Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2011

12. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 21. 3. do 27. 3. 2011.

Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Merkur je hvězdou večera. MESSENGER obíhá Merkur. Začíná jaro a koncem týdne letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v sobotu 26. 3.

Planety viditelné okem: Merkur (-0,3 až +0,8 mag) je velmi dobře viditelný. Za soumraku, kolem 19 SEČ, je více než 5° nad obzorem a při průzračném vzduchu je nepřehlédnutelným objektem nad západním obzorem. Fáze Merkuru je nyní kolem čtvrti a úhlový průměr je kolem 8". Největší východní elongace dosáhne 23. března.
Jupiter (-2,1 mag) je díky svému jasu stále ještě viditelný krátce po západu Slunce nízko nad západem, k jeho vyhledání doporučujeme triedr.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část můžete zkusit většími dalekohledy. Přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,0 mag) září nízko nad východojihovýchodem za svítání po půl šesté.

Aktivita Slunce je přechodně nižší, ale na odvrácené straně jsou významné aktivní oblasti, které by se mohly koncem týdne postarat o zvýšení našeho zájmu. Majitelé slunečních dalekohledů s h-alfa filtry však neustále sledují výrazné protuberance.

Kosmonautika:

  • Sojuz TMA-01M přistál 16. března v mrazivé kazašské pustině.
  • MESSENGER zažehl úspěšně na 15 minut raketové motory a usadil se na oběžné dráze nejmenší planety. Po kalibraci přístrojů se můžeme těšit na nejméně roční podrobné studium Merkuru. První vědecké výsledky by měly být uveřejněny 4. dubna 2011.
  • Zaměstnanci NASA vytvořili na památku Discovery živý raketoplán. Odkaz na video.

Výročí:

  • 25. března 1996 (15 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li "Velkou denní kometu" C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla C/1996 B2 (Hyakutake).
  • 25. března 1961 (50 let) startoval Sputnik 10 (rusky Korabl-Sputnik 5, 5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič a úspěch letu znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.

Jaro začíná 21. března 2011 v 0:20 SEČ. Pravděpodobně naposledy 21. března v životě našich čtenářů. Přepíše někdo údaje v učebnicích? Zatím se tak nestalo. Ale nemělo by být důležité to vědět nazpaměť. Jenže ty děti se to tak rády učí..

27. března zavádíme letní čas. Bohužel si tedy opět posuneme hodinky z 2. hodiny ranní na 3h SELČ. Dá se oprávněně pochybovat o takto brzkém zavádění jinak v určité části roku vhodného letního času.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sputnik 10, Kometa hyakutake


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »