Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ztracený měsíc Neptunu znovu vyplaval na světlo

Ztracený měsíc Neptunu znovu vyplaval na světlo

Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu Autor: M. Showalter/SETI Institute
Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu
Autor: M. Showalter/SETI Institute
Neptunův měsíc Naiad je „stydlivý skřítek“. Tento malý měsíček (průměr 96 x 60 x 52 km) se drží v těsné blízkosti své mateřské planety a skrývá se v jasné záři Neptunu, který jej osvětluje. Obíhá nejblíže ze všech známých měsíců planety – ve vzdálenosti 48 227 km od jejího středu. Nebyl pozorován od svého objevu koncem 80. let minulého století.

Nová zpráva z 45. konference Division for Planetary Science Americké astronomické společnosti, která se konala počátkem října 2013 v Denveru (Colorado), doplnila „momentky“ ze života ztraceného měsíce planety Neptun, které byly jenom krátkými letmými záznamy pořízenými během průletu sondy Voyager 2 v roce 1989.

Nový objev měsíce Naiad – nejbližšího měsíce planety Neptun – byl učiněn na základě použití nových metod zpracování archivních snímků z Hubblova kosmického dalekohledu HST. Na konferenci jej oznámil Mark Showalter z institutu SETI.

Na projektu dále spolupracovali Robert French (rovněž z SETI Institute), Dr. Imke de Pater (UC Berkeley) a Dr. Jack Lissauer (NASA, Ames Research Center).

Objev je výsledkem nové vyhodnocovací techniky aplikované na staré snímky pořízené prostřednictvím HST v prosinci 2004, které byly zkombinovány s pozemním pozorováním pomocí dalekohledu Keck.

Hlavní problém při „zviditelnění“ velmi malého měsíce spočívá v jeho relativně malé jasnosti a blízkosti k „oslnivému“ kotoučku planety Neptun. Při průměru necelých 100 km a zdánlivé jasnosti +23,9 mag je měsíček Naiad více než miliónkrát slabší než Neptun (+8 mag). Jedná se o nejvnitřnější měsíc Neptunu ze 14 známých satelitů, který obíhá ve vzdálenosti 23 500 km nad horní vrstvou oblačnosti planety, přičemž jeden oběh vykoná přibližně za 7 hodin. Samotná planeta Neptun má průměr 49 530 km.

„Měsíc Naiad byl nepolapitelným cílem od okamžiku průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu,“ píše Mark Showalter v nedávné tiskové zprávě SETI Institutu. Kosmická sonda Voyager 2 je dosud jedinou sondou, která zkoumala planety Uran a Neptun.

Planeta Neptun Autor: M. Showalter/SETI Institute
Planeta Neptun
Autor: M. Showalter/SETI Institute
Za účelem spatření tohoto prchavého nejbližšího souputníka Neptunu Mark Showalter a jeho spolupracovníci aplikovali na staré snímky novou techniku analýzy, která odfiltrovala „pronikavou“ záři a artefakty světla na snímku, které má tendenci „přetékat“ zpoza uměle zakrytého kotoučku Neptunu.

Další měsíce, jako je například Galatea a Thalassa – které byly také objeveny v roce 1989 během průletu sondy Voyager 2 – jsou na nových snímcích rovněž viditelné. Ve skutečnosti vedla nová metoda zpracování archivních snímků i k odhalení doposud nepojmenovaného měsíce S/2004 N1, který byl objeven v polovině roku 2013.

Stojí rovněž za pozornost, že měsíc Naiad byl objeven výrazně v odlišné poloze na své dráze, než bylo očekáváno. Jeho pohyb je nepochybně složitý v důsledku interakcí s dalšími měsíci Neptunu. Oznámení o objevu vyvolává rovněž otázku: Jedná se opravdu o měsíc s názvem Naiad? Nemůže to být nový, doposud neznámý měsíc? Mark Showalter uvádí, že tato možnost je velmi nepravděpodobná. Tělesa pozorovaná pomocí sondy Voyager 2 i kosmickým dalekohledem HST mají stejnou jasnost a obíhají po totožné dráze.

„Naiad se nachází uvnitř tzv. Rocheovy meze Neptunu, podobně jako mnoho jiných měsíců ve Sluneční soustavě,“ říká Mark Showalter. Vlivem slapových sil může být jednoho dne roztrhán na drobné úlomky a kolem planety vznikne další prstenec.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2026

8. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »