10. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 6. 3. do 12. 3. 2017. Měsíc dorůstá k úplňku. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Z nabídky 100 pozorování připomínáme, že opozicí prošla planetka Amphitrite. V kosmonautice očekáváme start družice Sentinel 2B a stojaté vody opět rozhýbal Elon Musk prohlášením, že by rád vyslal turisty kolem Měsíce.
Obloha
Měsíc je po první čtvrti a úplněk připadá na neděli 12. února v 15:54 SEČ. 10. března bude Měsíc procházet poblíž hvězdy Regulus ve Lvu.
Planety:
Venuše (–4,4 mag) mění fázi do úzkého srpku a pomalinku se přibližuje úhlově ke Slunci. Slabší Mars (1,4 mag) je výše v souhvězdí Berana.
Jupiter (–2,4 mag) vychází už po 21. hodině, nejlépe viditelný je ale až v druhé polovině noci, kdy kulminuje nad jihem. Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je vidět na ranní obloze nevysoko na jihovýchodě.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 6. 3. | 1:45, 21:40 | 5. 3. | Io přechod stínu konec 23:09 Io přechod měsíce konec 23:51 |
|
| 8. 3. | 3:25; 23:15 | 9. 3. | Europa přechod stínu 1:11 – 3:40 Europa přechod měsíce 2:37 – 4:57 |
|
| 11. 3. | 0:55 | 10. 3. | Ganymed přechod stínu 3:37 – 6:06 Europa zákryt konec 23:59 |
|
| 11. 3. | Io přechod stínu zač. 4:22 Io přechod měsíce zač. 5:01 |
|||
| 12. 3. | Io zatmění zač. 1:30 Io zákryt konec 4:18 Io přechod stínu 22:50 – (1:02) Io přechod měsíce 23:27 – (1:36) |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká, kotouč je aktuálně beze skvrn. Přesto se ve vyšších zeměpisných šířkách odehrává určitá aktivita polárních září. Například z Nového Zélandu dorazily pěkné snímky ukazující, jak nabité částice vstupují podél siločar magnetického pole do vysoké atmosféry. Snímky neustále vídáme také z Islandu, Norska nebo Kanady. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Pozorování č. 16: Planetka (29) Amphitrite v opozici (6. 3. 2017)
Nejpříznivější podmínky pro sledování planetky Amphitrite v letošním roce nastávají na začátku března, kdy se dostává do opozice se Sluncem (konkrétně již 3. března, ovšem na začátku tohoto týdne vrcholí nad jihem kolem půlnoci, takže ji ještě stihneme nejen nyní, ale i po úplňku). Promítá se do souhvězdí Lva a kolem půlnoci místního času ji nalezneme 50° nad jižním obzorem. (29) Amphitrite je jednou z největších planetek typu S hlavního pásu. Objevil ji 1. března 1854 Albert Marth ze soukromé hvězdárny South Villa Observatory v Londýně. Pojmenování pro planetku vybral majitel observatoře G. Bishop podle jména mořské bohyně z řecké mytologie. Planetka má oběžnou dobu 1491 dnů, její hlavní poloosa eliptické oběžné dráhy měří 2,554 au a rozměry objektu jsou 233 × 212 × 193 km. Astronomové také ze změn světelné křivky vytvořili její trojrozměrný model.
Kosmonautika
- V uplynulém týdnu jsme zaznamenali start rakety Atlas V s dvojicí armádních družic systému NOSS určeného ke sledování cizích lodí a letadel. Satelity jsou známy tím, že dříve létaly ve formaci tří družic, dnes, od jejich třetí generace, ve formaci dvou družic. Obrázky ze startu nabízí Kosmotýdeník.
- 7. března je v plánu start rakety Vega s družicí Sentinel 2B, určené k dálkovému průzkumu Země. Tyto družice poskytují cenné informace například lesníkům nebo zemědělcům, ale např. Sentinel 2A je využíván i k měření pohybu staveb, svahů a podobně. Každý Sentinel je totiž určen k trochu jiným úkolům. Start má proběhnout ve 2:49 SEČ z Kourou.
- V pondělí 27. února přišel Elon Musk ze SpaceX s prohlášením, že by někdy v roce 2018 nebo 2019 rádi letěli dva soukromí turisté kolem Měsíce, k čemuž by měla dopomoci raketa Falcon Heavy a Crew Dragon.
- Čína v tichosti provedla test nové menší rakety Kaituože-2 (KT-2), která má nosnost kolem 350 kg na nízkou oběžnou dráhu.
Výročí
- 7. března 1792 (225 let) se narodil John Herschel, syn slavného otce Williama, objevitele Uranu. Navázal na práci svého otce a dokončil katalog objektů severní oblohy a započal také katalogizaci oblohy jižní. General Catalog hvězdných a mlhavých objektů dále rozšířil John Dreyer do podoby NGC katalogu, jak jej známe dnes. Jak se dále uvádí v Měsíčníku Královské astronomické společnosti r. 1847, Sir John Herschel navrhl jména dosud známých měsíců Saturnu, aby bylo zamezeno dalším zmatkům při popisu jejich pozorování. Směrem od planety dostaly jména Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan a Japetus. Dále navrhl jména Uranových měsíců (jeho otec pojmenoval měsíce Titania a Oberon), John přidal jména Ariel a Umbriel v návaznosti na mytologii. Uváděn je i v souvislosti s fotografií jako zřejmě první uživatel pojmů negativ a pozitiv a také jako objevitel schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií.
- 10. března 1977 (40 let) byly nečekaně objeveny prstence planety Uran. Když se na Kuiperově observatoři v Airborne (USA) chystali pozorovat zákryt hvězdy SAO 158687 Uranem, měli za cíl pouze sledovat charakteristiku atmosféry planety. Když jim však hvězdička pětkrát blikla před průchodem i po průchodu planety přes hvězdu, nebylo o jejich objevu prstenců pochyb. Na objevu se podíleli astronomové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink. Pozdější analýzou bylo určeno, že kolem Uranu je 9 prstenců. Další dva byly objeveny v roce 1986 při průletu sondy Voyager 2 kolem planety a dva vnější pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v letech 2003 –- 2005. Uranovy prstence jsou velmi tmavé. Uváděné albedo 2 % znamená, že odráží jen 2 % dopadajícího světla. Jsou tedy černější než uhlí (kde se uvádí albedo 4 %).
Výhled na příští týden
- loučení s Večernicí
- Výročí: GRACE
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
