Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Země v noci a Hodina Země (28. března)
Jan Hollan Vytisknout článek

Země v noci a Hodina Země (28. března)

Hodina Země
Hodina Země
Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.

První z nich, Globe at Night (Země v noci) má upozornit na to, že krása nočního bezměsíčného jasného nebe posetého tisíci hvězd je již velmi vzácná. Do projektu se můžete zapojit, když ve dnech 16. až 28. března kolem osmé večer pohlédnete za jasného počasí nad jihozápadní obzor a porovnáte oblast vpravo od nejjasnější stálice na nebi Siria s mapkami, dostupnými na http://svetlo.astro.cz/globe/. Ty zobrazují zejména nápadnou skupinu hvězd v Orionu (tři slabší tvoří jeho pás, nad ním je jasná naoranžovělá Betelgeuze, pod ním Rigel). Jde o to, která mapka odpovídá vašemu pohledu na nebe, když se už setmělo a vaše oči jsou tmě přizpůsobené (do mapek si přesto můžete posvítit tlumeným červeným světlem). Pokud výsledky pozorování zaznamenáte na stránkách http://www.globe.gov/GaN/, přispěje to i ke studiu toho, jak se jas nebe uměle zvyšuje vinou nedbalého nočního svícení (takového, kdy jde světlo z lamp nejen tam, kde je skutečně potřeba).

Druhý pak, Earth Hour (Hodina Země), http://earthhour.org apeluje na to, že je už za minutu dvanáct začít rychle léčit horečku, kterou Země onemocněla. V sobotu 28. března od půl deváté do půl desáté večer vypne více než tisíc měst na světě veřejné osvětlení, a snad miliarda lidí svá vlastní světla doma. Pokud se zúčastní celá obec i její obyvatelé a nebe bude bezoblačné, pohled na něj velmi zkrásní - např. jen v oblasti kolem Orionu může být po zhasnutí světel vidět i ve městech stovky hvězd. Porovnání vzhledu tohoto kousku nebe před zhasnutím a po něm může být tím nejcennějším příspěvkem projektu Globe at Night.

Přestat co nejdříve spalovat uhlí a postupně vystačit jen s nefosilními zdroji energie je hlavní úkol, který lidstvo musí zvládnout v zájmu vlastním i přírody, která mu až doposud dobře sloužila. Proč, o tom se lze dočíst v dokumentech na stránkách http://klima.hvezdarna.cz a v odkazech o stránku výše. Omezit ohromné plýtvání světlem v noci je jednou z nejjednodušších příležitostí, která se nabízí. Velmi by to pomohlo i ochraně zdraví, viz http://svetlo.astro.cz nebo http://svetlo.ian.cz.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »