Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 16. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 21. 4. 2025 ve 3:35 SELČ a bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. Vzhledem k tomu, že nastal první jarní úplněk, máme tu Velikonoce. Ve čtvrtek 17. dubna vyjde Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Antares v souhvězdí Štíra a před čtvrtou hodinou ranní zakryje svou osvětlenou stranou hvězdu tau Sco (2,7 mag), která leží hned pod Antarem. Zákryt skončí dle naší polohy kolem 4:30 SELČ a bude to výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, takže stojí za to si případně přivstat.

Růžový Měsíc Autor: Radim Kuchař
Růžový Měsíc
Autor: Radim Kuchař
Planety
Merkur a Neptun jsou planety zcela nepozorovatelné. Saturn (1,2 mag) je ráno poblíž Venuše, ale velmi slabý a obtížně viditlený. Venuše (–4,7 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi výrazná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2 mag) a Mars (0,8 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám Castor a Pollux v Blížencích. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a možná se brzy sníží až zapadne velmi aktivní oblast AR4055. Mezitím ještě nemůžeme vyloučit zvýšenou aktivitu geomagnetického pole Země s tím, jak uvolňuje jednotlivá oblaka plazmatu při erupcích. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) na ranní obloze pomalu zjasňuje a je patrná velkým triedrem za dobrých povětrnostních podmínek. Nevýhodou je nyní přítomnost Měsíce po úplňku na ranní obloze a nízká výška komety na začátku svítání.

Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě Autor: czsky.cz/M. Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě
Autor: czsky.cz/M. Gembec

Kosmonautika a sondy

Start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27 proběhl 8. dubna podle plánu a na ISS dopravil další tříčlennou posádku dlouhodobé půlroční expedice ve složení Segej Ryžikov a Alexej Zubrickij z Ruska a Američan Jonny Kim.

Očekávali jsme start rakety Vulcan s družicemi sítě Kuiper, ale ten nakonec neproběhl v plánovaném termínu. Nově je start plánován na 27. dubna a na palubě má být 27 družic této satelitní konstelace.

Výročí

16. dubna 1495 (530 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.

16. dubna 1895 (130 let) se narodil významný český optik ing. Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny ČAS. Optiku z jeho rukou najdeme na mnoha českých a slovenských hvězdárnách, například reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se nachází na kleťské observatoři a dlouhá léta byl primárním dalekohledem pro CCD pozorování planetek a komet.

19. dubna 1975 (50 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.

20. dubna 1920 (105 let) se narodil český astronom Záviš Bochníček. Zajímavostí je, že jako 16letý student objevil pouhým okem novu CP Lacertae, což byla tehdy událost světového významu. V poválečném období jej proslavila kniha Hvězdné večery, na níž spolupracoval s Hubertem Sloukou. V letech 1952 až 1985 vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V devadesátých letech byl nejpopulárnějším astronomem na Slovensku. Právem se stal čestným členem České i Slovenské astronomické společnosti. Jeho jméno nese planetka (15053) Bochníček.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na ranní obloze
  • Výročí: DFH-1, první čínská družice
  • Výročí: start raketoplánu s HST

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Záviš Bochníček, Vilém Gajdušek, Árjabhata, Peter Apian, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »