Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2018

10. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nízko nad západem je po setmění také Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na známé galaxie ve Velké medvědici. V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star. Očekáváme start Sojuzu z Francouzské Guayány a možná i Falconu 9 z Floridy. Šedesátky se dožívá významný pozorovatel komet Alan Hale, který je spoluobjevitelem slavné jasné komety Hale-Bopp, která zazářila na jaře 1997.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 9. března v 12:20 SEČ. 7. března bude poblíž Jupiteru a o víkendu navštíví Mars a Saturn.

Planety:
Merkur
(−1,1 až −0,7 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Ideální čas k pozorování je asi půl hodiny po západu Slunce a déle. Merkur je tedy stále velmi jasný a už bude i výše než Venuše, takže obě planety budou dobře vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) je po setmění asi 15° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4. hodiny. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 7. března nad ránem nastává několik úkazů. Nejprve ve 2:20 končí zatmění Ganymédu, pak v 5:21 začíná přechod stínu Ió, v 5:30 začíná zákryt Ganymédu a v 6:31 začíná přechod Ió. V 6:40, už s východem Slunce, končí zákryt Ganymédu. 8. března ve 2:31 začíná zatmění Ió a v 5:47 končí zákryt Ió. 9. března po půlnoci probíhá přechod Ió a jeho stínu. V 1:59 končí přechod stínu a ve 3:07 přechod měsíce. 10. března mezi 2:28 a 4:43 přechází stín Európy a měsíček přechází mezi 4:45 a 6:53.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. března ve 3:55, 7. března v 5:35 a 10. března ve 3:05.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Galaxie M 81, M 82 a další

Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí Autor: Pavel Vabroušek
Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí
Autor: Pavel Vabroušek
Oblast na obloze, kde se nachází tyto galaxie, přibližně hlava Velké medvědice, je v tomto týdnu vysoko na obloze, především směrem k půlnoci. Dvojice známých galaxií, z nichž jedna je vidět zešikma a druhá z boku, se docela dobře hledá, pokud si protáhneme spojnici (úhlopříčku) dvou hvězd Velkého vozu směrem doprava nahoru. Poté dorazíme ke dvojici hvězd poblíž nich už je žádaná dvojice mlhavých obláčků viditelných i malým triedrem. Galaxie tu jsou ve větším množství. Po kratším průzkumu okolí brzy narazíme ještě na dvě galaxie, každá na jinou stranu od M 81, a sice NGC 3077 a NGC 2976 (nejvzdálenější od těch tří). Na fotografiích je nejhezčí M 82, která má ve středové části zajímavá mračna vodíku (růžovočervené barvy). M 81 je zase na fotografiích hezkou spirálou.

Kosmonautika

  • 28. února úspěšně dosedla loď Sojuz MS-06 v Kazašské stepi. Na její palubě se z ISS vrátila trojice kosmonautů.
  • 1. března odstartovala raketa Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
  • V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star, která byla vypuštěna raketou Electron.
  • Očekává se několik startů raket. Úterní start Falconu 9 je možná ohrožen, pokud má opravdu proběhnout přistání na mořské plošině, protože ta ještě není na cestě. Podle plánu měl letět v půl sedmé našeho času. 6. 3. v 17:38 je v plánu start Sojuzu 2-1B z Francouzské Guayány. Na palubě budou družice pro přenos internetu firmy O3b Networks.

Výročí

  • 7. března 1958 (60 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).
  • 7. března 1693 (325 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla, nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.
  • 9. března 1933 (85 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden    

  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: dalekohledy Keck
  • Výročí: Vanguard 1
  • Výročí: Karel Anděl, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Bradley, Alan Hale, Jaroslav Dykast, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »