Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2021

1. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. ledna 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 1. do 10. 1. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní soumrakové obloze se loučíme s Jupiterem a krátce se zde setká s ním a Saturnem i Merkur. Ráno končí viditelnost Venuše. Nejlépe je tedy vidět Mars vysoko nad jihem. Poslední start roku 2020 připadl na Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Tento kosmodrom v Kourou čeká i nadále pozitivní budoucnost. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy. Před 120 lety se narodil Jaroslav Štěpánek, jeden z tvůrců Gnomonického atlasu hvězdné oblohy a před 85 lety se narodil jeden z objevitelů reliktního záření Robert Woodrow Wilson.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 6. ledna v 10:37 SEČ.

Slunce Protuberance Autor: Pavel Prokop
Slunce Protuberance
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer už jen velmi nízko nad jihozápadem. Nyní se k nim přidá i Merkur (téměř −1 mag), který s nimi bude v konjunkci kolem 10. ledna. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem, ale kotouček už má poloviční velikost, co měl v době opozice. Nedaleko Marsu je taky Uran (5,8 mag). Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsme stále mohli vidět nějaké skvrny a pěkné protuberance. A to i prostřednictvím našich astrofotografů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Poslední start roku 2020 obstarala raketa Sojuz-ST-A s horním stupněm Fregat-M. Po odkladu kvůli počasí vynesla 29. prosince z Kourou francouzkou vojenskou družici CSO 2. Kosmodrom ve Francouzské Guayáně bude samozřejmě využíván i nadále. Evropská vesmírná agentura (ESA) se dohodla s francouzskou agenturou CNES na modernizaci včetně energetických zdrojů, které mají být co nejvíce tvořeny obnovitelnými zdroji elektřiny.

Na floridském Mysu Canaveral se na rampě SLC-40 připravuje raketa Falcon 9, která má vynést družici Türksat 5A. Start byl v plánu 4. ledna, ale přistávací plošina Just Read the Instructions nedorazila včas do plánované oblasti. Je otázkou, zda právě to vedlo k odkladu, každopádně nový termín startu nebyl ještě v neděli znám.

Na texaském kosmodromu Boca Chica byly provedeny tlakové zkoušky zkušební Starship SN9 a možná se tedy v týdnu dočkáme statického zážehu a třeba i letu do 12,5 km. Mezitím byl prakticky dokončen i desátý exemplář.

Výročí

4. ledna 1866 (155 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.

5. ledna 1901 (120 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (85 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

PF2021

Pohledem na temné mlhoviny v souhvězdí Kefea vás v novém roce vítá Pavol Kaliský z Banské Bystrice. Přejeme též hlavně zdraví, štěstí a pocit, že to, co děláme, má smysl.

VdB 141 Autor: Kalisky Pavol
VdB 141
Autor: Kalisky Pavol

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na ranní obloze
  • výročí: Uran – měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • výročí: Francis Gladheim Pease
  • výročí: Helios-B
  • výročí: Pierre Méchain objevil kometu 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joel Hastings Metcalf, Robert Woodrow Wilson, Cressida, Jaroslav Štěpánek


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »