Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší
Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále.
Jako v každém měření i zde potřebujeme vhodnou stupnici. V tomto případě jsme použili logaritmickou škálu jasu - viz zde.
Jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád.Analýzou obrazů hvězd na snímcích jsem ověřil, že vzduch byl v neděli velmi průzračný. Astronomicky vyjádřeno, hvězdy v zenitu byly rozptylem svého světla v ovzduší zeslabené jen o pětinu.
Jiné porovnání poskytl měřicí přístroj namířený svisle vzhůru. Fotoaparát v tomto případě nestačil z toho důvodu, že jas vyškovského nebe je skutečně dost nízký – obloha svisle nad vyškovskou hvězdárnou byla pro danou kameru „příliš tmavá“. Při omezení měřené oblasti v nadhlavníku pomocí kolimátoru asi na 20 stupňů jsme zjistili jasy nebe 0,4 milinitu pro Vyškov a 1,7 milinitu pro Brno. To znamená, že v zenitu je poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je v tomto případě „jen“ čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo jinými slovy: nad vyškovskou hvězdárnou je obloha během noci s průzračným ovzduším jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má za dobrých podmínek (nízká aktivita Slunce apod.), jen dvě desetiny milinitu. Vyškovská obloha byla tu noc lepší, než jsem během zim 2005 a 2006 nalezl na hřebenech Krkonoš. Zato v Brně bylo i za oné noci s výjimečně průzračným vzduchem nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší osmkrát. Z toho vyplývá, že ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, zatímco v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit už od konce sedmdesátých let dvacátého století.
Dalším výsledkem je fakt, že znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou, v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe přírodní složka.
Proč je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Příčinou je různá velikost obou měst a také umístění hvězdáren v různých částech zástavby, vyškovská je více na periferii.
Podtrženo a sečteno: Z fungujících moravských hvězdáren je na tom ta vyškovská asi vůbec nejlépe. Přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do „Dinoparku“) pěkně dostupná. Ale i dostupnost z Brna je výborná a v budoucnu se jistě bude dále zlepšovat. Lze zkrátka říci, že pro obyvatele jihomoravského kraje je vyškovská hvězdárna jinými nenahraditelná, a že si zaslouží být součástí větší instituce s dostatečným odborným zázemím, jakou je hvězdárna brněnská.
Metoda měření jasů pomocí kamer je popsána např. zde (pdf), více o nočním prostředí viznapř. zde (pdf). A ještě nečíselný dodatek o tom, jak obloha ve Vyškově vypadá: velikánská kometa 17P/Holmes byla (pár stupňů vlevo od hvězdy Algol v Perseovi) vidět binarem 10×50 velmi pěkně, na první pohled, ač byla už poměrně nízko na nebi a na té horší straně, už ve světelné čepici Vyškova a dalších obcí směrem k Prostějovu. V Brně u nás doma na zahradě na Lipové jsem ji předtím identifikoval dost těžko, na brněnské hvězdárně jsem ji v neděli večer neviděl vůbec, ač byla přímo v nadhlavníku.
Další snímky a informace na http://amper.ped.muni.cz.