16. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 16. dubna ve 3:57 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Pozorovatelé vybavení UV filtrem dokáží ještě před západem Slunce ve větší výšce nad obzorem natočit zajímavé detaily v její atmosféře.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,5 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (−0,1 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 16. dubna v 1:54 SELČ začíná zatmění Io. Ve 4:34 pak končí zákryt Io. 17. dubna probíhá přechod Ió a jeho stínu. Měsíc začíná již 16. 4. ve 23:46 a konší 17. 4. v 1:54. Stín začne přecházet 17. 4. v 1:24. 19. dubna od 1:21 do 3:05 probíhá zatmění Ganymedu a od 3:36 do 4:37 probíhá jeho zákryt.20. dubna v 0:45 začíná zatmění Europy a ve 3:50 končí zákryt Europy.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. dubna v 1:10 SELČ, 20. 4. ve 2:50 a 22. 4. ve 4:25.
Juno nám poskytla fascinující pohledy na severní pól Jupiteru a na sopky na Io pomocí infračervené kamery JIRAM. Článek shrnující snímky Jupiterova pólu odkazujeme z Kosmonautixu a snímky Io zpracoval a uveřejnil na svém Twitteru Roman Tkačenko.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny na povrchu nejsou, ale další koronální díra zvýší aktivitu v severských zemích kolem 20. dubna. Ovšem moc času už a pozorování není, nastávají zde bílé noci. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Galaxie IC 342

Ačkoli obvykle se v našich tipech omezujeme na jasné objekty Messiérova katalogu, dnes se musíme podívat na zajímavou galaxii z tzv. Index katalogu – IC 342. Jde o velmi blízkou spirální galaxii (7 mil. sv. roků), která by tedy byla jinak na obloze velmi jasná, ovšem promítá se tak nešťastně za oblaka prachu naší vlastní Galaxie, že je jimi docela skryta. Přesto je snadno k nalezení v souhvězdí Žirafy už větším triedrem. Jasnost má 8,4 mag, což odpovídá slabším Messiérovým objektům. Navíc je poměrně velká, má asi 20 úhlových minut, což je 2/3 Měsíce v úplňku. Vyhledat ji můžeme nejlépe tak, že od konce Persea (hvězdy éta) si naneseme spojnici ke konci Kasijopeje (epsilon) a tuto vzdálenost nyní naneseme jednou kolmo do Žirafy, poblíž už se bude nalézat slabá skvrnka. Pozorovat bychom nyní měli raději hned po setmění. Krása této spirály však vyniká nejlépe až na fotografiích. Podívejte se na galaxii i v aktuálním dílu pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

Startů raket se v poslední době urodilo opravdu hodně. Čína vypustila družice Yaogan na raketě CZ-4C. Indická raketa PSLV-XL vynesla navigační družici systému IRNSS. A konečně Atlas V letěl ve své nejsilnější konfiguraci v rámci mise AFSPC-11 na geostacionární dráhu.

Nyní je už na pondělí chystán start Falconu 9 s malou, ale významnou družicí TESS. Jde o vědeckou misi, jejímž cílem bude objevovat velké množství exoplanet. Podobně fungoval dalekohled Kepler, ale TESS bude sledovat postupně celou oblohu, což bude mimořádný výkon a tak můžeme očekávat tisíce nově objevených exoplanet.

Z dalších plánovaných startů můžeme jmenovat ruskou raketu Proton-M s další družicí Blagovest, raketu Electron z Nového Zélandu má vynést první komerční zakázku a Čína plánuje start rakety CZ-3B s družicí APStar-6C.

Výročí

• 15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).
• 17. dubna 1598 (420 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a současného názvosloví na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atp.
• 17. dubna 1923 (95 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofii, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.

Výhled na příští týden 

• Asterismus číslice tři
• Výročí: Max Planck
• Výročí: GALEX
• Výročí: Eugene Merle Shoemaker

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.