Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny na povrchu rudé planety Mars

Změny na povrchu rudé planety Mars

Mars Reconnaissance Orbiter Autor: NASA/JPL
Mars Reconnaissance Orbiter
Autor: NASA/JPL
Jako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.

Ačkoliv se již dlouho diskutuje o možné přítomnosti kapalné vody na Marsu, tyto konkrétní útvary pravděpodobně nebyly vytvořeny v důsledku proudů kapalné vody, informují pracovníci NASA.

Vznik koryt či sesuvů půdy je na Marsu častým jevem, zejména ve vysokých šířkách jižní polokoule. Publikovaná dvojice snímků ukazuje, že materiál padající dolů z vrchní části kráterového valu doslova vykolejil ze starého koryta a vyhloubil v dolní části koryto nové,“ dodávají pracovníci NASA.

Rokle vytvořené na svahu kráterového valu Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Rokle vytvořené na svahu kráterového valu
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Není jasné, k jakým sezónním aktivitám zde došlo, protože pozorování probíhala v krátkých časových úsecích v rozpětí více než jednoho marťanského roku. Tyto rokle se nejčastěji vyskytují ve vysokých šířkách jižní polokoule a ve středních šířkách dalších oblastí na Marsu.

„Podobné jevy pozorované na jiných místech před i po pořízení těchto dvou snímků ukazují, že k tomuto typu aktivity obvykle dochází v zimním období, kdy je zde teplota tak nízká, že oxid uhličitý označovaný též jako suchý led (spíše než kapalná voda, která uplatňuje svoji úlohu na Zemi) hraje pravděpodobně klíčovou roli při vytváření podobných žlabů na Marsu,“ uvádějí odborníci z NASA.

Obě fotografie byly pořízeny pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě kosmické sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

SCT 10" F10, ASI ZWO 715MC

Další informace »