14. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je ve středu 3. dubna nad ránem v poslední čtvrti. Díky poloze vysoko nad ekliptikou můžeme jeho zmenšující se srpek pozorovat za svítání až do konce týdne.

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat rej měsíčků a při větším zvětšení (cca od 100x) také další detaily - stíny měsíčků, pásy a skvrny v atmosféře. Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Saturn (0,2 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Pozorovat se dá dobře už kolem půlnoci, kulminuje nad jihem před třetí hodinou. Dalekohledem můžeme vidět již hodně rozevřené prstence, možná také s mezerou (Cassiniho dělení). Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů. Právě se potkává s Marsem, který je ale podstatně slabší. Blízkost Slunci nyní bude rušit komunikaci se sondami na Marsu.

Slunce nám některé z aktivních oblastí z odvrácené polokoule postupně natáčí. Na východě se již jedna velká skvrna objevila. Ta je ale v oblasti, která i přes svůj potenciál k silnějším erupcím už moc aktivní není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je stále ještě okem viditelná, ovšem pouze v místech s dokonale průzračnou atmosférou a tmavou oblohou. Jakmile uvidíme dobře galaxii M 31 v Andromedě, měli bychom stejně dobře vidět i kometu. Dokazují to hlášení ze severu Evropy i fotografie. Dopřeje nám to však nezvyklé rozložení tlakových útvarů? Nezbývá než doufat a mít připravenou techniku. Snad to vyjde, protože kometa míjí galaxii právě tento týden. Ke konci týdne už má smysl zkoušet kometu i na ranní obloze, neboť začne být tehdy výše nad obzorem a Měsíc přestane vadit.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách, ale pochybuji, že se najde mnoho pozorovatelů. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Část tvoří 33. expedice, část 34. expedice, jejíž kosmonauti na ISS přiletěli v pátek po zrychlené trajektorii pomocí lodi Sojuz TMA-08M. Poprvé tak nemuseli v lodi trávit dva dny, ale pouze 6 hodin. To je prospěšné jak jim, protože je nemusí hned zastihnout nevolnost a také pro materiál, který se dá dovézt rychle, aniž by hrozila zkáza některých vzorků. Podobně již létaly na stanici nákladní lodě Progress.
   
• Minulý týden byl také ve znamení úspěšného návratu Dragonu z ISS. Na internetu máme krásné fotky z přistání. Dragon už je mezitím na pevné zemi.
   
• Úspěšný start zaznamenala raketa Proton-M/Briz-M, která vynesla z Bajkonuru družici Satmex 8. Minulý start této rakety v prosinci 2012 se nezdařil kvůli poruše na urychlovacím stupni Briz. Amerika se díky tomu dočkala další výkonné přenosové družice na geostacionární dráze.
   

Výročí:

• 2. dubna 1963 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 4. Narozdíl od předchozích byla určena k přistání na povrchu. Start i let k Měsíci probíhaly dobře, ale nepovedlo se sondu navést přesně a tak Měsíc jen minula ve vzdálenosti asi 8 tisíc km a dostala se postupně na dráhu kolem Slunce, kde je dodnes.
   
• 4. dubna 1973 (40 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.
   
• 4. dubna 1968 (45 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80% hmotnosti finální na dráhu k Měsíci. Při návratu se měl otestovat tepelný štít a další systémy. Raketa však měla problém s motory druhého stupně. Ten se pro poruchu palivového potrubí předčasně vypnul a ani třetí stupeň to nemohl zachránit. Kosmická loď proto sestoupila "jen" z velké výšky a systémy tak mohly být částečně ověřeny. Po dosednutí na hladinu Tichého oceánu se kabina převrátila. Nicméně cena za start takové rakety byla tak velká (v té době 280 mil. dolarů), že bylo rozhodnuto provést další let již s lidskou posádkou.
   
• 6. dubna 1973 (40 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to první sonda, která dosáhla Saturnu. Poté zkoumala vnější oblasti sluneční soustavy, dokud nezeslábl její radioizotopový zdroj. Cestou zkoumala plasmu, záření, výskyt meteoroidů, ale samozřejmě také nesla kamery poskytující úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.
   
• 7. dubna 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.
   

Výhled na příští týden:

• Slábnoucí kometa PanSTARRS večer i ráno
• Výročí: STS 56 Discovery / lab. ATLAS-2

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.