Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2015

16. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Za velmi příhodných podmínek lze koncem týdne po západu Slunce vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (-1,5 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá 10° nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:30 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 4. 22:25   13. 4. Io přechod měsíc 20:49 - 23:06
Io přechod stínu 22:01 - (0:19)
16. 4. 19:55   14. 4. Io zatmění konec 21:40
Ganymed přechod měsíc 22:07 - (1:46)
18. 4. 21:35   17. 4. Kallisto přechod stínu zač. 23:14
Europa zatmění konec 23:30
      18. 4. Ganymed zatmění konec 20:46
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Zajímavá aktivní oblast s několika většími skvrnami se totiž začala natáčet o víkendu na k Zemi směrovanou polokouli. Erupce druhé nejvyšší kategorie jsou v plánu určitě a jestli se aktivita zvýší, může to být ještě zajímavější. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Pokud vás zajímají komety, zaměřte svůj dalekohled alespoň do souhvězdí Kasijopeje, kde se nacházá sice už slabší, ale stále viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben.

Kosmonautika

  • Na pondělí je v plánu první termín startu rakety Falcon 9 v1.1 se zásobovací lodí Dragon k ISS. Plánováno je také pokusit se opět přistát s prvním stupněm na palubě mořské plošiny. Po předchozích zkušenostech snad konečně vše vyjde. Ještě se uvidí, co na to pondělní počasí. Prozatím si můžete prohlédnout celkem vtipnou infografiku o raketě Falcon 9 v překladu Kosmonautix.cz.
    Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat i na večerní obloze, tento týden začaly večerní přelety. Tabulka přeletů.

Výročí

  • 13. dubna 1960 (55 let) odstartovala první družice zkušebního systému určování polohy a času, tedy navigačního systému pod jménem Transit 1B. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
  • 16. dubna 1495 (520 let) se narodil německý filosof, zabývajícího se matematikou, kartografí a astronomií, Peter Apian. Jeho délo bylo oceňováno pro účely astronomů i navigátorů. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, které se díky němu zachovaly pro naši společnost.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Mao 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Transit 1B, Vesmírný týden, Peter Apian


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »