Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2015

17. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 22. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. dubna. Začátkem týdne je tenký srpek ozdobou večerní oblohy. V pondělí bude asi 15° pod Venuší a v úterý 21. dubna je o polovinu blíže, ale hlavně je těsně vedle jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka. Kolem západu Slunce je hvězda jen přibližně tři úhlové minuty pod Měsíčním kotoučem. Úterní odpoledne může být zajímavé při dobrém počasí pro pátrání po hvězdách ve dne, neboť Měsíc míjí hvězdy z Hyád s jasností od tří do pěti magnitud (v 16 hodin je jižní cíp 5' od 75 Tau, 5 mag). V neděli 26. dubna prochází Měsíc poblíž Jupiteru v Rakovi. Nedaleko jsou také Jesličky, otevřená hvězdokupa M 44.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 20:45 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -1 mag). Nachází se na azimutu 290° až 295°. V první polovině týdne míjí Merkur planetu Mars, která bude asi stupeň vlevo od něj a je mnohem slabší (+1,4 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá nízko nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 4. 23:10   20. 4. Io přechod měsíc 22:42 - (0:59)
Io přechod stínu 23:56 - (2:14)
21. 4. 19:05   21. 4. Io zákryt zač. 20:02
Io zatmění konec 23:35
23. 4. 20:45   22. 4. Io přechod stínu 18:25 - 20:42
25. 4. 22:20   24. 4. Europa zákryt zač. 20:41
      25. 4. Ganymed zatmění 21:05 - (0:45)
Kallisto zákryt konec 23:46
      26. 4. Europa přechod stínu 18:22 - 21:16
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Na viditelné polokouli je řada skupin skvrn a může zde dojít k výraznější erupci. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou oblohy, najdeme ji v souhvězdí Kasijopeje. Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben. Informace o dalších kometách jsou k dispozici v článku z minulého týdne.

Meteorický roj Lyrid patří mezi nejbohatší jarní roje. Letos má výhodně položené maximum v noci ze středy na čtvrtek, kdy po půlnoci může být k vidění 10 až 15 meteorů tohoto roje za hodinu. Kromě nich pravděpodobně oblohou proletí i řada meteorů vzácnějších rojů, nebo meteory sporadické, náhodné. Každopádně doporučujeme letos pozorování zkusit, především po půlnoci nebo možná i lépe nad ránem.

Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat na večerní obloze už pouze v pondělí a ves tředu. Tabulka přeletů na Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má novou návštěvu. Ke stanici byla v minulém týdnu připojena nákladní loď Dragon soukromé společnosti SpaceX. Díky bezproblémovému průběhu startu i letu už jde o téměř rutinní operaci, ale společnosti SpaceX se málem podařilo zachránit i první stupeň rakety, který přistál na mořské plošině, ale kvůli náklonu se nakonec převrátil a byl zničen.
  • Sonda DAWN je pomalu naváděna na oběžnou dráhu planetky / trpasličí planety Ceres a 10. dubna pořídila dosud nejdetailnější snímky severního pólu Cerery.
  • Do dalšího testu lodi Orion zbývají tři roky a NASA právě začíná s její stavbou. Na základě zkušeností z testovacího letu loni v prosinci už vědí, jak je na tom konstrukce lodi s odolností vůči mechanickému i tepelnému namáhání a budovaná kosmická loď tak bude moci být lehčí a hlavně již bude moci být vybavena všemi systémy potřebnými pro let s kosmonauty.

Výročí

  • 23. dubna 1970 (45 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.
  • 24. dubna 1990 (25 let) odstartoval raketoplán s Hubbleovým dalekohledem.

Výhled na příští týden

  • večerní Merkur
  • Výročí: Jan Hendrik Oort

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »