Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Mapa rozsvíceného Brna

Mapa rozsvíceného Brna

Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.

„Světelné znečištění bezesporu škodí nočnímu prostředí,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Vůbec přitom nejde o astronomy. Přemíra světla zhoršuje kvalitu našeho života – k regeneraci potřebují v noci přirozenou tmu nejen lidé, ale také ostatní fauna a flora. Trend je ale bohužel zcela opačný, světla v noci přibývá a snaha jej omezit je podobná jako boj Dona Quijota s větrnými mlýny.“
 
135782.png
 
Na sklonku jarní „karantény“ 10. dubna vznikla unikátní světelná mapa nočního Brna, na které „chybí“ veřejné pouliční osvětlení. A zhasnuto měly také některé památky i  reklamy. Technické sítě města Brna je totiž za účelem pořízení světelné mapy záměrně vypnuly. Hvězdárna a planetárium Brno pak v sobotu 23. října nechala pořídit i noční mapu tradičního, tedy „rozsvíceného“ města. Opět se snímkovalo letadlem VulcanAir P68C TC – OK-GIS, které z výšky 1429 metrů nad terénem pořídilo celkem 807 záběrů. Společnost TopGis je pak upravila a sestavila dohromady.
 
„Zatímco jarní situace, kdy zhaslo pouliční osvětlení, byla poněkud nestandardní, naše doplna rozsvícená mapa odpovídá každonoční situaci,“ dodává Jiří Dušek. „Rozdíly jsou patrné na první pohled. Obě datová díla budou nyní předána odborníkům k další analýze a interpretaci.“
 
Kompletní mapu rozsvíceného Brna najdete na stejném místě jako mapu Brna zhasnutého, tedy na www.brno.cz/nocni-brno
 

Během uplynulých měsíců se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno také spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. 
 
„Protože jsme chtěli zachytit co nejtemnější oblohu, vydali jsme se několikrát do rakouských hor,” dodává Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno. „Ačkoliv i v Rakousku jsou v legislativě dotýkající se světelného znečištění na startovní čáře tak jako my, existují tam města, kde do toho místní samosprávy prostě jdou na vlastní pěst. Cíleně se starají o to, aby alespoň pouliční osvětlení a osvětlení památek zbytečně nezatěžovalo přírodu včetně nás samotných, a my se tak mimo jiné dobře vyspali a navíc se mohli i nerušeně kochat pohledy na hvězdnou oblohu.“ 
 
Výsledkem přeshraniční spolupráce je krátký film V zajetí světla. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podívejte se na něj, snad v dokumentu najdete něco užitečného i pro sebe.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »