Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2013

12. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3.

Měsíc je kolem první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní soumrakové obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Začíná jaro.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v první čtvrti. Začátkem týdne mizí z Býka do Blíženců, koncem týdne je na pomezí Lva.

 

Planety:
Jupiter (-2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.3. 20:15   19.3. Ganymed zákryt zač. 20:33
22.3. 17:45   20.3. Io přechod zač. 20:56
24.3. 19:25   21.3. Europa zákryt konec 19:41, zatmění zač. 19:45
Časy jsou v SEČ.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje kolem půl třetí. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planetu Venuši můžeme také pozorovat a to díky korónografu SOHO, neboť planeta je nyní úhlově blízko Slunci.

Slunce není tak klidné, jak vypadá. Skvrn je velké množství a občas nastane i silnější erupce. Nicméně takové divadlo, jako se možná letos čekalo, to zatím není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) byla nejlépe viditelná v sobotu večer, kdy se na velké části našeho území udělalo hezky a ani závoj vysoké oblačnosti nad západem nakonec pozorování nezkazil. Dokud se kometa nacházela v čisté obloze nad touto oblačností, mohli astronomičtí nadšenci i jejich spolupřihlížející laičtí pozorovatelé, pozorovat kometu pouhým okem a to jako hěvzdičku s malým ohůnkem. K prvotnímu vyhledání je ideální větší binokulár, nebo alespoň triedr. Potom kometa vypadá opravdu úžasně, právě díky větší výšce nad obzorem, do které se den po dni šplhá. Následující týden přináší nejisté počasí, ale pokud se vyjasní, neměl by jejímu pozorování bránit ani svit dorůstajícího Měsíce.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Evropská ESA a ruská agentura Roskosmos uzavřely dohodu na realizaci dvou marsovských misí projektu ExoMars. Rusové nahradí NASA, která nemá nyní dostatek prostředků. V rámci projektu poletí nejprve v lednu 2016 orbitální sonda, na kterou o dva roky později v dubnu 2018 naváže první evropský marsochod. Pojízdná laboratoř by byla určena k hledání známek života na Marsu.
     
  • 16. března ve 4:08 SEČ se na Zemi vrátila část posádky stanice ISS. Kosmická loď Sojuz TMA-06M přistála do mlžné a mrazivé kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 24. března 1893 (120 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.
     

20. března v 11:59 začíná astronomické jaro. Nikoli až 21. března, jak se často dočteme v učebnicích. V našem kalendáři teď bude astronomický začátek jara připadat na dřívější data. (Konkrétně do roku 2020 to bude vždy 20. března).

Výhled na příští týden:

  • Dragon se vrací na Zemi
  • Sojuz TMA-08M start
  • Velikonoce

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Bade, ExoMars, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »