Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2014

11. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 3. do 16. 3.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je vyšší, ovšem nyní jen na odvrácené polokouli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude koncem týdne v úplňku. Ten nastane v neděli v 18 hodin.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen. V oblastech jižněji od Evropy vystupuje Mars mnohem výše, a když se to navíc umí a je na to správné vybavení, lze pořizovat i snímky planety jak z Hubbleova teleskopu. Naši krajané se však nenechají zahanbit a oblaka na Marsu zachycují bez problémů též.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
11. 3. 21:20   10. 3. Io zatmění končí 21:02
13. 3. 22:55   11. 3. Kallisto přechod stínu 22:10–(2:05)
14. 3. 18:50   13. 3. Europa přechod měsíce 21:56–(0:37)
Europa přechod stínu od (0:23)
16. 3. 20:25   15. 3. Europa zatmění končí 21:19
      16. 3. Ganymed přechod měsíce 18:07–21:18
Io přechod měsíce 22:05–(0:21)
Ganymed přechod stínu od 23:07
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se tentokrát starají aktivní oblasti na druhé, ze Země neviditelné polokoule Slunce. Konkrétně ve čtvrtek zde došlo ke dvěma silným erupcím současně. Jedna nastala ve staré aktivní oblasti a druhá v nějaké nově vzniklé. Ta nová se už v polovině tohoto týdne objeví na východním okraji Slunce, tak uvidíme, co z ní zbude. Kromě dvojerupce ve čtvrtek byla již ve středu zaznamenána další velmi silná erupce a oblak plasmy. Přivrácená polokoule se zatím jeví jen s malými skvrnami a aktivitou. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • V úterý bude v Sojuzu TMA-10M přistávat polovina expedice 38, která na stanici dorazila ještě jako druhá polovina expedice 37. Jmenovitě to je Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Američan Michael Hopkins. Všichni na stanici pobývali od 25. září 2013.
     

Výročí:

  • 14. března 1934 (80 let) se narodil muž, který je nyní posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
     
  • 14. března 1879 (135 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Pro poznávání vesmíru je podstatná jeho obecná teorie relativity, která nám pomáhá popisovat jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.
     

Výhled na příští týden:

  • začíná astronomické jaro
  • Měsíc bude po úplňku
  • Makemake v opozici
  • Měsíc a Saturn
  • Výročí: Pierre-Simon Laplace

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Albert Einstein, Cernan


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »