Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2011

19. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 9. do 15. 5. 2011.

Měsíc je v první čtvrti. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou jen menší skvrny. Start raketoplánu odložen nejdříve na pondělí 16. 5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v úterý 10. května. V pondělí se přiblíží k Jesličkám, o víkendu projde pod Saturnem, ale moc se k sobě nepřiblíží.

Planety viditelné okem: Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je po setmění nad jihovýchodem. Další planety jsou vidět ráno těsně před východem Slunce. Nejvíce září Venuše a Jupiter, slabě také Merkur a Mars. Pěkný trojúhelník vytvoří Venuše, Jupiter a Merkur už v úterý nad ránem. Zajímavá konjunkce Venuše a Jupiteru nastane ve středu a ve čtvrtek ráno (11. a 12. 5.). Vzdálenost planet bude jen necelý stupeň (45' ve středu i ve čtvrtek).
Animace pohybu planet v těchto dnech najdete např. na Youtube nebo webu S&T.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Nejméně jedna skupina skvrn je však stále viditelná. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Kosmonautika:

  • Raketoplán nakonec nepoletí ani tento týden. Důvodem je výměna vadných součástek a jejich testování. Nejbližší termín startu je nyní 16. května. Technici vyměnili rozvodnou jednotku elektřiny do ohřívačů a případnou vadnou kabeláž nahradili. Startovací okno je otevřeno až do 26. května (kromě 21. 5., kdy by start kolidoval s pozdějším odletem expedice 27 od ISS v Sojuzu zpět na Zemi, který je plánován na 23. května). Více se dovíme na pondělní tiskové konferenci. Pokud nenastane start ani v pondělí 16. 5. ve 14:56 SELČ, jsou k dispozici následující plánovaná startovací okna.
  • Rusko vypustilo ve středu 4. května z Plesecku raketu Sojuz s vojenskou spojovou družicí Meridian-4 na protáhlou eliptickou dráhu 990 - 39500 km, využitelnou především v Arktidě, kde jak víme, si (nejen) Rusko nárokuje velké zásoby nerostných surovin.
  • V sobotu 7. května odstartovala z Mysu Canaveral raketa Atlas 5. Vynesla družici SBIRS GEO-1, která je součástí amerického protiraketového deštníku.

Výročí

  • 9. května 1971 (40 let) odstartoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety ale nedosáhl ani dráhu kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (30 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série lodí Sojuz, před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 8, Sojuz 40


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »