Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ztracený měsíc Neptunu znovu vyplaval na světlo

Ztracený měsíc Neptunu znovu vyplaval na světlo

Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu Autor: M. Showalter/SETI Institute
Naiad - znovu objevený měsíc Neptunu
Autor: M. Showalter/SETI Institute
Neptunův měsíc Naiad je „stydlivý skřítek“. Tento malý měsíček (průměr 96 x 60 x 52 km) se drží v těsné blízkosti své mateřské planety a skrývá se v jasné záři Neptunu, který jej osvětluje. Obíhá nejblíže ze všech známých měsíců planety – ve vzdálenosti 48 227 km od jejího středu. Nebyl pozorován od svého objevu koncem 80. let minulého století.

Nová zpráva z 45. konference Division for Planetary Science Americké astronomické společnosti, která se konala počátkem října 2013 v Denveru (Colorado), doplnila „momentky“ ze života ztraceného měsíce planety Neptun, které byly jenom krátkými letmými záznamy pořízenými během průletu sondy Voyager 2 v roce 1989.

Nový objev měsíce Naiad – nejbližšího měsíce planety Neptun – byl učiněn na základě použití nových metod zpracování archivních snímků z Hubblova kosmického dalekohledu HST. Na konferenci jej oznámil Mark Showalter z institutu SETI.

Na projektu dále spolupracovali Robert French (rovněž z SETI Institute), Dr. Imke de Pater (UC Berkeley) a Dr. Jack Lissauer (NASA, Ames Research Center).

Objev je výsledkem nové vyhodnocovací techniky aplikované na staré snímky pořízené prostřednictvím HST v prosinci 2004, které byly zkombinovány s pozemním pozorováním pomocí dalekohledu Keck.

Hlavní problém při „zviditelnění“ velmi malého měsíce spočívá v jeho relativně malé jasnosti a blízkosti k „oslnivému“ kotoučku planety Neptun. Při průměru necelých 100 km a zdánlivé jasnosti +23,9 mag je měsíček Naiad více než miliónkrát slabší než Neptun (+8 mag). Jedná se o nejvnitřnější měsíc Neptunu ze 14 známých satelitů, který obíhá ve vzdálenosti 23 500 km nad horní vrstvou oblačnosti planety, přičemž jeden oběh vykoná přibližně za 7 hodin. Samotná planeta Neptun má průměr 49 530 km.

„Měsíc Naiad byl nepolapitelným cílem od okamžiku průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu,“ píše Mark Showalter v nedávné tiskové zprávě SETI Institutu. Kosmická sonda Voyager 2 je dosud jedinou sondou, která zkoumala planety Uran a Neptun.

Planeta Neptun Autor: M. Showalter/SETI Institute
Planeta Neptun
Autor: M. Showalter/SETI Institute
Za účelem spatření tohoto prchavého nejbližšího souputníka Neptunu Mark Showalter a jeho spolupracovníci aplikovali na staré snímky novou techniku analýzy, která odfiltrovala „pronikavou“ záři a artefakty světla na snímku, které má tendenci „přetékat“ zpoza uměle zakrytého kotoučku Neptunu.

Další měsíce, jako je například Galatea a Thalassa – které byly také objeveny v roce 1989 během průletu sondy Voyager 2 – jsou na nových snímcích rovněž viditelné. Ve skutečnosti vedla nová metoda zpracování archivních snímků i k odhalení doposud nepojmenovaného měsíce S/2004 N1, který byl objeven v polovině roku 2013.

Stojí rovněž za pozornost, že měsíc Naiad byl objeven výrazně v odlišné poloze na své dráze, než bylo očekáváno. Jeho pohyb je nepochybně složitý v důsledku interakcí s dalšími měsíci Neptunu. Oznámení o objevu vyvolává rovněž otázku: Jedná se opravdu o měsíc s názvem Naiad? Nemůže to být nový, doposud neznámý měsíc? Mark Showalter uvádí, že tato možnost je velmi nepravděpodobná. Tělesa pozorovaná pomocí sondy Voyager 2 i kosmickým dalekohledem HST mají stejnou jasnost a obíhají po totožné dráze.

„Naiad se nachází uvnitř tzv. Rocheovy meze Neptunu, podobně jako mnoho jiných měsíců ve Sluneční soustavě,“ říká Mark Showalter. Vlivem slapových sil může být jednoho dne roztrhán na drobné úlomky a kolem planety vznikne další prstenec.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »