Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2021

1. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. ledna 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 1. do 10. 1. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní soumrakové obloze se loučíme s Jupiterem a krátce se zde setká s ním a Saturnem i Merkur. Ráno končí viditelnost Venuše. Nejlépe je tedy vidět Mars vysoko nad jihem. Poslední start roku 2020 připadl na Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Tento kosmodrom v Kourou čeká i nadále pozitivní budoucnost. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy. Před 120 lety se narodil Jaroslav Štěpánek, jeden z tvůrců Gnomonického atlasu hvězdné oblohy a před 85 lety se narodil jeden z objevitelů reliktního záření Robert Woodrow Wilson.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 6. ledna v 10:37 SEČ.

Slunce Protuberance Autor: Pavel Prokop
Slunce Protuberance
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer už jen velmi nízko nad jihozápadem. Nyní se k nim přidá i Merkur (téměř −1 mag), který s nimi bude v konjunkci kolem 10. ledna. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem, ale kotouček už má poloviční velikost, co měl v době opozice. Nedaleko Marsu je taky Uran (5,8 mag). Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsme stále mohli vidět nějaké skvrny a pěkné protuberance. A to i prostřednictvím našich astrofotografů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Poslední start roku 2020 obstarala raketa Sojuz-ST-A s horním stupněm Fregat-M. Po odkladu kvůli počasí vynesla 29. prosince z Kourou francouzkou vojenskou družici CSO 2. Kosmodrom ve Francouzské Guayáně bude samozřejmě využíván i nadále. Evropská vesmírná agentura (ESA) se dohodla s francouzskou agenturou CNES na modernizaci včetně energetických zdrojů, které mají být co nejvíce tvořeny obnovitelnými zdroji elektřiny.

Na floridském Mysu Canaveral se na rampě SLC-40 připravuje raketa Falcon 9, která má vynést družici Türksat 5A. Start byl v plánu 4. ledna, ale přistávací plošina Just Read the Instructions nedorazila včas do plánované oblasti. Je otázkou, zda právě to vedlo k odkladu, každopádně nový termín startu nebyl ještě v neděli znám.

Na texaském kosmodromu Boca Chica byly provedeny tlakové zkoušky zkušební Starship SN9 a možná se tedy v týdnu dočkáme statického zážehu a třeba i letu do 12,5 km. Mezitím byl prakticky dokončen i desátý exemplář.

Výročí

4. ledna 1866 (155 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.

5. ledna 1901 (120 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (85 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

PF2021

Pohledem na temné mlhoviny v souhvězdí Kefea vás v novém roce vítá Pavol Kaliský z Banské Bystrice. Přejeme též hlavně zdraví, štěstí a pocit, že to, co děláme, má smysl.

VdB 141 Autor: Kalisky Pavol
VdB 141
Autor: Kalisky Pavol

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na ranní obloze
  • výročí: Uran – měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • výročí: Francis Gladheim Pease
  • výročí: Helios-B
  • výročí: Pierre Méchain objevil kometu 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joel Hastings Metcalf, Robert Woodrow Wilson, Cressida, Jaroslav Štěpánek


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »