Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší
Jan Hollan Vytisknout článek

Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší

Brno - k městu (barevně kódovaný)
Brno - k městu (barevně kódovaný)
Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.

Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále.

Jako v každém měření i zde potřebujeme vhodnou stupnici. V tomto případě jsme použili logaritmickou škálu jasu - viz zde.

Jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád.

Pohled směrem k městu (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem k městu (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem k městu. Rozdíl je zcela zřetelný i bez dalšího digitálního zpracování snímku. V případě Vyškova míří osa snímku patnáct stupňů vlevo od západu, v případě Brna na jihovýchod. Na obou snímcích jsou patrné hvězdy v Orionu. Ve Vyškově záběr míří poněkud níže, což rozdílnost jasů nebe na první pohled poněkud zmenšuje. Nicméně s použitím stejných úhlových výšek nad obzorem zjistíme, že jas nebe nad Vyškovem je v tomto případě šestkrát nižší.



Pohled směrem od města (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem od města (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled od města. Ve Vyškově je to na východ (tedy od Vyškova směrem k Ivanovicím na Hané, na snímku jsou nejjasnější hvězdy v Pastýři a Severní koruně, tj. vpravo Arcturus a vlevo Gemma), v Brně potom na severozápad (vpravo na snímku je Vega, vlevo nahoře od ní jsou patrné nejjasnější hvězdy z Labutě). Nebe směrem od města je při pohledu z vyškovské hvězdárny sedmkrát (!) temnější než při pohledu z brněnské.

Analýzou obrazů hvězd na snímcích jsem ověřil, že vzduch byl v neděli velmi průzračný. Astronomicky vyjádřeno, hvězdy v zenitu byly rozptylem svého světla v ovzduší zeslabené jen o pětinu.

Jiné porovnání poskytl měřicí přístroj namířený svisle vzhůru. Fotoaparát v tomto případě nestačil z toho důvodu, že jas vyškovského nebe je skutečně dost nízký – obloha svisle nad vyškovskou hvězdárnou byla pro danou kameru „příliš tmavá“. Při omezení měřené oblasti v nadhlavníku pomocí kolimátoru asi na 20 stupňů jsme zjistili jasy nebe 0,4 milinitu pro Vyškov a 1,7 milinitu pro Brno. To znamená, že v zenitu je poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je v tomto případě „jen“ čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo jinými slovy: nad vyškovskou hvězdárnou je obloha během noci s průzračným ovzduším jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má za dobrých podmínek (nízká aktivita Slunce apod.), jen dvě desetiny milinitu. Vyškovská obloha byla tu noc lepší, než jsem během zim 2005 a 2006 nalezl na hřebenech Krkonoš. Zato v Brně bylo i za oné noci s výjimečně průzračným vzduchem nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší osmkrát. Z toho vyplývá, že ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, zatímco v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit už od konce sedmdesátých let dvacátého století.

Dalším výsledkem je fakt, že znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou, v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe přírodní složka.

Proč je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Příčinou je různá velikost obou měst a také umístění hvězdáren v různých částech zástavby, vyškovská je více na periferii.

Podtrženo a sečteno: Z fungujících moravských hvězdáren je na tom ta vyškovská asi vůbec nejlépe. Přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do „Dinoparku“) pěkně dostupná. Ale i dostupnost z Brna je výborná a v budoucnu se jistě bude dále zlepšovat. Lze zkrátka říci, že pro obyvatele jihomoravského kraje je vyškovská hvězdárna jinými nenahraditelná, a že si zaslouží být součástí větší instituce s dostatečným odborným zázemím, jakou je hvězdárna brněnská.

Metoda měření jasů pomocí kamer je popsána např. zde (pdf), více o nočním prostředí viznapř. zde (pdf). A ještě nečíselný dodatek o tom, jak obloha ve Vyškově vypadá: velikánská kometa 17P/Holmes byla (pár stupňů vlevo od hvězdy Algol v Perseovi) vidět binarem 10×50 velmi pěkně, na první pohled, ač byla už poměrně nízko na nebi a na té horší straně, už ve světelné čepici Vyškova a dalších obcí směrem k Prostějovu. V Brně u nás doma na zahradě na Lipové jsem ji předtím identifikoval dost těžko, na brněnské hvězdárně jsem ji v neděli večer neviděl vůbec, ač byla přímo v nadhlavníku.

Další snímky a informace na http://amper.ped.muni.cz.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »