomí" objevy dalších 8 planetek. Themis krouží kolem Slunce ve vzdálenosti 2,71 až 3,55 AU (astronomických jednotek). Jeden oběh vykoná za 5,54 roku. Prostřednictví dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (Mauna Kea, Havajské ostrovy, průměr objektivu 3 m) bylo 7. 10. 2009 zjištěno, že povrch planetky je zcela pokryt ledem. Rovněž byla detekována přítomnost organických molekul.

Planetku 65 Cybele objevil 8. 3. 1861 německý astronom Ernst Tempel. Kolem Slunce obíhá v průměrné vzdálenosti 3,43 AU. Detailní výzkum planetky v oboru infračerveného záření ukázal, že objekt má podobné vlastnosti jako planetka Themis. Její povrch tak může být pokryt vrstvou jemného silikátového prachu smíchaného s vodním ledem a organickými molekulami.

Zdroj: news.ucf.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »