Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2015

16. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Za velmi příhodných podmínek lze koncem týdne po západu Slunce vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (-1,5 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá 10° nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:30 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 4. 22:25   13. 4. Io přechod měsíc 20:49 - 23:06
Io přechod stínu 22:01 - (0:19)
16. 4. 19:55   14. 4. Io zatmění konec 21:40
Ganymed přechod měsíc 22:07 - (1:46)
18. 4. 21:35   17. 4. Kallisto přechod stínu zač. 23:14
Europa zatmění konec 23:30
      18. 4. Ganymed zatmění konec 20:46
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Zajímavá aktivní oblast s několika většími skvrnami se totiž začala natáčet o víkendu na k Zemi směrovanou polokouli. Erupce druhé nejvyšší kategorie jsou v plánu určitě a jestli se aktivita zvýší, může to být ještě zajímavější. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Pokud vás zajímají komety, zaměřte svůj dalekohled alespoň do souhvězdí Kasijopeje, kde se nacházá sice už slabší, ale stále viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben.

Kosmonautika

  • Na pondělí je v plánu první termín startu rakety Falcon 9 v1.1 se zásobovací lodí Dragon k ISS. Plánováno je také pokusit se opět přistát s prvním stupněm na palubě mořské plošiny. Po předchozích zkušenostech snad konečně vše vyjde. Ještě se uvidí, co na to pondělní počasí. Prozatím si můžete prohlédnout celkem vtipnou infografiku o raketě Falcon 9 v překladu Kosmonautix.cz.
    Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat i na večerní obloze, tento týden začaly večerní přelety. Tabulka přeletů.

Výročí

  • 13. dubna 1960 (55 let) odstartovala první družice zkušebního systému určování polohy a času, tedy navigačního systému pod jménem Transit 1B. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
  • 16. dubna 1495 (520 let) se narodil německý filosof, zabývajícího se matematikou, kartografí a astronomií, Peter Apian. Jeho délo bylo oceňováno pro účely astronomů i navigátorů. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, které se díky němu zachovaly pro naši společnost.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Mao 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Transit 1B, Vesmírný týden, Peter Apian


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »