Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2013

14. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 3. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4.

Měsíc spěje do poslední čtvrti. Z planet můžeme pozorovat večer Jupiter nad západem a Saturn hlavně v druhé polovině noci. Kometa PanSTARRS by byla v případě dobrého počasí pěkným doplňkem večerní oblohy. Ráno můžeme vidět přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. dubna v 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 3. dubna nad ránem v poslední čtvrti. Díky poloze vysoko nad ekliptikou můžeme jeho zmenšující se srpek pozorovat za svítání až do konce týdne.

 

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat rej měsíčků a při větším zvětšení (cca od 100x) také další detaily - stíny měsíčků, pásy a skvrny v atmosféře. Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2.4. 22:55   5.4. Io přechod 20:24-22:37, stín 21:32-23:44
5.4. 20:25   6.4. Ganymed přechod 20:21-22:48
Europa přechod konec 20:52, stín 20:35-23:03
7.4. 22:05      
Časy jsou v SELČ.

Saturn (0,2 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Pozorovat se dá dobře už kolem půlnoci, kulminuje nad jihem před třetí hodinou. Dalekohledem můžeme vidět již hodně rozevřené prstence, možná také s mezerou (Cassiniho dělení). Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů. Právě se potkává s Marsem, který je ale podstatně slabší. Blízkost Slunci nyní bude rušit komunikaci se sondami na Marsu.

Slunce nám některé z aktivních oblastí z odvrácené polokoule postupně natáčí. Na východě se již jedna velká skvrna objevila. Ta je ale v oblasti, která i přes svůj potenciál k silnějším erupcím už moc aktivní není. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je stále ještě okem viditelná, ovšem pouze v místech s dokonale průzračnou atmosférou a tmavou oblohou. Jakmile uvidíme dobře galaxii M 31 v Andromedě, měli bychom stejně dobře vidět i kometu. Dokazují to hlášení ze severu Evropy i fotografie. Dopřeje nám to však nezvyklé rozložení tlakových útvarů? Nezbývá než doufat a mít připravenou techniku. Snad to vyjde, protože kometa míjí galaxii právě tento týden. Ke konci týdne už má smysl zkoušet kometu i na ranní obloze, neboť začne být tehdy výše nad obzorem a Měsíc přestane vadit.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách, ale pochybuji, že se najde mnoho pozorovatelů. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Část tvoří 33. expedice, část 34. expedice, jejíž kosmonauti na ISS přiletěli v pátek po zrychlené trajektorii pomocí lodi Sojuz TMA-08M. Poprvé tak nemuseli v lodi trávit dva dny, ale pouze 6 hodin. To je prospěšné jak jim, protože je nemusí hned zastihnout nevolnost a také pro materiál, který se dá dovézt rychle, aniž by hrozila zkáza některých vzorků. Podobně již létaly na stanici nákladní lodě Progress.
     
  • Minulý týden byl také ve znamení úspěšného návratu Dragonu z ISS. Na internetu máme krásné fotky z přistání. Dragon už je mezitím na pevné zemi.
     
  • Úspěšný start zaznamenala raketa Proton-M/Briz-M, která vynesla z Bajkonuru družici Satmex 8. Minulý start této rakety v prosinci 2012 se nezdařil kvůli poruše na urychlovacím stupni Briz. Amerika se díky tomu dočkala další výkonné přenosové družice na geostacionární dráze.
     

Výročí:

  • 2. dubna 1963 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 4. Narozdíl od předchozích byla určena k přistání na povrchu. Start i let k Měsíci probíhaly dobře, ale nepovedlo se sondu navést přesně a tak Měsíc jen minula ve vzdálenosti asi 8 tisíc km a dostala se postupně na dráhu kolem Slunce, kde je dodnes.
     
  • 4. dubna 1973 (40 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.
     
  • 4. dubna 1968 (45 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80% hmotnosti finální na dráhu k Měsíci. Při návratu se měl otestovat tepelný štít a další systémy. Raketa však měla problém s motory druhého stupně. Ten se pro poruchu palivového potrubí předčasně vypnul a ani třetí stupeň to nemohl zachránit. Kosmická loď proto sestoupila "jen" z velké výšky a systémy tak mohly být částečně ověřeny. Po dosednutí na hladinu Tichého oceánu se kabina převrátila. Nicméně cena za start takové rakety byla tak velká (v té době 280 mil. dolarů), že bylo rozhodnuto provést další let již s lidskou posádkou.
     
  • 6. dubna 1973 (40 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to první sonda, která dosáhla Saturnu. Poté zkoumala vnější oblasti sluneční soustavy, dokud nezeslábl její radioizotopový zdroj. Cestou zkoumala plasmu, záření, výskyt meteoroidů, ale samozřejmě také nesla kamery poskytující úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.
     
  • 7. dubna 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.
     

Výhled na příští týden:

  • Slábnoucí kometa PanSTARRS večer i ráno
  • Výročí: STS 56 Discovery / lab. ATLAS-2

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Apollo 6, Luna 14, Vesmírný týden, Pioneer 11, Saljut 2, Luna 4


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »