Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Země v noci a Hodina Země (28. března)
Jan Hollan Vytisknout článek

Země v noci a Hodina Země (28. března)

Hodina Země
Hodina Země
Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.

První z nich, Globe at Night (Země v noci) má upozornit na to, že krása nočního bezměsíčného jasného nebe posetého tisíci hvězd je již velmi vzácná. Do projektu se můžete zapojit, když ve dnech 16. až 28. března kolem osmé večer pohlédnete za jasného počasí nad jihozápadní obzor a porovnáte oblast vpravo od nejjasnější stálice na nebi Siria s mapkami, dostupnými na http://svetlo.astro.cz/globe/. Ty zobrazují zejména nápadnou skupinu hvězd v Orionu (tři slabší tvoří jeho pás, nad ním je jasná naoranžovělá Betelgeuze, pod ním Rigel). Jde o to, která mapka odpovídá vašemu pohledu na nebe, když se už setmělo a vaše oči jsou tmě přizpůsobené (do mapek si přesto můžete posvítit tlumeným červeným světlem). Pokud výsledky pozorování zaznamenáte na stránkách http://www.globe.gov/GaN/, přispěje to i ke studiu toho, jak se jas nebe uměle zvyšuje vinou nedbalého nočního svícení (takového, kdy jde světlo z lamp nejen tam, kde je skutečně potřeba).

Druhý pak, Earth Hour (Hodina Země), http://earthhour.org apeluje na to, že je už za minutu dvanáct začít rychle léčit horečku, kterou Země onemocněla. V sobotu 28. března od půl deváté do půl desáté večer vypne více než tisíc měst na světě veřejné osvětlení, a snad miliarda lidí svá vlastní světla doma. Pokud se zúčastní celá obec i její obyvatelé a nebe bude bezoblačné, pohled na něj velmi zkrásní - např. jen v oblasti kolem Orionu může být po zhasnutí světel vidět i ve městech stovky hvězd. Porovnání vzhledu tohoto kousku nebe před zhasnutím a po něm může být tím nejcennějším příspěvkem projektu Globe at Night.

Přestat co nejdříve spalovat uhlí a postupně vystačit jen s nefosilními zdroji energie je hlavní úkol, který lidstvo musí zvládnout v zájmu vlastním i přírody, která mu až doposud dobře sloužila. Proč, o tom se lze dočíst v dokumentech na stránkách http://klima.hvezdarna.cz a v odkazech o stránku výše. Omezit ohromné plýtvání světlem v noci je jednou z nejjednodušších příležitostí, která se nabízí. Velmi by to pomohlo i ochraně zdraví, viz http://svetlo.astro.cz nebo http://svetlo.ian.cz.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »