14. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. dubna v 9:18 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Obě planety budou nyní v konjunkci a to nízko ve Střelci. Mars prochází kolem M 22.
Úkazy Jupiterových měsíců: 2. dubna v 1:04 končí zákryt Ió. 4. dubna nastává přechod Európy a jejího stínu. Stín přechází v 0:26 – 2:41, měsíc 2:02 – 4:10. V neděli 8. dubna pak přechází Ió. Stín měsíce od 2:52 do 5:02, měsíc 3:35 – 5:43.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 3. dubna ve 3:50 SELČ, 5. 4. v 5:30, 6. 4. v 1:20 a 8. 4. ve 2:55.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu je jedna aktivní oblast a došlo zde i k nějakým velmi slabým erupcím. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Setkání Marsu se Saturnem
Jak už víme, ráno jsou nízko ve Střelci dvě stejně jasné planety. Mars je trochu níže a prochází kolem kulové hvězdokupy M 22. Jižně od obou planet je seskupení hvězd, kterému se přezdívá „čajová konvice“. Optimální doba k pozorování nastává už kolem 5. hodiny ranní, kdy jsou obě planety asi 15° vysoko a téměř nad jihem. Měsíc v poslední čtvrti pak obě planety navštíví během víkendových dnů 7. a 8. dubna. Setkání ranních planet se věnuje poslední díl pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

Očekávaný konec čínské orbitální stanice Tiangong 1 se přiblížil. Zánik nebeského paláce je nyní očekáván v noci z neděle na pondělí. Přibližný odhad je v době vydání článku 2. 4. ve 2:47 hod letního středoevropského času ale s chybou až 3 hodiny na obě strany. Předpověď zániku a polohu stanice zobrazují různé weby, například n2yo.com, nebo saftlare.com.

Zatímco jeden Falcon 9 letěl v pátek s deseti družicemi Iridium NEXT, další raketa Falcon 9 už se chystá ke startu na Floridě. Půjde o misi CRS-14 s lodí Dragon k ISS a start má proběhnout už v pondělí 2. dubna ve 22:30 našeho času. Komentář k misi přinese Kosmonautix.cz.

29. 3. proběhly hned tři starty raket, jak je vidět i přiloženém obrázku. Vlevo je indický, uprostřed čínský a vpravo ruský start. Dole vidíme atmosférický úkaz po startu rakety z Plesecku. Zajímavé je také, že na pravém obrázku je raketa Sojuz bez typických postranních urychlovacích bloků. Motor centrálního stupně RD-108 je zde však nahrazen modifikovaným motorem NK-33. Ten měl původně létat na vylepšené sovětské lunární raketě N1, nakonec se ale letů nedočkal a poté, co byla část motorů prodána do USA, dočkal se po úpravách letu až na raketě Antares v roce 2013. Kvůli výrobním chybám turbočerpadel však došlo k explozi a Antares dnes létá s ruskými RD-181. Raketa Sojuz 2-1V je tedy jediná, která využívá motor NK-33. Odlehčená verze Sojuzu má nosnost asi 2,3 tuny na nízkou oběžnou dráhu.

Ve čtvrtek 5. dubna ve 23:34 SELČ je v plánu start rakety Ariane 5 s dvěma družicemi Superbird-8 (DSN-1) a Hylas 4.

Výročí

• 2. dubna 1963 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 4. Narozdíl od předchozích byla určena k přistání na povrchu. Start i let k Měsíci probíhaly dobře, ale nepovedlo se sondu navést přesně a tak Měsíc jen minula ve vzdálenosti asi 8 tisíc km a dostala se postupně na dráhu kolem Slunce, kde je dodnes.
• 3. dubna 1973 (45 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze, jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.
• 4. dubna 1968 (50 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80 % hmotnosti na finální na dráhu k Měsíci. Při návratu se měl otestovat tepelný štít a další systémy. Raketa však měla problém s motory druhého stupně. Ten se pro poruchu palivového potrubí předčasně vypnul a ani třetí stupeň to nemohl zachránit. Kosmická loď proto sestoupila „jen“ z velké výšky a systémy tak mohly být ověřeny jen částečně. Po dosednutí na hladinu Tichého oceánu se kabina převrátila. Nicméně cena za start takové rakety byla tak velká (v té době 280 mil. dolarů), že bylo rozhodnuto provést další let již s lidskou posádkou.
• 6. dubna 1973 (45 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to první sonda, která dosáhla Saturnu. Poté zkoumala vnější oblasti sluneční soustavy, dokud nezeslábl její radioizotopový zdroj. Cestou zkoumala plasma ve sluneční soustavě, záření, výskyt meteoroidů, ale samozřejmě také nesla kamery poskytující úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.
• 7. dubna 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.
• 8. dubna 1993 (25 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru raketoplán Discovery k misi STS 56. Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé se jí podařil krátký rádiový kontakt také s ruskou stanicí Mir. Zároveň byl proveden první amatérský televizní přenos ze Země do vesmíru.

Výhled na příští týden 

• Galaxie ve Lvu
• Výročí: František Kozelský
• Výročí: Friedrich Struve

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.