Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2015

16. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Za velmi příhodných podmínek lze koncem týdne po západu Slunce vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (-1,5 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá 10° nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:30 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 4. 22:25   13. 4. Io přechod měsíc 20:49 - 23:06
Io přechod stínu 22:01 - (0:19)
16. 4. 19:55   14. 4. Io zatmění konec 21:40
Ganymed přechod měsíc 22:07 - (1:46)
18. 4. 21:35   17. 4. Kallisto přechod stínu zač. 23:14
Europa zatmění konec 23:30
      18. 4. Ganymed zatmění konec 20:46
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Zajímavá aktivní oblast s několika většími skvrnami se totiž začala natáčet o víkendu na k Zemi směrovanou polokouli. Erupce druhé nejvyšší kategorie jsou v plánu určitě a jestli se aktivita zvýší, může to být ještě zajímavější. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Pokud vás zajímají komety, zaměřte svůj dalekohled alespoň do souhvězdí Kasijopeje, kde se nacházá sice už slabší, ale stále viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben.

Kosmonautika

  • Na pondělí je v plánu první termín startu rakety Falcon 9 v1.1 se zásobovací lodí Dragon k ISS. Plánováno je také pokusit se opět přistát s prvním stupněm na palubě mořské plošiny. Po předchozích zkušenostech snad konečně vše vyjde. Ještě se uvidí, co na to pondělní počasí. Prozatím si můžete prohlédnout celkem vtipnou infografiku o raketě Falcon 9 v překladu Kosmonautix.cz.
    Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat i na večerní obloze, tento týden začaly večerní přelety. Tabulka přeletů.

Výročí

  • 13. dubna 1960 (55 let) odstartovala první družice zkušebního systému určování polohy a času, tedy navigačního systému pod jménem Transit 1B. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
  • 16. dubna 1495 (520 let) se narodil německý filosof, zabývajícího se matematikou, kartografí a astronomií, Peter Apian. Jeho délo bylo oceňováno pro účely astronomů i navigátorů. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, které se díky němu zachovaly pro naši společnost.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Mao 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Transit 1B, Vesmírný týden, Peter Apian


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »