Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Plným světlem vpřed!
Ivo Míček Vytisknout článek

Plným světlem vpřed!

Připravovaná japonská sluneční plachetnice Ikaros
Připravovaná japonská sluneční plachetnice Ikaros
Budeme si muset zvyknout, že významným hráčem v meziplanetárním prostoru bude/je Japonsko. Svědčí o tom nejen úspěšný návrat pouzdra sondy Hayabusa (snad) se vzorky z povrchu planetky Itokawa, ale též let japonské sondy pro průzkum atmosféry Venuše označované jako Planet - C/Akatsuki ("svítání").

Kamera a panel slunečních baterií na přístrojové části Ikara
Kamera a panel slunečních baterií na přístrojové části Ikara
Cestou k Venuši Akatsuki vypustila jako zvláštní experiment speciální sondu Ikaros, která má za cíl otestovat "napnutí" plachty a manévrování ve vesmírném prostoru za pomoci tlaku slunečního záření. O startu sondy a jejích cílech zde již bylo referováno - viz www.astro.cz/clanek/4275 a tento článek vznikl jako vydechnutí: "Konečně se to povedlo!"

Po dvou neúspěšných pokusech s plachetnicí Cosmos 1 a spoustě zrušených plánů (např. let sondy k Halleyově kometě) je tady konečně první "vlaštovka".

Pohled na středovou část plachetnice
Pohled na středovou část plachetnice
Sonda Ikaros (o hmotnosti 310 kg a průměru přístrojové části 1.6 m) byla po uvolnění z letové sondy Akatsuki roztočena na 5 ot./min., pro napnutí plachty bylo nejprve potřeba rotaci snížit na 2 ot./min. Díky tomu se úspěšně podařilo odmotávat 4 cípy plachty, každý se zátěží 0.5 kg na konci - pro úplné odmotání bylo potřeba znovu sondu roztočit na 25 ot./min. Vytažené cípy vytvořily základní kříž, mezi jehož rameny se po uvolnění popruhů postupně začala rozvinovat plachta (polyimidová fólie o tloušťce 0.0075 mm) a postupně se odstředivou silou podařilo napnout plnou plochu všech čtyř trojúhelníkových segmentů plachty, tedy 200 m2 (výsledná úhlopříčka je 20 m dlouhá). Rotace se při tom opět snižovala na přibližně 2 ot./min. Napínání plachty bylo zahájeno 3. 6. 2010 a skončilo úspěchem 10. 6. 2010, Ikaros se v té době nacházel 7.7 mil. km od Země.

Plachta je napnuta!
Plachta je napnuta!
Na plachtě se nacházejí piezoelektrická čidla pro měření četnosti srážek s mikrometeoroidy a pásy s křemíkovými panely slunečních baterií o tloušťce 0.025 mm. Speciální LCD detektory na okraji plachty slouží pro měření poměru odrazivosti (pře změně nastavení plachty). Přístrojový oddíl má na svém povrchu rovněž solární články, baterie, manévrovací a telemetrický systém a malou kameru, která přinesla snímky rozvinuté plachty. Pokud vše bude probíhat podle plánu, pak by v následujících 6 měsících měla probíhat měření změny akcelerace, sledovány budou i změny mechanických vlastností plachty a samozřejmě nás bude nejvíce zajímat, jak bude možné s takovou plachtou manévrovat. Tož dobré světlo!

Odkazy a snímky: http://www.stp.isas.jaxa.jp/venus/E_intro.html

A ještě něco málo k mateřské sondě - během letu k Venuši se sonda Akatsuki rovněž bude zabývat meziplanetárním prachem a zkoumáním zodiakálního světla. Cílem je vytvoření mapy rozložení meziplanetárního prachu v okolí dráhy Země a Venuše (zajímavé budou jistě možné rezonance prachových částic ), pochopení přesného vlivu Poynting - Robertsonova efektu na částice meziplanetárního prachu, jejich morfologické struktury a možných zdrojů. Ke snímkování oblohy bude využívána IR kamera pracující s vlnovými délkami 1.73, 2.26 a 2.32 μm a se zorným polem 12° a CCD prvkem o rozměru 1024x1024 pixelů. Po příletu k Venuši (prosinec 2010) se už pustí do sledování atmosféry a doplní tak pozorování evropské sondy Venus Express, která zde na polární dráze snímkuje co se dá od dubna 2006. I v tomto případě se máme nač těšit.




O autorovi



38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 260P/McNaught

Snímek komety 260P/McNaught. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Berana.

Další informace »