Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Známe povrch planetky Vesta

Známe povrch planetky Vesta

Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Dne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.

DAWN je také první kosmickou sondou, která uskuteční detailní průzkum trpasličí planety. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 byla planetka Ceres zařazena do nové kategorie těles, mezi trpasličí planety. Dalšími jsou Pluto, Eris, Makemake a Haumea.

Tvar planetky Vesta se blíží elipsoidu o rozměrech 578 x 560 x 458 km. O její objev se zasloužil německý astronom Wilhelm Olbers, který ji poprvé spatřil 29. 3. 1807. Po více než 200 letech bude objektem dlouhodobého zkoumání pomocí vědeckých přístrojů. Kamery a spektrometry na palubě sondy budou studovat mj. topografii povrchu planetky a určovat její chemické složení. Na základě změn oběžné dráhy sondy bude zpřesněna hmotnost planetky a její rozměry.

Fotografie, která byla pořízena pro navigační účely, ukazuje povrch planetky Vesta v doposud nevídaném rozlišení. Když se sonda dostala do sféry gravitačního vlivu planetky, dělila obě tělesa vzdálenost asi 16 000 km. "Zahájili jsme výzkum pravděpodobně nejstaršího dochovaného původního povrchu tělesa ve Sluneční soustavě," říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles).

Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Vesta je považována za těleso, které bylo v minulosti zdrojem velkého počtu meteoritů, jež se srazily se Zemí. Data získaná při výzkumu planetky Vesta pomohou v budoucnu dláždit cestu pro pilotované kosmické výpravy k asteroidům a do vzdálenějších částí Sluneční soustavy.

Přestože již známe detailní snímky povrchů řady planetek a komet, Vesta je vůbec největším "malým" tělesem Sluneční soustavy, které bude dlouhodobě studováno. Na publikovaném kompozitním obrázku jsou zobrazeny některé planetky vyfotografované zblízka kosmickými sondami. Jejich velikosti jsou zobrazeny ve stejném měřítku v porovnání s asteroidem Vesta.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »