Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2018

10. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nízko nad západem je po setmění také Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na známé galaxie ve Velké medvědici. V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star. Očekáváme start Sojuzu z Francouzské Guayány a možná i Falconu 9 z Floridy. Šedesátky se dožívá významný pozorovatel komet Alan Hale, který je spoluobjevitelem slavné jasné komety Hale-Bopp, která zazářila na jaře 1997.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 9. března v 12:20 SEČ. 7. března bude poblíž Jupiteru a o víkendu navštíví Mars a Saturn.

Planety:
Merkur
(−1,1 až −0,7 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Ideální čas k pozorování je asi půl hodiny po západu Slunce a déle. Merkur je tedy stále velmi jasný a už bude i výše než Venuše, takže obě planety budou dobře vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) je po setmění asi 15° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4. hodiny. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 7. března nad ránem nastává několik úkazů. Nejprve ve 2:20 končí zatmění Ganymédu, pak v 5:21 začíná přechod stínu Ió, v 5:30 začíná zákryt Ganymédu a v 6:31 začíná přechod Ió. V 6:40, už s východem Slunce, končí zákryt Ganymédu. 8. března ve 2:31 začíná zatmění Ió a v 5:47 končí zákryt Ió. 9. března po půlnoci probíhá přechod Ió a jeho stínu. V 1:59 končí přechod stínu a ve 3:07 přechod měsíce. 10. března mezi 2:28 a 4:43 přechází stín Európy a měsíček přechází mezi 4:45 a 6:53.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. března ve 3:55, 7. března v 5:35 a 10. března ve 3:05.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Galaxie M 81, M 82 a další

Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí Autor: Pavel Vabroušek
Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí
Autor: Pavel Vabroušek
Oblast na obloze, kde se nachází tyto galaxie, přibližně hlava Velké medvědice, je v tomto týdnu vysoko na obloze, především směrem k půlnoci. Dvojice známých galaxií, z nichž jedna je vidět zešikma a druhá z boku, se docela dobře hledá, pokud si protáhneme spojnici (úhlopříčku) dvou hvězd Velkého vozu směrem doprava nahoru. Poté dorazíme ke dvojici hvězd poblíž nich už je žádaná dvojice mlhavých obláčků viditelných i malým triedrem. Galaxie tu jsou ve větším množství. Po kratším průzkumu okolí brzy narazíme ještě na dvě galaxie, každá na jinou stranu od M 81, a sice NGC 3077 a NGC 2976 (nejvzdálenější od těch tří). Na fotografiích je nejhezčí M 82, která má ve středové části zajímavá mračna vodíku (růžovočervené barvy). M 81 je zase na fotografiích hezkou spirálou.

Kosmonautika

  • 28. února úspěšně dosedla loď Sojuz MS-06 v Kazašské stepi. Na její palubě se z ISS vrátila trojice kosmonautů.
  • 1. března odstartovala raketa Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
  • V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star, která byla vypuštěna raketou Electron.
  • Očekává se několik startů raket. Úterní start Falconu 9 je možná ohrožen, pokud má opravdu proběhnout přistání na mořské plošině, protože ta ještě není na cestě. Podle plánu měl letět v půl sedmé našeho času. 6. 3. v 17:38 je v plánu start Sojuzu 2-1B z Francouzské Guayány. Na palubě budou družice pro přenos internetu firmy O3b Networks.

Výročí

  • 7. března 1958 (60 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).
  • 7. března 1693 (325 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla, nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.
  • 9. března 1933 (85 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden    

  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: dalekohledy Keck
  • Výročí: Vanguard 1
  • Výročí: Karel Anděl, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Bradley, Alan Hale, Jaroslav Dykast, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »