17. vesmírný týden 2012

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 28. dubna. Dorůstající srpek Měsíce bude zpočátku doplňovat dobře viditelný popelavý svit, způsobený odraženým světlem od Země. Hned v pondělí večer najdeme srpek Měsíce poblíž Plejád v souhvězdí Býka. Zajímavé bude také sledovat dění na rozhraní světla a tmy, kde krátery vystupují nejplastičtěji.

Planety:

Venuše (-4,5 mag) se přesouvá souhvězdím Býka a je viditelná i za tmy poměrně vysoko nad západním obzorem. Kotouček už má velikost přes 35 úhlových vteřin a začíná se svírat do podoby srpku, z našeho pohledu je z něj osvětlena asi třetina.
Mars (-0,1 mag) je vysoko nad jihem kolem 21. hodiny a nachází se v souhvězdí Lva asi 5° vlevo od hvězdy Regulus. Velikost kotoučku klesla k 10". Kromě polární čepičky a nějakého výraznějšího albedového útvaru si při pozorování možná uvědomíme, že planeta je nyní natočena k Zemi jen 92 % své osvětlené polokoule, jeví tak fázi. Nejvýraznější je tento efekt kolem kvadratury, která nastane 7. června.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny tvoří také dvojici s výraznou hvězdou Spica, která je 5° daleko od něj. Vrcholí nad jihem ve výšce asi 33° krátce po půlnoci. Prstence se nyní jeví trochu jasnější v důsledku opozičního efektu.

Slunce se na své k Zemi přivrácené polokouli vyzdobilo množstvím skvrnek. Žádná z aktivních oblastí nebyla ještě o víkendu natolik magneticky komplikovaná, aby zde hrozily velmi silné erupce, ale už samotná změna vzhledu povrchu slunečního disku za posledních 14 dní je pozoruhodná. Další vývoj slunečních skvrn sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro některá místa v ČR nastávají tento týden přelety ISS kolem Venuše, zkontrolujte si situaci pro vaši lokalitu na serveru Calsky.com. Pro rychlou předpověď přeletu stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• Progress M-15M, který byl vypuštěn v pátek pomocí rakety Proton z kosmodromu Bajkonur, přistál úspěšně na stanici ISS v neděli, když se připojil k ruskému modulu Pirs.
   
• ESA pokračuje ve vyšetřování příčin odmlčení družice ENVISAT. Podle snímků uveřejněných v minulém týdnu je družice ve stabilní poloze, ale nekomunikuje. V odkazu je snímek Envisatu z jiné družice Pleiades, která letěla 100 km daleko a dále snímek ze Země v rádiovém oboru.
   
• Raketoplán Discovery se definitivně přesunul do Smithsoniánského muzea ve Washingtonu. Nahradil zde Enterprise, který sloužil k letům v atmosféře a nyní se přesouvá do New Yorku.
   
• Sonda MESSENGER byla přesunuta na nižší oběžnou dráhu kolem Merkuru. Oběžná doba se zkrátila z 11,5 na 8 hodin. Sonda na této dráze zůstane jeden rok. To umožní detailnější snímkování a měření charakteristik povrchu.
   
• 27. dubna končí dlouhodobý pobyt části expedice 30 na ISS. Posádka Sojuzu TMA-22 by se měla vydat zpátky na zem. Přistání by tedy mělo proběhnout v pátek.
   

Výročí

• 23. dubna 1967 (45 let) odstartoval do vesmíru Vladimir Komarov v první vesmírné lodi Sojuz. Let však provázel smutný osud. Žádný ze zkušebních letů lodi Sojuz bez lidské posádky se neobešel bez problémů a bohužel podobně dopadl i let Sojuzu-1. Komarov měl problém s nedostatkem energie, když se nevyklopil jeden ze slunečních panelů a problémy byly i s dalšími systémy. Nakonec byla loď při čtrnáctém obletu navedena do atmosféry. Hlavní padák se však neotevřel kvůli problému s tlakovým senzorem a záložní padák se zamotal. Vladimir Komarov zahynul při nekontrolovaném dopadu kabiny, která navíc po dopadu shořela. Jednalo se tehdy o první úmrtí při kosmickém letu.
   
• 23. dubna 1962 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 4. Sonda dopadla nekontrolovaně na odvrácenou stranu Měsíce, neboť selhala dodávka elektrické energie. V této době slavil větší úspěchy Sovětský svaz se svým programem Luna.
   
• 25. dubna 1882 (130 let) zemřel německý astrofyzik Johann Zöllner. Zabýval se fotometrií slunečních protuberancí i hvězd. Ve svých pracech se také dotýká fyzikální podstaty komet, tří a čtyřdimenzionálního vesmíru a elektrické a gravitační povahy hmoty.
   
• 26. dubna 1962 (50 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Vostok-K družice Kosmos 4. Byla to první fotoprůzkumná družice Země. Nesla širokoúhlou kameru s rozlišením 30 - 50 m a dlouhoohniskovou kameru schopnou fotit s rozlišením pod 10 metrů. Zásoba filmu stačila na 500 snímků. Snímky měly být vyvolány a nasnímány přímo na oběžné dráze a potom měly být vysílány na Zemi. Družice byla sice úspěšně vypuštěna, ale pro poruchu orientace neuspěla.
   
• 27. dubna 1942 (70 let) se narodil ruský kosmonaut Valerij Vladimírovič Poljakov. Je znám jako člověk, který byl nejdéle v kosmu. Navíc jeho pobyt od ledna 1993 do března 1995 na kosmické stanici Mir je vůbec nejdelším letem člověka do vesmíru. V součtu strávil ve vesmíru více než 22 měsíců, tedy skoro dva roky.
   

Výhled na příští týden:

• startuje loď Dragon k ISS
• Karl Friedrich Gauss
• Lunar orbiter 4
• AQUA
• Éta Aquaridy

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_1/p