Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 18. dubna 2018 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 16. dubna ve 3:57 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Pozorovatelé vybavení UV filtrem dokáží ještě před západem Slunce ve větší výšce nad obzorem natočit zajímavé detaily v její atmosféře.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,5 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (−0,1 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 16. dubna v 1:54 SELČ začíná zatmění Io. Ve 4:34 pak končí zákryt Io. 17. dubna probíhá přechod Ió a jeho stínu. Měsíc začíná již 16. 4. ve 23:46 a konší 17. 4. v 1:54. Stín začne přecházet 17. 4. v 1:24. 19. dubna od 1:21 do 3:05 probíhá zatmění Ganymedu a od 3:36 do 4:37 probíhá jeho zákryt.20. dubna v 0:45 začíná zatmění Europy a ve 3:50 končí zákryt Europy.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. dubna v 1:10 SELČ, 20. 4. ve 2:50 a 22. 4. ve 4:25.
Juno nám poskytla fascinující pohledy na severní pól Jupiteru a na sopky na Io pomocí infračervené kamery JIRAM. Článek shrnující snímky Jupiterova pólu odkazujeme z Kosmonautixu a snímky Io zpracoval a uveřejnil na svém Twitteru Roman Tkačenko.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny na povrchu nejsou, ale další koronální díra zvýší aktivitu v severských zemích kolem 20. dubna. Ovšem moc času už a pozorování není, nastávají zde bílé noci. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Galaxie IC 342

Skrytá galaxie IC342 Autor: Martin Myslivec
Skrytá galaxie IC342
Autor: Martin Myslivec
Ačkoli obvykle se v našich tipech omezujeme na jasné objekty Messiérova katalogu, dnes se musíme podívat na zajímavou galaxii z tzv. Index katalogu – IC 342. Jde o velmi blízkou spirální galaxii (7 mil. sv. roků), která by tedy byla jinak na obloze velmi jasná, ovšem promítá se tak nešťastně za oblaka prachu naší vlastní Galaxie, že je jimi docela skryta. Přesto je snadno k nalezení v souhvězdí Žirafy už větším triedrem. Jasnost má 8,4 mag, což odpovídá slabším Messiérovým objektům. Navíc je poměrně velká, má asi 20 úhlových minut, což je 2/3 Měsíce v úplňku. Vyhledat ji můžeme nejlépe tak, že od konce Persea (hvězdy éta) si naneseme spojnici ke konci Kasijopeje (epsilon) a tuto vzdálenost nyní naneseme jednou kolmo do Žirafy, poblíž už se bude nalézat slabá skvrnka. Pozorovat bychom nyní měli raději hned po setmění. Krása této spirály však vyniká nejlépe až na fotografiích. Podívejte se na galaxii i v aktuálním dílu pořadu Noční obloha.

Vyhledávací mapka galaxie IC 342 Autor: Martin Gembec/Stellarium
Vyhledávací mapka galaxie IC 342
Autor: Martin Gembec/Stellarium

Kosmonautika

Startů raket se v poslední době urodilo opravdu hodně. Čína vypustila družice Yaogan na raketě CZ-4C. Indická raketa PSLV-XL vynesla navigační družici systému IRNSS. A konečně Atlas V letěl ve své nejsilnější konfiguraci v rámci mise AFSPC-11 na geostacionární dráhu.

Nyní je už na pondělí chystán start Falconu 9 s malou, ale významnou družicí TESS. Jde o vědeckou misi, jejímž cílem bude objevovat velké množství exoplanet. Podobně fungoval dalekohled Kepler, ale TESS bude sledovat postupně celou oblohu, což bude mimořádný výkon a tak můžeme očekávat tisíce nově objevených exoplanet.

Z dalších plánovaných startů můžeme jmenovat ruskou raketu Proton-M s další družicí Blagovest, raketu Electron z Nového Zélandu má vynést první komerční zakázku a Čína plánuje start rakety CZ-3B s družicí APStar-6C.

Výročí

  • 15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).
  • 17. dubna 1598 (420 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a současného názvosloví na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atp.
  • 17. dubna 1923 (95 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofii, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.

Výhled na příští týden 

  • Asterismus číslice tři
  • Výročí: Max Planck
  • Výročí: GALEX
  • Výročí: Eugene Merle Shoemaker

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dr. Jiří Mrázek, Giovanni Battista Riccioli, Friedrich Struve, Ic342, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »