Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zeměkoule není koule

Zeměkoule není koule

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Po dvou letech na oběžné dráze kolem Země shromáždila evropská družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer, start 17: 3. 2009) dostatečné množství dat, aby zmapovala gravitační pole Země s bezkonkurenční přesností. Vědci nyní zpřístupnili nejpřesnější model geoidu, jaký byl kdy vůbec vypracován k našemu pochopení toho, jak Země ve skutečnosti "funguje".

Nový model geoidu byl odhalen 31. března 2011 na čtvrtém mezinárodním workshopu k družici GOCE, který se uskutečnil na Technische Universität München, Mnichov, Německo). Zástupci médií a vědci celého světa se mohli seznámit s nejpřesnějším pohledem na gravitační pole Země.

Geoid je fyzikální model povrchu Země, reprezentovaného hladinou světového oceánu bez působení slapových sil, tvarovaný pouze vlastní gravitací a rotací. Je to velmi důležitá referenční hladina pro měření cirkulace v oceánech, změn výšky vodní hladiny a dynamiky výskytu ledu - což všechno má vliv na klimatické změny.

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Rozdílné barvy na modelu geoidu představují výškové odchylky (-100 m až +100 m) od ideálního tvaru geoidu. Modré odstíny barvy představují záporné odchylky, červené a žluté odstíny barvy zase kladné odchylky od ideálního tvaru geoidu.

Profesor Reiner Rummel (Institute for Astronomical and Physical Geodesy, Technische Universität München) říká: "Máme k dispozici nepřetržitý tok gradientometrických dat přicházejících z vynikající družice GOCE. Během každého dalšího dvouměsíčního cyklu byla kvalita našeho modelu gravitačního pole Země lepší a lepší. Nyní přišel čas použít tato data z družice k vědeckým závěrům a k praktickému využití. Zvláště nadšený jsem z prvních oceánografických měření."

"Ukazuje se, že družice GOCE nám poskytuje údaje o dynamické topografii a zákonitostech cirkulace v oceánech s nevídanou přesností a rozlišením. Jsem si jistý, že tyto informace pomohou zlepšit naše znalosti o dynamice vodního světa," dodává Reiner Rummel.

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Dvoudenní workshop poskytl vědecké komunitě nejnovější pohled na výkonnost družice a detailní informace o datech, produkovaných pro naše využití v praxi. Účastníci konference rovněž diskutovali o tom, jak geoid vytvořený na základě dat z družice GOCE pomůže vědcům při výzkumu oceánů a klimatických změn a zdokonalí naše znalosti o vnitřní struktuře Země.

Kromě toho data o gravitačním poli Země mohou pomoci k hlubšímu poznání procesů, které způsobují velká zemětřesení, jako je například to, kterým bylo v nedávné době doslova zdevastováno Japonsko.

Protože toto zemětřesení bylo způsobeno posunem tektonické desky pod oceánem, nemohl být tento pohyb z vesmíru přímo pozorován. Nicméně to vedlo k vytvoření určitých "značek" v gravitačních datech, které mohou být použity k pochopení procesů, vedoucích k těmto přírodním katastrofám a nakonec pomoci je předpovídat.

Volker Liebig, ředitel Earth Observation Programmes, ESA, říká: "Výhodou je současná perioda neobyčejně nízké sluneční činnosti. Díky tomu je družice GOCE schopná setrvávat na nízké oběžné dráze kolem Země a dosáhnout kompletního zmapování šest týdnů před plánovaným datem."

Evropská družice GOCE k měření gravitačního pole Země
Evropská družice GOCE k měření gravitačního pole Země
"To ale také znamená, že stále máme dostatek pohonných hmot k pokračování v měření gravitačního pole až do konce roku 2012, čímž zdvojnásobíme plánovanou životnost družice a ještě více zpřesníme parametry zemského geoidu na základě měření z družice GOCE."

Družice GOCE dosáhla mnoha prvenství při výzkumu Země. Její gradientometr - šest velmi citlivých akcelerometrů měřících gravitační pole prostorově (3D) - pracuje ve vesmíru poprvé.

Kolem Země obíhá po velmi nízké oběžné dráze jako jedna z mála umělých družic, aby shromáždila co nejpřesnější data o zemské gravitaci. I celá konstrukce této jednu tunu těžké družice s hladkým povrchem je unikátní.

Kromě toho družice GOCE využívá inovované iontové motory o velmi nízkém tahu, které kompenzují nepatrné změny oběžné dráhy družice v důsledku odporu zbytkové atmosféry Země.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »