Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Harrachov proti světelnému znečištění
redakce Vytisknout článek

Harrachov proti světelnému znečištění

Příklad zbytečného plýtvání energií
Příklad zbytečného plýtvání energií
Krkonošský Harrachov se stal další obcí, která se rozhodla snížit na svém území světelné znečištění. V platnost dnes vstoupila vyhláška města, která zakazuje promítání světelných reklam a efektů na oblohu.

Kromě ochranářů z Krkonošského národního parku vítají rozhodnutí Harrachova i astronomové, protože obec leží v těsné blízkosti neobvyklého chráněného území.

"Postup Harrachova velmi vítáme a jsme přesvědčeni, že by měl být vzorem i pro další obce v okolí," říká za organizace, které se podílely na vyhlášení Jizerskohorské oblasti tmavé oblohy, Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podle něj přitom nejde jen o svícení, nebo nesvícení, ale rovněž o způsob, jakým jsou pojímána občanská práva. "Mnozí lidé si prostě nepřejí, aby je rušil nad nimi létající světelný paprsek. Rozhodnutí harrachovských zastupitelů je určitě hodné následování," uzavírá Pavel Suchan.

Harrachov se tak přidal k dalším obcím, např. v Peci pod Sněžkou platí podobná vyhláška od dubna 2010.

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena 4. listopadu 2009 jako první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 z Polska. Jizerská oblast tmavé oblohy poskytuje kromě ochrany nočního životního prostředí také informačně turistický program a pravidelné veřejné akce pod tmavou oblohou.

Jizerská oblast tmavé oblohy zaujímá území o rozloze necelých 75 km2. Tato "rezervace tmy" se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území dvou států. Na české straně sahá od osady Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již podobné existují. Oblast je zřízena s cílem informovat laickou i odbornou veřejnost o zdejším zachovalém nočním životním prostředí, vzdělávat v této problematice, propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe a je základem pro ochranu přírodního prostředí v této oblasti před světelným znečištěním.

Více se můžete o harrachovské vyhlášce dočíst na stránkách ekolist.cz
Oficiální stránky Jizerské oblasti tmavé oblohy izera-darksky.eu




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »