18. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 1. 5. do 7. 5. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Sonda Cassini se minulý týden poprvé protáhla mezi Saturnem a vnitřní stranou jeho prstenců. Tento manévr přinesl především zajímavé fotografie. V neděli jsme očekávali start rakety Falcon 9 (poprvé s vojenským nákladem), ale dostaneme v pondělí druhou šanci.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 3. května ve 4:47 SELČ. Celý týden bude relativně vysoko na večerní obloze a postupně bude vidět celou noc. V neděli, 7. května večer, jej najdeme poblíž Jupiteru.
Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag). Uvádíme jej spíše pro úplnost, je opravdu obtížně viditelný. Jupiter (–2,4 mag) je naopak už od soumraku poměrně vysoko na jihovýchodě. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) je i v druhé půlce noci jen nevysoko nad jihem. Zatím poměrně nízko je i ranní „Jitřenka“, tedy Venuše (–4,5 mag).
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 30. 4. | 22:55 | 2. 5. | Ganymed, zákryt 20:19 – 22:31 Ganymed, zatmění 22:34 – (0:56) |
|
| 3. 5. | 0:35 | 20:25 | 4. 5. | Europa, přechod měsíce 21:46 – (0:11) Europa, přechod stínu 23:00 – (1:27) |
|
| 5. 5. | 2:10 | 22:05 | 5. 5. | Io, přechod měsíce zač. 1:28 Io, přechod stínu zač. 2:04 Io, zákryt zač. 22:37 |
|
| 7. 5. | 23:40 | 6. 5. | Io, přechod měsíce 19:54 – 22:04 Europa, zatmění konec 20:18 Io, přechod stínu 20:33 – 22:44 |
|
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je nízká a skvrny opět takřka zmizely. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák je stále pěkným objektem pro triedr, ovšem vyžaduje tmavou oblohu. Podobně se ukazuje i druhá kometa C/2015 V2 (Johnson). Obě jsou vysoko na obloze v Lyře, resp. vrchních partiích Pastýře. Na ranní obloze je nízko za svítání kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS).
Kosmonautika
- Veřejnost jistě zaujal první průlet sondy Cassini mezi vnitřní stranou prstenců a atmosférou Saturnu. Proti mikrometeoroidům se snažila chránit svojí anténou, a co víme, tak první průlet přečkala a poslala už sadu zajímavých obrázků, jaké jsme doposud nemohli vidět.
- Neděle přinesla další pokus o start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Poprvé jde o let s vojenskou družicí, v tomto případě NROL-76. Pokus o start byl přerušen 52 sekund před plánovaným zážehem motorů. Na vině bylo jedno z čidel na prvním stupni. Další pokus tak máme v pondělí 1. května ve 13:00 SELČ. Start vychází na Floridě na dobu těsně po východu Slunce a přistání prvního stupně má proběhnout tamtéž, takže se máme zase na co těšit. Snad to vyjde bez problému.
Výročí
- 4. května 1967 (50 let) odstartovala raketa Atlas-Agena D s měsíční sondou Lunar Orbiter 4. Hlavním úkolem této řady družic bylo snímkování měsíčního povrchu. Po snížení dráhy posloužila také ke studiu gravitačního pole Měsíce. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena k pádu na povrch Měsíce.
- 4. května 2002 (15 let) odstartovala raketa Delta 2 s družicí Aqua. Tato družice NASA patří do trojice satelitů pro sledování zemského povrchu. (Před ní startovala v roce 1999 Terra a po ní v roce 2004 Aura.) Název v latině znamená vodu. Proto se Aqua zaměřuje na vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země. Zajímavé snímky z přístroje MODIS lze sledovat pravidelně na internetu.
- 6. května 1872 (145 let) se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter. Publikoval spolu s Einsteinem práci o nutné existenci temné hmoty. Z obecné teorie relativity vypočítal tzv. de Sitterův vesmír, který neobsahuje hmotu a rozpíná se vlivem kosmologické konstanty, dnes známé (v češtině ne zcela vhodně) jako temná energie.
- 7. května 1992 (25 let) odstartoval na svoji první misi STS-49 raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým, a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour obsluhoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.
Výhled na příští týden
- 100 pozorování: M5 v nejlepší pozici k pozorování
- Výročí: první laserové pulsy od Měsíce
- Výročí: Albrecht Abraham Michelson
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
