Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2012

10. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 5. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 5. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3.

Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci.

Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 8. března. Předúplňková noc proběhne ve společnosti Měsíce a Marsu, víkend bude patřit setkání se Saturnem, ale těsněji bude v sobotu, kdy se prosmýkne relativně nedaleko Spiky v souhvězdí Panny.

 

Planety:

Merkur je v největší úhlové vzdálenosti od Slunce. 5. března je v tzv. východní elongaci. Je 18° od Slunce a zapadá skoro dvě hodiny po něm. Jasnost Merkuru v tomto týdnu je nižší a nemusí být už tak snadným cílem (od -0,3 do +1,1 mag). Zato jeho úhlová velikost bude slušná a fáze se bude blížit tenkému srpku. K vyhledání této planety použijte raději triedr.
Venuše (-4,3 mag) se přesunula do souhvězdí Berana, což signalizuje brzké blízké setkání s Jupiterem (15. 3.). Nad jihozápadem tedy najdeme dvě výrazné "hvězdy" a ta jasnější je Večernice. Kotouček o velikosti 20" je osvětlený přibližně z poloviny. K Venuši je v tomto týdnu úhlově blízko také planetka (3200) Phaeton. Možná jde o vyhaslou kometu, neboť je známa jako zdroj meteorů z roje Geminid. K největšímu přiblížení mezi Phaetonem (17 mag) a Venuší (-4,2 mag) dojde v neděli ve 20 h na 1,2 úhlové minuty.


Jupiter (-2,1 mag) v souhvězdí Berana je po setmění hezkým slabším dvojčetem Venuše. Stále můžeme pozorovat řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.3. 20:51   8.3. Ganyméd přechod stínu 19:29-21:16
8.3. 18:22   9.3. Ió zákryt zač. 18:38, zatmění konec 21:49
10.3. 20:01   10.3. Ió přechod stínu konec 19:09
      11.3. Európa přechod 18:08-20:37, stín zač. 20:09
Časy jsou v SEČ.

Mars (-1,2 mag) je těsně po nedělní opozici se Sluncem. Nalezneme jej v souhvězdí Lva. Má ideální podmínky viditelnosti. Kotouček je velký 14" a na jeho povrchu lze spatřit bílou polární čepičku (poměrně malou) a také světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už před půlnocí, ale nejvýše nad jihem ve výšce 30° je až po půl třetí.

Slunce nás může každým dnem překvapit. Například o víkendu se začala na Zemi přivrácenou polokouli natáčet poměrně velká skvrna. Je to kompaktní aktivní oblast a může vyprodukovat silné erupce. Jak je to na Slunci se skvrnami si můžete zkontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS již večer neuvidíme, ale co byste řekli třeba odpolednímu přeletu přes sluneční disk? Taková šance tu ale tento týden je a dokonce prochází předpovědní pás krásně přes Prahu (7. 3. v 16:33:40). Klíčové je, že přelet má mít trvání až 1,8 sekundy, což je hodně dlouhý čas na vychutnání si detailů. Stačí použít vhodnou metodu pozorování Slunce (fólie a jiný bezpečný filtr, projekce okulárem na papír) a na chvilku se nám tam mihne větší moucha (stanice ISS). Napoprvé bych si takový úkaz spíše vychutnal vizuálně, ale zkuste jej i fotograficky. Zkušený pozorovatel zachytí detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly. Ani autor článku by nemusel zůstat o tento úkaz ochuzen, pokud vyjde počasí, neboť o den později prochází linie přeletu přes Liberec a Jablonec n. N. (8. 3. cca 15:37:50). Sobotní přelet vychází např. jižně od Prahy.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Kosmonautika:

  • Ke startu se chystá evropská nákladní loď k ISS ATV-3 Edoardo Amaldi. Minulý týden byla umístěna pod aerodynamický kryt rakety Ariane 5. Start původně plánovaný na 9. březen byl odložen na pozdější datum (pravděpodobně kolem 22. 3.).
     
  • Raketa Falcon 9 s lodí Dragon společnosti Space X úspěšně absolvovala test napouštění paliva a předstartovního odpočtu. Nic nebrání startu k ISS, plánovaném zhruba na druhou polovinu dubna.
     
  • Výcvik kosmonautů zahrnuje přežití při přistání Sojuzu v nehostinné zimní krajině. Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti popsala na fotoblogu, co všechno to obnáší. Venku prý bylo naštěstí jen -10 stupňů.
     

Výročí

  • 5. března 1982 (30 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na Venuši.
     
  • 5. března 1512 (500 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepší na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.
     
  • 7. března 1792 (220 let) se narodil John Herschel, syn slavného otce Williama, objevitele Uranu. Navázal na práci svého otce a dokončil katalog objektů severní oblohy a započal také katalogizaci oblohy jižní. General Catalog hvězdných a mlhavých objektů dále rozšířil John Dreyer do podoby NGC katalogu, jak jej známe dnes. Jak se dále uvádí v Měsíčníku Královské astronomické společnosti r. 1847, Sir John Herschel navrhl jména dosud známých měsíců Saturnu, aby bylo zamezeno dalším zmatkům při popisu jejich pozorování. Směrem od planety dostaly jména Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan a Japetus. Dále navrhl jména Uranových měsíců (jeho otec pojmenoval měsíce Titania a Oberon), John přidal jména Ariel a Umbriel v návaznosti na mytologii. Uváděn je i v souvislosti s fotografií jako zřejmě první uživatel pojmů negativ a pozitiv a také jako objevitel schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií.
     
  • 10. března 1977 (35 let) byly nečekaně objeveny prstence planety Uran. Když se na Kuiperově observatoři v Airborne (USA) chystali pozorovat zákryt hvězdy SAO 158687 Uranem, měli za cíl pouze sledovat charakteristiku atmosféry planety. Když jim však hvězdička pětkrát blikla před průchodem i po průchodu planety přes hvězdu, nebylo o jejich objevu prstenců pochyb. Na objevu se podíleli astronomové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink. Pozdější analýzou bylo určeno, že kolem Uranu je 9 prstenců. Další dva byly objeveny v roce 1986 při průletu sondy Voyager 2 kolem planety a dva vnější pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v letech 2003 - 2005. Uranovy prstence jsou velmi tmavé. Uváděné albedo 2 % znamená, že odráží jen 2 % dopadajícího světla. Jsou tedy černější než uhlí (kde se uvádí albedo 4 %).
     

Rádiová bublina v naší Galaxii už přesáhla rozměr 200 světelných roků. Pokud ji však vyobrazíme na modelovém obrázku naší Mléčné dráhy při pohledu shora, vypadá vzdálenost, kam až sahají naše rádiové signály, jen jako tečka..

Výhled na příští týden:

  • Venuše míjí Jupiter
  • Pokračuje Globe at Night
  • Makemake v opozici
  • GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment)

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

8.3.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 14, Mercator, John Herschel


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »