13. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je ve středu 27. března v úplňku. Koncem pracovního týdne se nachází poblíž Spiky v Panně a Saturnu ve Váhách.

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Už před půlnocí je poměrně vysoko nad jihovýchodem. Ostatně během noci už o moc výše, než 20° nevylézá. Dalekohledem můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů.

Slunce má nejvíce aktivních oblastí na odvrácené straně. Můžeme tedy spíše počkat, co se bude dít v dalších dnech, jinak je přivrácená strana celkem klidná. Zajímavé je, že i ne úplně nejsilnější erupce třídy M1, která nastala 15. března, způsobila poměrně velkou polární záři, viditelnou i z Polska. Nicméně šlo zatím o ojedinělý jev, takže na další podobnou možnost musíme čekat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se nyní už úhlově více vzdálila od Slunce a tak je o něco snazším cílem k pozorování večer asi hodinu po západu Slunce. Jakmile od 28. března přestane večer svítit Měsíc, měla by opět být viditelná i pouhým okem, ačkoli už slábne. Pořád ale platí, že je to spíše hezká binokulární kometa, takže ke správnému zážitku je dobré se vybavit triedrem, velkým binokulárem, nebo i fotoaparátem, který ji ukáže nejlépe.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách, musíte být ale opravdová ranní ptáčata. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• V pondělí 25. března se měla nákladní loď Dragon odpojit od ISS a přistát na hladině Tichého oceánu, ovšem obavy z počasí v místě přistání tento manévr odkládají nejméně do úterý.
   
• Soukromá společnost SpaceX provozující rakety Falcon a nákladní lodě Dragon k ISS připravuje nová vylepšení své nosné rakety. Test nového motoru Merlin 1D proběhl úspěšně 20. března. Motor bude součástí rakety Falcon 9, která má v květnu vynést na oběžnou dráhu satelit Cassiope. Oproti předchozí verzi motorů Merlin 1C mají nové motory znatelně vyšší tah (420-480 kN vs. 620-720 kN). Také uspořádání motorů bude do kruhu kolem centrálního motoru, místo dosavadního do čtverce.
   
• 28. března je v plánu start rakety Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-08M. Na palubě bude část 35. expedice ISS, tedy Rusové Vinogradov, Misurkin a Američan Cassidy.
   
• Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, se pochlubil nálezem motorů F-1 rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 k Měsíci. Motor na dně Atlantiku působí opravdu nostalgicky a tak je tato hříčka miliardáře docela milým počinem.
   

Výročí:

• 26. března 1958 (55 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
   
• 27. března 1968 (45 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.
   

31. březen připadá na změnu času a velikonoční neděli. Velikonoce následují první neděli po prvním jarním úplňku, takže nastávají letos relativně brzy (úplněk 27. 3.) a zároveň je nezvykle dlouho zima a to i v nižších polohách. Posun času nastává v neděli nad ránem, kdy si ve 2 hodiny posuneme čas na tři hodiny ráno. Tím začne platit čas letní středoevropský, s kterým se budete setkávat i v našich přehledech pod zkratkou SELČ. Není třeba připomínat, že letní čas je zaváděn trestuhodně brzy a ukončován podobně špatně až v říjnu, tedy v obou případech v době, kdy lidské tělo musí vstávat do tmy. Kdyby se to celé posunulo o měsíc, bylo by to pro řadu lidí snesitelnější, stejně jako kdyby se letní čas zrušil úplně.

Výhled na příští týden:

• kometa PanSTARRS večer i ráno u M 31
• Výročí: Luna 4
• Výročí: Saljut 2
• Výročí: Apollo 6
• Výročí: Pioneer 11
• Výročí: Luna 14

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.