Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší
Jan Hollan Vytisknout článek

Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší

Brno - k městu (barevně kódovaný)
Brno - k městu (barevně kódovaný)
Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.

Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále.

Jako v každém měření i zde potřebujeme vhodnou stupnici. V tomto případě jsme použili logaritmickou škálu jasu - viz zde.

Jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád.

Pohled směrem k městu (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem k městu (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem k městu. Rozdíl je zcela zřetelný i bez dalšího digitálního zpracování snímku. V případě Vyškova míří osa snímku patnáct stupňů vlevo od západu, v případě Brna na jihovýchod. Na obou snímcích jsou patrné hvězdy v Orionu. Ve Vyškově záběr míří poněkud níže, což rozdílnost jasů nebe na první pohled poněkud zmenšuje. Nicméně s použitím stejných úhlových výšek nad obzorem zjistíme, že jas nebe nad Vyškovem je v tomto případě šestkrát nižší.



Pohled směrem od města (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled směrem od města (Vyškov nahoře, Brno dole)
Pohled od města. Ve Vyškově je to na východ (tedy od Vyškova směrem k Ivanovicím na Hané, na snímku jsou nejjasnější hvězdy v Pastýři a Severní koruně, tj. vpravo Arcturus a vlevo Gemma), v Brně potom na severozápad (vpravo na snímku je Vega, vlevo nahoře od ní jsou patrné nejjasnější hvězdy z Labutě). Nebe směrem od města je při pohledu z vyškovské hvězdárny sedmkrát (!) temnější než při pohledu z brněnské.

Analýzou obrazů hvězd na snímcích jsem ověřil, že vzduch byl v neděli velmi průzračný. Astronomicky vyjádřeno, hvězdy v zenitu byly rozptylem svého světla v ovzduší zeslabené jen o pětinu.

Jiné porovnání poskytl měřicí přístroj namířený svisle vzhůru. Fotoaparát v tomto případě nestačil z toho důvodu, že jas vyškovského nebe je skutečně dost nízký – obloha svisle nad vyškovskou hvězdárnou byla pro danou kameru „příliš tmavá“. Při omezení měřené oblasti v nadhlavníku pomocí kolimátoru asi na 20 stupňů jsme zjistili jasy nebe 0,4 milinitu pro Vyškov a 1,7 milinitu pro Brno. To znamená, že v zenitu je poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je v tomto případě „jen“ čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo jinými slovy: nad vyškovskou hvězdárnou je obloha během noci s průzračným ovzduším jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má za dobrých podmínek (nízká aktivita Slunce apod.), jen dvě desetiny milinitu. Vyškovská obloha byla tu noc lepší, než jsem během zim 2005 a 2006 nalezl na hřebenech Krkonoš. Zato v Brně bylo i za oné noci s výjimečně průzračným vzduchem nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší osmkrát. Z toho vyplývá, že ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, zatímco v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit už od konce sedmdesátých let dvacátého století.

Dalším výsledkem je fakt, že znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou, v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe přírodní složka.

Proč je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Příčinou je různá velikost obou měst a také umístění hvězdáren v různých částech zástavby, vyškovská je více na periferii.

Podtrženo a sečteno: Z fungujících moravských hvězdáren je na tom ta vyškovská asi vůbec nejlépe. Přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do „Dinoparku“) pěkně dostupná. Ale i dostupnost z Brna je výborná a v budoucnu se jistě bude dále zlepšovat. Lze zkrátka říci, že pro obyvatele jihomoravského kraje je vyškovská hvězdárna jinými nenahraditelná, a že si zaslouží být součástí větší instituce s dostatečným odborným zázemím, jakou je hvězdárna brněnská.

Metoda měření jasů pomocí kamer je popsána např. zde (pdf), více o nočním prostředí viznapř. zde (pdf). A ještě nečíselný dodatek o tom, jak obloha ve Vyškově vypadá: velikánská kometa 17P/Holmes byla (pár stupňů vlevo od hvězdy Algol v Perseovi) vidět binarem 10×50 velmi pěkně, na první pohled, ač byla už poměrně nízko na nebi a na té horší straně, už ve světelné čepici Vyškova a dalších obcí směrem k Prostějovu. V Brně u nás doma na zahradě na Lipové jsem ji předtím identifikoval dost těžko, na brněnské hvězdárně jsem ji v neděli večer neviděl vůbec, ač byla přímo v nadhlavníku.

Další snímky a informace na http://amper.ped.muni.cz.




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »