Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Jak je na tom tma v Beskydech?

Jak je na tom tma v Beskydech?

Prosvit Autor: Jan Kondziolka, Petr Horálek
Prosvit
Autor: Jan Kondziolka, Petr Horálek
O tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?

Zodiakální světlo Autor: Jan Kondziolka
Zodiakální světlo
Autor: Jan Kondziolka
Opravdová tma se nepozná jen podle toho, že vidíte hodně hvězd a Mléčnou dráhu, ale také některé další úkazy. Mezi ně patří zodiakální, nebo česky zvířetníkové světlo. Je to pás podobný Mléčné dráze, který v ideálních podmínkách obepíná celou oblohu, avšak je mnohem slabší (jeho jasné části jsou asi tak jasné, jako slabé části Mléčné dráhy). Je to vlastně ozářený meziplanetární prach, který je koncentrován okolo roviny ekliptiky (neboli roviny, kde obíhají planety). Nejjasnější je u obzoru nad ránem nebo večer a pak na něm jde pozorovat ještě jedno zjasnění v protislunečním bodě, tzv. protisvit. Když je pás zodiakálního světla kompletní, potom mluvíme o mostu. Kompletní most však v Beskydech pozorovat nejde, na to je zde ještě moc malá tma (kompletní most doporučujeme pozorovat na Slovensku v Parku tmavej oblohy Poloniny). Zodiakální světlo je pozorovatelné nejlépe nad ránem na podzim, nebo večer zjara, kdy svírá ekliptika dostatečný úhel s obzorem. Tehdy připomíná vysoký šikmý zužující se kužel světla bělavé barvy. Protisvit vrcholí kolem půlnoci a pozvolna se posouvá souhvězdími s tím, jak postupuje Slunce na druhé straně nebeské sféry. Velikost tohoto světlejšího místa na obloze je asi 5 až 10 stupňů a má trochu protáhlý tvar ve směru ekliptiky. Jak bylo řečeno, na velmi tmavé obloze přechází plynule v zodiakální most (pás).

Konečná
Konečná
Dalším „důkazem tmy“ je, když vidíte svítit vzduch. Ne, není to způsobeno požitím halucinogenních látek; vzduch skutečně může sám zářit a říká se tomu airglow. Princip je podobný jako u vzniku polární záře – elektron v atomu „vzduchu“ nám vlivem „něčeho“ poskočí do vyšší energetické hladiny a cestou na nižší hladinu se energie zbaví formou vyzáření světla. U polární záře je ono „něco“ nabitá částice, u airglow je to světlo, ještě lépe UV záření. Vzduch se přes den takto energeticky nasytí a průběžně pak energii vyzařuje. My pak na fotkách můžeme vidět zelené pásy zářícího vzduchu, nejlépe nad obzorem, kdy je pozorujeme více z boku. Ve světlem znečištěných oblastech je právě nejvíce záře u obzoru, a proto airglow často zaniká. Pro pohled očima je pak airglow natolik slab7, že jej nelze pozorovat denním barevným viděním, proto reálně budete mít pocit, že v některém místě je obloha jaksi difúzně světlejší. Fotografie vám potom potvrdí zelenou barvu oné tušené záře.

Noční zakládání geocache Autor: Jan Kondziolka
Noční zakládání geocache
Autor: Jan Kondziolka
Dalším „temným“ úkazem je pozorování stínu, který vrhá planeta Venuše. To jsme však letos na podzim nepozorovali, nemusí to však být způsobeno „nedostatkem tmy“, ale třeba nižší efektivní září planety tím, že se nacházela v zodiakálním světle, nebo nízko nad obzorem. Za výjimečných podmínek, například když města v okolí hor "zalije" silná vrstva nízké inverzní oblačnosti, mohou se i naše nejtmavší lokality přiblížit na úroveň, kdy začíná svým svitem "vadit" i Jupiter a Mléčná dráha vrhá stíny. To už se ale spíše bavíme o lokalitách, kterých je v Evropě velmi málo.

Tabulka hodnot MSA a viditelnosi úkazů Autor: Jan Kondziolka
Tabulka hodnot MSA a viditelnosi úkazů
Autor: Jan Kondziolka
Druhou možností, jak věrohodně popsat tmu, je ji změřit. To se může dělat například odhadem MHV (hledáme nejslabší ještě viditelné hvězdy) nebo měřicími přístroji, například SQM (Sky Quality Meter). Náš tým provedl několik měření v oblasti i jejím blízkém okolí a dá se říct, že jas oblohy v Beskydské oblasti tmavé oblohy dosahuje v průměru 21,2 – 21,3 MSA (magnitud na čtvereční úhlovou vteřinu oblohy). Tabulku, která vám rychle objasní význam číselné hodnoty, najdete níže. Veličina je logaritmická, takže obloha o 1 MSA tmavší je i okem zřetelně temnější. Mapu s naměřenými hodnotami můžete najít na webu českého projektu mapování světlosti oblohy skyquality.com. Není od věci také zmínit, že na klimatologické stanici na Bílém kříži náš tým podpořený z prostředků programu Think big Nadace O2 provozuje stanici na měření jasu oblohy a pozorování videometeorů.

Průvodcem po tmavých lokalitách v Beskydech, kde se dá dobře pozorovat, s dobrým dojezdem a místem pro pozorování (vyjma jedné, která vás zavede do míst dopadu meteoritu Morávka), vám může být série geocache s názvem Beskydská oblast tmavé oblohy, která v současnosti vzniká. Na světě už jsou první tři geocache, další můžete brzy očekávat.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.

Štítky: Světélkování vzduchu, Zodiakální světlo, Beskydská oblast tmavé oblohy, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »