Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zeměkoule není koule

Zeměkoule není koule

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Po dvou letech na oběžné dráze kolem Země shromáždila evropská družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer, start 17: 3. 2009) dostatečné množství dat, aby zmapovala gravitační pole Země s bezkonkurenční přesností. Vědci nyní zpřístupnili nejpřesnější model geoidu, jaký byl kdy vůbec vypracován k našemu pochopení toho, jak Země ve skutečnosti "funguje".

Nový model geoidu byl odhalen 31. března 2011 na čtvrtém mezinárodním workshopu k družici GOCE, který se uskutečnil na Technische Universität München, Mnichov, Německo). Zástupci médií a vědci celého světa se mohli seznámit s nejpřesnějším pohledem na gravitační pole Země.

Geoid je fyzikální model povrchu Země, reprezentovaného hladinou světového oceánu bez působení slapových sil, tvarovaný pouze vlastní gravitací a rotací. Je to velmi důležitá referenční hladina pro měření cirkulace v oceánech, změn výšky vodní hladiny a dynamiky výskytu ledu - což všechno má vliv na klimatické změny.

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Rozdílné barvy na modelu geoidu představují výškové odchylky (-100 m až +100 m) od ideálního tvaru geoidu. Modré odstíny barvy představují záporné odchylky, červené a žluté odstíny barvy zase kladné odchylky od ideálního tvaru geoidu.

Profesor Reiner Rummel (Institute for Astronomical and Physical Geodesy, Technische Universität München) říká: "Máme k dispozici nepřetržitý tok gradientometrických dat přicházejících z vynikající družice GOCE. Během každého dalšího dvouměsíčního cyklu byla kvalita našeho modelu gravitačního pole Země lepší a lepší. Nyní přišel čas použít tato data z družice k vědeckým závěrům a k praktickému využití. Zvláště nadšený jsem z prvních oceánografických měření."

"Ukazuje se, že družice GOCE nám poskytuje údaje o dynamické topografii a zákonitostech cirkulace v oceánech s nevídanou přesností a rozlišením. Jsem si jistý, že tyto informace pomohou zlepšit naše znalosti o dynamice vodního světa," dodává Reiner Rummel.

Zemský geoid podle měření družice GOCE
Zemský geoid podle měření družice GOCE
Dvoudenní workshop poskytl vědecké komunitě nejnovější pohled na výkonnost družice a detailní informace o datech, produkovaných pro naše využití v praxi. Účastníci konference rovněž diskutovali o tom, jak geoid vytvořený na základě dat z družice GOCE pomůže vědcům při výzkumu oceánů a klimatických změn a zdokonalí naše znalosti o vnitřní struktuře Země.

Kromě toho data o gravitačním poli Země mohou pomoci k hlubšímu poznání procesů, které způsobují velká zemětřesení, jako je například to, kterým bylo v nedávné době doslova zdevastováno Japonsko.

Protože toto zemětřesení bylo způsobeno posunem tektonické desky pod oceánem, nemohl být tento pohyb z vesmíru přímo pozorován. Nicméně to vedlo k vytvoření určitých "značek" v gravitačních datech, které mohou být použity k pochopení procesů, vedoucích k těmto přírodním katastrofám a nakonec pomoci je předpovídat.

Volker Liebig, ředitel Earth Observation Programmes, ESA, říká: "Výhodou je současná perioda neobyčejně nízké sluneční činnosti. Díky tomu je družice GOCE schopná setrvávat na nízké oběžné dráze kolem Země a dosáhnout kompletního zmapování šest týdnů před plánovaným datem."

Evropská družice GOCE k měření gravitačního pole Země
Evropská družice GOCE k měření gravitačního pole Země
"To ale také znamená, že stále máme dostatek pohonných hmot k pokračování v měření gravitačního pole až do konce roku 2012, čímž zdvojnásobíme plánovanou životnost družice a ještě více zpřesníme parametry zemského geoidu na základě měření z družice GOCE."

Družice GOCE dosáhla mnoha prvenství při výzkumu Země. Její gradientometr - šest velmi citlivých akcelerometrů měřících gravitační pole prostorově (3D) - pracuje ve vesmíru poprvé.

Kolem Země obíhá po velmi nízké oběžné dráze jako jedna z mála umělých družic, aby shromáždila co nejpřesnější data o zemské gravitaci. I celá konstrukce této jednu tunu těžké družice s hladkým povrchem je unikátní.

Kromě toho družice GOCE využívá inovované iontové motory o velmi nízkém tahu, které kompenzují nepatrné změny oběžné dráhy družice v důsledku odporu zbytkové atmosféry Země.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »