Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2022

18. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 4. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 5. do 8. 5. 2022. Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. 2. května nastane jeho konjunkce s Merkurem. Ráno se vyměnila Venuše s Jupiterem a bude nejníže. Opodál jsou Mars a Saturn. Země se na počátku května střetává s částicemi Halleyovy komety. V kupě galaxií v Panně je vidět jasnější supernova. Na ISS se vymění posádky Crew-3 s Crew-4 a čtyři astronauti přistanou zpět na Zemi. SpaceX dokázala vypustit stejný první stupeň rakety, jaký vynesl předchozí náklad, v třítýdenním odstupu.

Obloha

Merkur a Plejády Autor: Petr Lívanec
Merkur a Plejády
Autor: Petr Lívanec
Měsíc byl v novu v sobotu 30. dubna ve 22:28 SELČ. Jeho dorůstající srpek spatříme na večerní obloze. 2. května projde poblíž Merkuru. První čtvrť nastane 9. května ve 2:21 SELČ.

Planety
Večer je vidět mezi západním a severozápadním bodem na obzoru planeta Merkur. Optimální doba k pozorování začíná po deváté hodině večer a z oblohy mizí podle stavu oblohy na obzoru až po 22. hodině. V první polovině týdne budou vpravo od něj Plejády, ty jsou dobře vidět triedrem.
Na ranní obloze je nyní nejníže Venuše (−4,1 mag) jako jasná hvězda téměř nad východem. Vpravo se od ní bude vzdalovat jen o něco slabší Jupiter (−2,1 mag). Výše nad jihovýchodem najdeme Mars (0,8 mag) a Saturn (0,8 mag).

Merkur, Plejády a průjezd automobilu Autor: František Gaidečka
Merkur, Plejády a průjezd automobilu
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je zvýšená. Na povrchu se stále vyskytují skvrny a docházelo ke sředně silným erupcím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jeden ze dvou rojů způsobených částicemi Halleyovy komety jsou květnové éta Aquaridy. Meteory tedy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Vodnáře a jejich mateřskou kometou je ta nejslavnější ze všech – 1P/Halley. Maximum, během nějž se na obloze může objevit 20 až 50 meteorů za hodinu, nastává v noci z 5. na 6. května. Ideální doba k pozorování jsou brzké ranní hodiny. Měsíc je v té době na večerní obloze, pozorování tedy rušit nebude.

V galaxii NGC 4647 v souhvězdí Panny explodovala supernova typu Ia. Označena byla SN 2022hrs. Je jasnější 13 mag a tedy dostupná i většími dalekohledy. Galaxie NGC 4647 se nachází asi 63 milionů světelných roků daleko v kupě galaxií v Panně a interaguje se sousední galaxií Messier 60 (dohromady tvoří pár srážejících se galaxií z Arpova katalogu č. 116).  

SN2022hrs Autor: Slavo Odziomek
SN2022hrs
Autor: Slavo Odziomek

Kosmonautika

Přistání turistů mise Axiom 1 jsme zaznamenali v pondělí 25. dubna. Už 27. dubna se do vesmíru vydala čtyřčlenná posádka dlouhodobých expedic v lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-4. 28. dubna po půlnoci našeho času již byli na stanici a týž den proběhl výstup dvou ruských kosmonautů do volného kosmu. Jejich úkolem byla práce na zprovoznění evropského manipulátoru ERA, ale byli nuceni i roztáhnout vlajku vítězství, která navazuje na dobytí Berlína před 77 lety, takže politika Ruska se přeci jen trochu začíná promítat i na stanici.

Raketa Falcon 9 vynesla v pátek 29. ledna dalších 53 družic sítě Starlink. Zajímavostí je, že šlo o znovupoužití stupně, který letěl před třemi týdny. To je dosud rekord a na kontrolu a čištění stupně prý stačilo devět dní.

Stále čekáme na přesun SLS zpět do haly VAB a na start rakety Electron na Novém Zélandu, kde se čeká na ideální počasí pro start a pokus o zachycení prvního stupně rakety na padáku vrtulníkem. Tento start je nyní odsunut na 3. květen.

Výročí

4. května 1967 (55 let) odstartovala raketa Atlas-Agena D s měsíční sondou Lunar Orbiter 4. Hlavním úkolem této řady družic bylo snímkování měsíčního povrchu. Po snížení dráhy posloužila také ke studiu gravitačního pole Měsíce. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena k pádu na povrch Měsíce.

4. května 2002 (20 let) odstartovala raketa Delta 2 s družicí Aqua. Tato družice NASA patří do trojice satelitů pro sledování zemského povrchu. Před ní startovala v roce 1999 Terra a po ní v roce 2004 Aura. Název v latině znamená voda. Proto se Aqua zaměřuje na vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země. Zajímavé snímky z přístroje MODIS lze sledovat pravidelně na internetu.

6. května 1872 (150 let) se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter. Publikoval spolu s Einsteinem práci o nutné existenci temné hmoty. Z obecné teorie relativity vypočítal tzv. de Sitterův vesmír, který neobsahuje hmotu a rozpíná se vlivem kosmologické konstanty, dnes známé (v češtině ne zcela vhodně) jako temná energie.

7. května 1992 (30 let) odstartoval v rámci mise STS-49 na svůj první let raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.

Výhled na příští týden 

  • výročí: první laserové pulsy od Měsíce
  • výročí: Williamina Flemingová
  • výročí: Zdeněk Mikulášek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Endeavour, Aqua, Lunar Orbiter 4, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »