Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Život na Marsu může existovat pod vrstvou ledu

Život na Marsu může existovat pod vrstvou ledu

Oblast Elysium na Marsu na fotografii, pořízené sondou Mars Express.
Oblast Elysium na Marsu na fotografii, pořízené sondou Mars Express.
Pokud existují na Marsu mikroorganizmy, pak mohou přežívat až do dnešních dnů pod ochranou vodního ledu v rovníkové oblasti s názvem Elysium. Alespoň je o tom přesvědčen Lewis Dartnell (University College London).

Tento britský vědec vytvořil počítačový model, mapující úroveň kosmické radiace v různých hloubkách pod povrchem Marsu. Zjistil, že v hloubce do dvou metrů pod povrchem mikroorganizmy s největší pravděpodobností zahynuly v důsledku pronikajícího záření. Avšak ve větších hloubkách by mohly přežívat. Na rozdíl od naší Země není Mars chráněn silným magnetickým polem a hustou atmosférou, což znamená, že povrch rudé planety byl po miliardy let vystaven intenzivnímu působení kosmického záření.

V současné době se připravuje několik výzkumných misí, jejichž úkolem je přistát na povrchu Marsu. Jedná se například o americkou sondu Phoenix Mars Mission (lander) a evropský robot ExoMars. Přestože se u nich počítá s odběrem vzorků z podpovrchových vrstev, hloubka vrtu nepřesáhne 2 m. Tím podstatně klesá možnost objevení života těmito sondami.

Podle současných plánů bude americká sonda Phoenix vyslána k Marsu v srpnu 2008, start evropské sondy ExoMars je naplánován na rok 2011 (pravděpodobně ale bude o 2 roky odložen). Americká sonda přistane v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety Mars (nebezpečí dopadu na případné kameny). Místo přistání evropské sondy zatím nebylo definitivně vybráno.

Lewis Dartnell také předpokládá, že nejzajímavějším místem na Marsu z hlediska hledání života je velké „ledové moře“ o rozměru 800 x 600 km, objevené počátkem roku 2005 – viz obrázek. John Murray (Open University), Jan-Peter Muller a další vědci dospěli k závěru, že tato oblast byla před 5 milióny roků postižena katastrofickými záplavami. Proudící voda posléze zmrzla a byla pokryta vrstvami prachu a sopečného popela. Poskládané ledové kry jsou dobrou ochranou před kosmickým zářením. Kromě toho led se dá docela dobře provrtat. Přesto i v tomto případě by bylo vhodnější proniknout do větší hloubky než 2 metry. Avšak ne do hloubky několik set metrů, jak předpokládá jeden americký profesor.

Zde je třeba doplnit několik poznámek. O tom, že na Marsu mohl v minulosti existovat život (a možná existuje i v současnosti), vědci hovoří již dlouho. Opírají se přitom o celou řadu nepřímých důkazů (například přítomnost čpavku a metanu v atmosféře). Nelze vyloučit ani možnost života na povrchu Marsu, nehledě na kosmické záření, z kterého má obavy Dartnell. I na Zemi byly objeveny mikroorganizmy, schopné žít v takovémto prostředí.

Je také docela možné, že marťanský život již byl objeven. A ne jednou. Mohly jej objevit – ale ne rozpoznat – americké sondy Viking již před třemi desetiletími. Jeho stopy byly (možná) nalezeny v marťanských meteoritech (jeden takový objev byl publikován v loňském roce). Avšak spory kolem interpretace zjištěných stop neutuchají.

I kdyby se nepodařilo najít na Marsu život, objev například zkamenělin, jednotlivých bílkovin či fragmentů DNK by byl opravdovou senzací. To vše se může ukrývat v marťanských horninách.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »