Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2018

10. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nízko nad západem je po setmění také Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na známé galaxie ve Velké medvědici. V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star. Očekáváme start Sojuzu z Francouzské Guayány a možná i Falconu 9 z Floridy. Šedesátky se dožívá významný pozorovatel komet Alan Hale, který je spoluobjevitelem slavné jasné komety Hale-Bopp, která zazářila na jaře 1997.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 9. března v 12:20 SEČ. 7. března bude poblíž Jupiteru a o víkendu navštíví Mars a Saturn.

Planety:
Merkur
(−1,1 až −0,7 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Ideální čas k pozorování je asi půl hodiny po západu Slunce a déle. Merkur je tedy stále velmi jasný a už bude i výše než Venuše, takže obě planety budou dobře vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) je po setmění asi 15° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4. hodiny. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 7. března nad ránem nastává několik úkazů. Nejprve ve 2:20 končí zatmění Ganymédu, pak v 5:21 začíná přechod stínu Ió, v 5:30 začíná zákryt Ganymédu a v 6:31 začíná přechod Ió. V 6:40, už s východem Slunce, končí zákryt Ganymédu. 8. března ve 2:31 začíná zatmění Ió a v 5:47 končí zákryt Ió. 9. března po půlnoci probíhá přechod Ió a jeho stínu. V 1:59 končí přechod stínu a ve 3:07 přechod měsíce. 10. března mezi 2:28 a 4:43 přechází stín Európy a měsíček přechází mezi 4:45 a 6:53.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. března ve 3:55, 7. března v 5:35 a 10. března ve 3:05.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Galaxie M 81, M 82 a další

Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí Autor: Pavel Vabroušek
Galaxie M 81 a M 82 a jejich okolí
Autor: Pavel Vabroušek
Oblast na obloze, kde se nachází tyto galaxie, přibližně hlava Velké medvědice, je v tomto týdnu vysoko na obloze, především směrem k půlnoci. Dvojice známých galaxií, z nichž jedna je vidět zešikma a druhá z boku, se docela dobře hledá, pokud si protáhneme spojnici (úhlopříčku) dvou hvězd Velkého vozu směrem doprava nahoru. Poté dorazíme ke dvojici hvězd poblíž nich už je žádaná dvojice mlhavých obláčků viditelných i malým triedrem. Galaxie tu jsou ve větším množství. Po kratším průzkumu okolí brzy narazíme ještě na dvě galaxie, každá na jinou stranu od M 81, a sice NGC 3077 a NGC 2976 (nejvzdálenější od těch tří). Na fotografiích je nejhezčí M 82, která má ve středové části zajímavá mračna vodíku (růžovočervené barvy). M 81 je zase na fotografiích hezkou spirálou.

Kosmonautika

  • 28. února úspěšně dosedla loď Sojuz MS-06 v Kazašské stepi. Na její palubě se z ISS vrátila trojice kosmonautů.
  • 1. března odstartovala raketa Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
  • V týdnu by měly začít přelety družice Humanity Star, která byla vypuštěna raketou Electron.
  • Očekává se několik startů raket. Úterní start Falconu 9 je možná ohrožen, pokud má opravdu proběhnout přistání na mořské plošině, protože ta ještě není na cestě. Podle plánu měl letět v půl sedmé našeho času. 6. 3. v 17:38 je v plánu start Sojuzu 2-1B z Francouzské Guayány. Na palubě budou družice pro přenos internetu firmy O3b Networks.

Výročí

  • 7. března 1958 (60 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).
  • 7. března 1693 (325 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla, nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.
  • 9. března 1933 (85 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden    

  • Messiérovský maratón
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: dalekohledy Keck
  • Výročí: Vanguard 1
  • Výročí: Karel Anděl, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Bradley, Alan Hale, Jaroslav Dykast, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »