Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  100 let ČAS – 100 pozorování

100 let ČAS – 100 pozorování

Měsíc a Aldebaran otevírají 100 pozorování k 100 letům ČAS

V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.

Tipy na pozorování budeme uvádět u některých úkazů formou samostatných článků a v ostatních případech je zařadíme do pravidelných týdenních přehledů dění na obloze. Ale teď se už podívejme na tipy vážící se k tomuto víkendu.

Pozorování č. 1: Zákryt Hyád Měsícem a apuls s Aldebaranem 5. 2. 2017

Dorůstající Měsíc, krátce po první čtvrti v noci z 5. na 6. února 2017 projde známou otevřenou hvězdokupou Hyády. Na své cestě přes toto rozsáhlé seskupení relativně jasných hvězd zakryje hned několik stálic jasnějších než 5. hvězdná velikost a řadu dalších. Celé představení se odehraje vysoko nad jižním obzorem. V čase 22:38:07 se k severnímu růžku Měsíce přiblíží také nejjasnější hvězda souhvězdí Býka – Aldebaran (apuls je jiný výraz pro přiblížení dvou nebeských objektů). K zákrytu však tentokrát nedojde.

Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017 Autor: Karel Halíř
Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017
Autor: Karel Halíř

Výběr vstupů a v několika případech i výstupů nejjasnějších hvězd je shrnut v připojené tabulce. 

den  čas   P   Star  Mag   % Elon Sun  Moon   CA   PA  AA   A    B
 d  h  m  s      No    v   ill     Alt Alt Az   o    o   o  m/o  m/o
 5 14  2 54 D    635  3.7  66+ 109  15 28  99  11N 359   8 -1.3 +5.4
 5 14 18  7 R    635  3.7  66+ 109  14 30 102 -18N 330 339 +2.3 -2.3
 5 16 41 16 D    659  6.6  67+ 110  -6 50 138  43N  32  41 +0.7 +2.7
 5 16 50 40 D    661  4.5  67+ 110  -7 51 141  55S 114 123 +1.7 -0.1
 5 17 48 26 R    661  4.5  68+ 111     55 163 -48S 217 226 +1.1 +2.3
 5 18  4 46 D    669  3.8  68+ 111     56 169  81N  69  78 +1.4 +0.9
 5 18  5 16 D    671  3.4  68+ 111     56 169  80S  89  98 +1.6 +0.2
 5 18 36 44 D    672  6.7  68+ 111     57 182  40N  29  38 +1.2 +2.6
 5 19 19 13 R    671  3.4  68+ 111     55 201 -77S 246 254 +1.5 +0.5
 5 19 19 30 R    669  3.8  68+ 111     55 201 -84N 265 274 +1.5 -0.2
 5 19 22 47 D    677  4.8  68+ 111     55 201  53N  42  50 +1.4 +1.5
 5 19 24 15 D    680  6.5  68+ 111     55 202  66N  55  64 +1.4 +0.9
 5 20  4 46 D    682  6.0  68+ 111     52 217  34S 136 144 +1.5 -3.3
 5 20 21 26 R    677  4.8  68+ 112     50 223 -52N 298 306 +1.4 -2.0
 5 21  3 42 D    685  6.6  69+ 112     45 235  52N  41  49 +1.3 +0.9
 5 22 38  7 M    692  0.9  69+ 113     Apuls u severního rohu Měsíce
 5 23 15 59 D    699  5.8  69+ 113     26 265  31S 139 147 +0.1 -3.3

 

Poslední výhled počasí na víkend není ideální, přesto popřejme hezký zážitek, pokud se vám Měsíc ukáže. S dalšími tipy v neděli večer na viděnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 100 let ČAS, 100 pozorování


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »