Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2014

15. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 9. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 9. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 4. do 13. 4.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. dubna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti hned zkraje týdne, v pondělí 7. dubna. Využijte jasných večerů k pozorování útvarů na jeho povrchu, které se tento týden budou jevit velmi plasticky.

Mapka pozice Cerery a Vesty v 15. týdnu 2014. Data: Stellarium, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pozice Cerery a Vesty v 15. týdnu 2014. Data: Stellarium, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,5 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica. Tento týden nastává opozice Marsu, začne být lépe viditelný i večer.
Nedaleko Marsu, v souhvězdí Panny, najdeme také planetky Ceres a Vesta. Pro vyhledání se podívejte na přiloženou mapku.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
7. 4. 19:45   7. 4. Europa přechod měsíc 19:54–22:36
Europa přechod stínu 22:27–(1:12)
9. 4. 21:25   9. 4. Europa zatmění končí 19:32
Io zákryt začíná 20:38
11. 4. 23:05   10. 4. Io přechod stínu 19:05–21:21
Io přechod měsíce končí 20:03
Ganymed zákryt začíná 20:56
12. 4. 18:55   13. 4. Kallisto přechod začíná 23:25
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla zvýšená. Po silné erupci X1 z minulého týdne jsme zaznamenali další významnou erupci téměř stejné síly. Pak se aktivita zklidnila, ale na povrchu je stále dostatek skvrn, kde může k něčemu dojít. Například na odvrácené straně došlo o víkendu k další velmi silné erupci. Tak uvidíme, zda se k nám nenatočí i zajímavá skvrna. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Jak to vypadá v kosmu, když se rusko-americké vztahy v politice ochlazují? Na to se pokusil ve svém článku odpovědět Dušan Majer. Logicky nám vychází, že Rusové a Američané se ve vesmíru navzájem potřebují. Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj, ale nelze očekávat, že se na vzájemné spolupráci něco změní.
     
  • Jak bylo zmíněno minulý týden, problémy s radarem na Floridě donutily týmy ULA a SpaceX odložit starty jejich raket. Nový termín startu pro loď Dragon společnosti SpaceX je 14. dubna ve 22:58 našeho času a o čtyři dny dříve 10. dubna v 19:45 se otevírá startovní okno raketě Atlas V společnosti United Launch Aliance (ULA) s tajnou družicí NROL-67. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nové zásoby na ISS by měl dovézt Dragon 16. dubna. Ještě předtím se ale ke stanici vydá nákladní loď Progress M-23M. Start je v plánu již 9. dubna.
     

Výročí:

  • 8. dubna 1964 (50 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a chování a ovládání kosmické lodi na dálku. Návrat do atmosféry zatím nebyl v plánu.
     
  • 9. dubna 1959 (55 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli.
    Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce.
    Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1.
    John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let.
    Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen.
    Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo.
    Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5.
    Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk; u nás neviditelné úplné zatmění Měsíce
  • Měsíc a Saturn na ranní obloze (zákryt z j. Ameriky)
  • Výročí: Christiaan Huygens
  • Velikonoční svátky

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 1, Projekt Mercury


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »