15. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 8. dubna ve 20:21 SELČ. Přes část Mexika, USA a Kanady projde pás totality a bude zde viditelné úplné zatmění Slunce, které je analogické se zatměním z roku 2006 viditelným např. v Turecku nebo Egyptě. Uběhne tzv. saros, období přibližně 18 let a 11 dní, v rámci kterého se zatmění opakují v přibližně stejné konfiguraci.
Měsíc se pak vynoří jako srpek na večerní obloze a 10. 4. vytvoří krásné seskupení s Jupiterem a možná pod nimi zachytíme i kometu 12P/Pons-Brooks. 

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer nízko nad západním obzorem a jen asi 2° nad ním je slabý Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks se blíží do přísluní a je nyní nejjasnější, ale k naší smůle se nám promítá jakoby za Slunce. Je tedy daleko a úhlově blízko Slunci. Přesto nevynechme jakoukoli možnost se s ní rozloučit, než se ztratí ve sluneční záři a na jižní obloze. V prvních dubnových dnech bylo zaznamenáno další zjasnění komety, i když jen o magnitudu. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

V Kazašské stepi dosedl 6. 4. Sojuz MS-24, který z ISS dopravil členku dlouhodobé posádky Laurel O'Hara (USA) a dva krátkodobé návštěvníky, Olega Novického (Rusko) a Marinu Vasileuskou (Bělorusko).

Raketa Delta IV Heavy zatím neodstartovala na svou poslední misi. Důvodem byly technické potíže na startovní rampě, které nesouvisí s raketou, ale s rampou ve správě NASA. Start byl zatím odložen na 9. duben.

SpaceX pokračuje v přípravách na další let SuperHeavy Starship. Proveden byl statický zážeh Starship S29 i stupně SuperHeavy B11.

Výročí

8. dubna 1964 (60 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a kabina zůstala spojená s druhým stupněm. Uvnitř byly senzory a telemetrie se předávala na Zemi. Návrat nebyl plánován, kabina shořela v atmosféře.

9. dubna 1959 (65 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli. Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce. Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1. John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý, i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let. Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen. Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo. Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5. Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.

10. dubna 1979 (45 let) odstartoval do vesmíru první bulharský kosmonaut Georgi Ivanov. Letěl v rámci programu Interkosmos. Velitele mu v Sojuzu 33 dělal Nikolaj Rukavišnikov. Jejich cílem byla Stanice Saljut 6, ovšem pro poruchu na motoru Sojuzu byli nuceni po téměř dvou dnech v kosmu přistát.

10. dubna 1984 (40 let) se podařilo posádce raketoplánu Challenger zachytit družici Solar Maximum Mission (SMM). Stalo se tak při 11. misi raketoplánu a byl to docela napínavý boj astronautů i kanadské robotické paže. Pomohlo až stabilizování družice a vytrvalost.

11. dubna 1879 (145 let) se narodil německý konstruktér tzv. Schmidtovy komory Bernhard Schmidt. Jeho konstrukce umožnila sestrojit dalekohledy s velkým zorným polem a světelností, vhodné k fotografování velkých polí oblohy. Nejznámější takový dalekohled (i když ne největší) je zřejmě Samuel Oschin Telescope na Mount Palomaru o průměru 1,22 metru.

13. dubna 1974 (50 let) byla vypuštěna první komerční družice USA Westar 1.

14. dubna 1629 (395 let) se narodil významný holandský astronom Christiaan Huygens. K jeho zásluhám patří pozorování vesmíru dalekohledem, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy v oblasti optiky a odstředivé síly. Některé Huygensovy dalekohledy měly velkou ohniskovou vzdálenost a z toho důvodu neměly tubus. Objektiv byl vytažen do výšky a sledoval se z velké dálky okulárem. Inspirován velkými dalekohledy Campaniho, které používal Cassini v Paříži, sestrojil s bratrem dvě monstra s objektivy o průměru 20 a 22 cm a ohniskovými vzdálenostmi 52 a 64 metrů. V roce 1662 prezentoval také okulár složený ze dvou spojných ploskovypuklých čoček, jejichž vypuklá část směřuje směrem k objektivu. I dnes se ještě s tímto okulárem můžeme setkat u staršího nebo velmi levného dalekohledu. Se jménem Huygens se můžeme setkat také na Titanu, neboť zde přistálo po něm pojmenované přistávací pouzdro ESA.

Výhled na příští týden 

• Jupiter v konjunkci s Uranem
• Výročí: LADEE dopad na Měsíc

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).