Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny na povrchu rudé planety Mars

Změny na povrchu rudé planety Mars

Mars Reconnaissance Orbiter Autor: NASA/JPL
Mars Reconnaissance Orbiter
Autor: NASA/JPL
Jako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.

Ačkoliv se již dlouho diskutuje o možné přítomnosti kapalné vody na Marsu, tyto konkrétní útvary pravděpodobně nebyly vytvořeny v důsledku proudů kapalné vody, informují pracovníci NASA.

Vznik koryt či sesuvů půdy je na Marsu častým jevem, zejména ve vysokých šířkách jižní polokoule. Publikovaná dvojice snímků ukazuje, že materiál padající dolů z vrchní části kráterového valu doslova vykolejil ze starého koryta a vyhloubil v dolní části koryto nové,“ dodávají pracovníci NASA.

Rokle vytvořené na svahu kráterového valu Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Rokle vytvořené na svahu kráterového valu
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Není jasné, k jakým sezónním aktivitám zde došlo, protože pozorování probíhala v krátkých časových úsecích v rozpětí více než jednoho marťanského roku. Tyto rokle se nejčastěji vyskytují ve vysokých šířkách jižní polokoule a ve středních šířkách dalších oblastí na Marsu.

„Podobné jevy pozorované na jiných místech před i po pořízení těchto dvou snímků ukazují, že k tomuto typu aktivity obvykle dochází v zimním období, kdy je zde teplota tak nízká, že oxid uhličitý označovaný též jako suchý led (spíše než kapalná voda, která uplatňuje svoji úlohu na Zemi) hraje pravděpodobně klíčovou roli při vytváření podobných žlabů na Marsu,“ uvádějí odborníci z NASA.

Obě fotografie byly pořízeny pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě kosmické sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Jupiter a Venuše

Další informace »