Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Vzniklo Centrum IAU pro ochranu temného a klidného nebe

Vzniklo Centrum IAU pro ochranu temného a klidného nebe

Družice sítě Starlink vytváří na obloze těsně po vypuštění vláčky, které na fotografii dlouhou expozicí vypadají jako rovnoběžné čáry
Autor: M. Lewinsky/Creative Commons Attribution 2.0

Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, IAU) – a spolu s ní celá řada dalších astronomických institucí a společností – je znepokojena rostoucím počtem satelitů na převážně nízkých oběžných drahách. IAU se domnívá, že tmavé a radiově tiché nebe je nejenom nutná podmínka pro další zkoumání vesmíru, jehož jsme součástí, ale je to také kulturní dědictví lidstva a životní prostřední nočních živočichů a rostlin.

V posledních letech se počet satelitů, hlavně na nízkých oběžných drahách, enormně zvýšil a v příštích letech bude stále růst. Za nárůstem existujícím i budoucím stojí primárně satelitní konstelace určené pro komunikační účely (= internetové připojení). Dvě z nich, Starlink a OneWebb, už na orbitách část svých družic mají, další společnosti vypouštění plánují. Vedlejším efektem provozu družic jsou světelné stopy na noční obloze a zvýšený radiový tok z vesmíru během celého dne. Oboje je důvodem velkého znepokojení astronomů, profesionálních i amatérských.

V polovině minulého roku vyhlásila IAU, což je největší mezinárodní organizace sdružující profesionální astronomy, plán otevřít centrum pro ochranu nočního nebe. Třetího února bylo oznámeno, že toto centrum bude pracovat na dvou místech: v rámci ústředí observatoře SKA (SKAO, Square Kilometer Array) ve Velké Británii, které je spojeno s budovaným obrovským polem radioteleskopů v Austrálii a Jižní Africe, a v severoamerickém centru pozemské optické a infračervené astronomie NOIRLab ve Spojených státech amerických. Obě pracoviště se dlouhodobě angažují v ochraně pozemských astronomických pracovišť.

Náplní práce centra je koordinace snah o ochranu temného a klidného nebe se zaměřením na vliv satelitních konstelací. Centrum by se mělo stát místem spolupráce s operátory satelitních konstelací a podpůrným a informačním střediskem pro organizace zabývající se využíváním vesmíru (např. COPUOS, Komise OSN pro mírové využití kosmického prostoru) a pro jiné astronomické instituce a společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zprávy IAU týkající se nového centra
[2] Zpráva z konference o temném a klidném nebi (podrobná)
[3] Článek Evropské jižní observatoře analyzující vliv satelitních konstelací na astronomická pozorování
[4] Krátký článek o satelitních konstelacích



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Centrum pro ochranu temného a klidného nebe, Starlink, Temné nebe, IAU


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »