Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2012

12. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. března 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 21. března 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3.

Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 22. března. O den později se 28 hodin starý Měsíc vyhoupne výhodně nad západním obzorem. V neděli 25. března bude mladý Měsíc asi 3° od Jupiteru. Astronomové v tomto období pořádají tzv. Messiérovský maratón, kdy se pokouší během jediné noci napozorovat co nejvíce objektů tohoto nejznámějšího katalogu deep-sky objektů. Zkušený pozorovatel se během noci brzy začne nudit čekáním, kdy mu konečně vylezou nové objekty letní oblohy nad obzor, ale nad ránem za svítání nastává hektická chvilka vyzobávání těch nejobtížnějších objektů ve Střelci, v podstatě již na modrém nebi.

 

Planety:

Venuše (-4,3 mag) se prohodila s planetou Jupiter a září jako nejjasnější objekt západní oblohy dlouho do noci v souhvězdí Berana. Při pohledu do dalekohledu jeví Venuše fázi jakoby "Měsíce" téměř v první čtvrti. Kotouček má velikost přibližně 22 úhlových vteřin.


Jupiter (-2,1 mag) je v Beranu pod Venuší. Za dobrých podmínek jsou viditelné detaily v jeho atmosféře. V týdnu nebude moc vhodných příležitostí na pozorování přechodů GRS (Velké červené skvrny), zkusit to můžeme v úterý hned se západem Slunce, kdy přechází středem kotoučku v 18:21, nebo ve čtvrtek kolem 20:01. V neděli večer bude skvrna na středu v 18:32 a poblíž Jupiteru bude mladý Měsíc. Úkazy měsíců nenastávají v ideální době k pozorování.

 

Mars (-0,9 mag) má stále ideální podmínky viditelnosti. Posunuje se pomalu v souhvězdí Lva. Kotouček je velký asi 13". Pokud to podmínky dovolí, dají se na něm vypozorovat tmavé a světlé skvrnky.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až po půl druhé, ale dobře vidět jej můžeme už před půlnocí. Nádherně rozevřené prstence a jiné detaily si můžete vychutnat na 19" velkém kotoučku.

Slunce výrazně zvýšilo svoji aktivitu. Nastaly pěkné polární záře, ale žádná neměla tu velikost, abychom ji spatřili i z našeho území. Tento týden zatím vypadá na období mírného uklidnění. Jak se skvrny na slunečním povrchu vyvíjí můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Supernova v M 95 má aktuálně jasnost vyšší než 13 mag. Zda bude ještě zjasňovat není v době psaní článku známo, ale zkuste se na ni podívat. Galaxie je nedaleko Marsu (na snímku vpravo od Marsu, nyní vlevo pod ním).

Solidní popularitu si v minulém týdnu užila kometa C/2012 E2 (SWAN). Jak by také ne, když u ní byla jako u první komety tohoto typu pozorována aktivita detekovatelná přístrojem SWAN na sondě SOHO. Můžeme pouze spekulovat, že za její výrazné zjasnění, díky němuž byla objevena, mohlo nějaké rozdrolení části jádra nebo náhlý únik dosud skrytých těkavých látek pod jejím povrchem. Každopádně kometa způsobila docela rozruch, když následovala jen tři měsíce po slavné velké jižní kometě Lovejoy a navíc byla také dost jasná. Nakonec se na snímcích korónografů chovala jako spořádaný sungrazer a vypařila se dříve, než doletěla ke Slunci. Ne nespadla by do něj, neboť její přísluní leželo poblíž povrchu Slunce. A nezpůsobila onen únik hmoty ze sluneční koróny (CME) viditelnou po jejím zániku na animacích. Vždyť při průletu mnohem větší komety Lovejoy také k ničemu nedošlo a navíc to nemá fyzikální opodstatnění u tak malého objektu, jakým je kometární jádro.

Přelety ISS v noci nejsou pozorovatelné. Z přeletů přes sluneční disk připadají do úvahy dva. Ve středu a ve čtvrtek. Pás přeletu prochází ve středu na území jižních Čech přibližně v 9:44 od Prachatic ke Zlaté Koruně. Tento přelet má trvání 1,3 sekundy, což jej řadí mezi ty lépe pozorovatelné. Ve čtvrtek pás přeletu začíná kolem 8:48 v Českém Švýcarsku a pokračuje přes sever Čech (Jablonné v. P., Hodkovice n. M.) na východ Čech (Česká Skalice) a dále na sever Moravy (jih Opavy, Ostravy a přes Třinec). Použijte vhodnou metodu pozorování Slunce (bezpečný filtr např. fólie Astrosolar). V případě, že se pokusíte přelet fotografovat, máte šanci zachytit různé detaily, jako jsou solární panely, nebo jednotlivé moduly.

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com. Odtud jsou vzaty i předpovědi přeletů ISS přes Slunce.

Kosmonautika:

  • Start třetí automatické zásobovací lodi Evropské vesmírné agentury ATV-3 Edoardo Amaldi je připraven 23. března v 5:31 SEČ. Pokud si přivstanete, můžete start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně sledovat v přímém přenosu. O jejím nákladu si můžete anglicky přečíst na blogu ESA.
     
  • Venus Express se vrací do běžného provozu poté, co minulý týden její kamera sledující hvězdy oslepla v důsledku silných slunečních erupcí. Navigace a orientace sondy byla narušena od 7. března. S podobnými událostmi se počítalo a Venus Express přežila v perfektní kondici.
     
  • Chcete si prohlížet Merkur v Google Earth? Stačí si stahnout z webu mise MESSENGER příslušný KMZ soubor. Nechybí řada detailních snímků a informací.
     

Výročí

  • 21. března 1762 (250 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.
     
  • 22. března 1982 (30 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.
     
  • 23. března 1912 (100 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejvíce konstrukcí nechvalně proslulých raket V2, které ničily cíle v Británii, stejně jako konstruktér raket, které vynesly první americkou družici, amerického astronauta a lidi na Měsíc.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše v největší elongaci
  • Start Veněry 8
  • objevy planetky (2) Pallas a (4) Vesta

Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lacaille, Columbia, Wernher von braun


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »