Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Mapa rozsvíceného Brna

Mapa rozsvíceného Brna

Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.

„Světelné znečištění bezesporu škodí nočnímu prostředí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vůbec přitom nejde o astronomy. Přemíra světla zhoršuje kvalitu našeho života – k regeneraci potřebují v noci přirozenou tmu nejen lidé, ale také ostatní fauna a flora. Trend je ale bohužel zcela opačný, světla v noci přibývá a snaha jej omezit je podobná jako boj Dona Quijota s větrnými mlýny.“
 
135782.png
 
Na sklonku jarní „karantény“ 10. dubna vznikla unikátní světelná mapa nočního Brna, na které „chybí“ veřejné pouliční osvětlení. A zhasnuto měly také některé památky i  reklamy. Technické sítě města Brna je totiž za účelem pořízení světelné mapy záměrně vypnuly. Hvězdárna a planetárium Brno pak v sobotu 23. října nechala pořídit i noční mapu tradičního, tedy „rozsvíceného“ města. Opět se snímkovalo letadlem VulcanAir P68C TC – OK-GIS, které z výšky 1429 metrů nad terénem pořídilo celkem 807 záběrů. Společnost TopGis je pak upravila a sestavila dohromady.
 
„Zatímco jarní situace, kdy zhaslo pouliční osvětlení, byla poněkud nestandardní, naše doplna rozsvícená mapa odpovídá každonoční situaci,“ dodává Jiří Dušek. „Rozdíly jsou patrné na první pohled. Obě datová díla budou nyní předána odborníkům k další analýze a interpretaci.“
 
Kompletní mapu rozsvíceného Brna najdete na stejném místě jako mapu Brna zhasnutého, tedy na www.brno.cz/nocni-brno
 

Během uplynulých měsíců se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno také spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. 
 
„Protože jsme chtěli zachytit co nejtemnější oblohu, vydali jsme se několikrát do rakouských hor,” dodává Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno. „Ačkoliv i v Rakousku jsou v legislativě dotýkající se světelného znečištění na startovní čáře tak jako my, existují tam města, kde do toho místní samosprávy prostě jdou na vlastní pěst. Cíleně se starají o to, aby alespoň pouliční osvětlení a osvětlení památek zbytečně nezatěžovalo přírodu včetně nás samotných, a my se tak mimo jiné dobře vyspali a navíc se mohli i nerušeně kochat pohledy na hvězdnou oblohu.“ 
 
Výsledkem přeshraniční spolupráce je krátký film V zajetí světla. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podívejte se na něj, snad v dokumentu najdete něco užitečného i pro sebe.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »