Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2013

14. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 3. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4.

Měsíc spěje do poslední čtvrti. Z planet můžeme pozorovat večer Jupiter nad západem a Saturn hlavně v druhé polovině noci. Kometa PanSTARRS by byla v případě dobrého počasí pěkným doplňkem večerní oblohy. Ráno můžeme vidět přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. dubna v 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 3. dubna nad ránem v poslední čtvrti. Díky poloze vysoko nad ekliptikou můžeme jeho zmenšující se srpek pozorovat za svítání až do konce týdne.

 

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat rej měsíčků a při větším zvětšení (cca od 100x) také další detaily - stíny měsíčků, pásy a skvrny v atmosféře. Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2.4. 22:55   5.4. Io přechod 20:24-22:37, stín 21:32-23:44
5.4. 20:25   6.4. Ganymed přechod 20:21-22:48
Europa přechod konec 20:52, stín 20:35-23:03
7.4. 22:05      
Časy jsou v SELČ.

Saturn (0,2 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Pozorovat se dá dobře už kolem půlnoci, kulminuje nad jihem před třetí hodinou. Dalekohledem můžeme vidět již hodně rozevřené prstence, možná také s mezerou (Cassiniho dělení). Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů. Právě se potkává s Marsem, který je ale podstatně slabší. Blízkost Slunci nyní bude rušit komunikaci se sondami na Marsu.

Slunce nám některé z aktivních oblastí z odvrácené polokoule postupně natáčí. Na východě se již jedna velká skvrna objevila. Ta je ale v oblasti, která i přes svůj potenciál k silnějším erupcím už moc aktivní není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je stále ještě okem viditelná, ovšem pouze v místech s dokonale průzračnou atmosférou a tmavou oblohou. Jakmile uvidíme dobře galaxii M 31 v Andromedě, měli bychom stejně dobře vidět i kometu. Dokazují to hlášení ze severu Evropy i fotografie. Dopřeje nám to však nezvyklé rozložení tlakových útvarů? Nezbývá než doufat a mít připravenou techniku. Snad to vyjde, protože kometa míjí galaxii právě tento týden. Ke konci týdne už má smysl zkoušet kometu i na ranní obloze, neboť začne být tehdy výše nad obzorem a Měsíc přestane vadit.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách, ale pochybuji, že se najde mnoho pozorovatelů. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Část tvoří 33. expedice, část 34. expedice, jejíž kosmonauti na ISS přiletěli v pátek po zrychlené trajektorii pomocí lodi Sojuz TMA-08M. Poprvé tak nemuseli v lodi trávit dva dny, ale pouze 6 hodin. To je prospěšné jak jim, protože je nemusí hned zastihnout nevolnost a také pro materiál, který se dá dovézt rychle, aniž by hrozila zkáza některých vzorků. Podobně již létaly na stanici nákladní lodě Progress.
     
  • Minulý týden byl také ve znamení úspěšného návratu Dragonu z ISS. Na internetu máme krásné fotky z přistání. Dragon už je mezitím na pevné zemi.
     
  • Úspěšný start zaznamenala raketa Proton-M/Briz-M, která vynesla z Bajkonuru družici Satmex 8. Minulý start této rakety v prosinci 2012 se nezdařil kvůli poruše na urychlovacím stupni Briz. Amerika se díky tomu dočkala další výkonné přenosové družice na geostacionární dráze.
     

Výročí:

  • 2. dubna 1963 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 4. Narozdíl od předchozích byla určena k přistání na povrchu. Start i let k Měsíci probíhaly dobře, ale nepovedlo se sondu navést přesně a tak Měsíc jen minula ve vzdálenosti asi 8 tisíc km a dostala se postupně na dráhu kolem Slunce, kde je dodnes.
     
  • 4. dubna 1973 (40 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.
     
  • 4. dubna 1968 (45 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80% hmotnosti finální na dráhu k Měsíci. Při návratu se měl otestovat tepelný štít a další systémy. Raketa však měla problém s motory druhého stupně. Ten se pro poruchu palivového potrubí předčasně vypnul a ani třetí stupeň to nemohl zachránit. Kosmická loď proto sestoupila "jen" z velké výšky a systémy tak mohly být částečně ověřeny. Po dosednutí na hladinu Tichého oceánu se kabina převrátila. Nicméně cena za start takové rakety byla tak velká (v té době 280 mil. dolarů), že bylo rozhodnuto provést další let již s lidskou posádkou.
     
  • 6. dubna 1973 (40 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to první sonda, která dosáhla Saturnu. Poté zkoumala vnější oblasti sluneční soustavy, dokud nezeslábl její radioizotopový zdroj. Cestou zkoumala plasmu, záření, výskyt meteoroidů, ale samozřejmě také nesla kamery poskytující úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.
     
  • 7. dubna 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.
     

Výhled na příští týden:

  • Slábnoucí kometa PanSTARRS večer i ráno
  • Výročí: STS 56 Discovery / lab. ATLAS-2

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Apollo 6, Luna 14, Vesmírný týden, Pioneer 11, Saljut 2, Luna 4


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »