Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2011

19. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 9. do 15. 5. 2011.

Měsíc je v první čtvrti. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou jen menší skvrny. Start raketoplánu odložen nejdříve na pondělí 16. 5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v úterý 10. května. V pondělí se přiblíží k Jesličkám, o víkendu projde pod Saturnem, ale moc se k sobě nepřiblíží.

Planety viditelné okem: Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je po setmění nad jihovýchodem. Další planety jsou vidět ráno těsně před východem Slunce. Nejvíce září Venuše a Jupiter, slabě také Merkur a Mars. Pěkný trojúhelník vytvoří Venuše, Jupiter a Merkur už v úterý nad ránem. Zajímavá konjunkce Venuše a Jupiteru nastane ve středu a ve čtvrtek ráno (11. a 12. 5.). Vzdálenost planet bude jen necelý stupeň (45' ve středu i ve čtvrtek).
Animace pohybu planet v těchto dnech najdete např. na Youtube nebo webu S&T.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Nejméně jedna skupina skvrn je však stále viditelná. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Kosmonautika:

  • Raketoplán nakonec nepoletí ani tento týden. Důvodem je výměna vadných součástek a jejich testování. Nejbližší termín startu je nyní 16. května. Technici vyměnili rozvodnou jednotku elektřiny do ohřívačů a případnou vadnou kabeláž nahradili. Startovací okno je otevřeno až do 26. května (kromě 21. 5., kdy by start kolidoval s pozdějším odletem expedice 27 od ISS v Sojuzu zpět na Zemi, který je plánován na 23. května). Více se dovíme na pondělní tiskové konferenci. Pokud nenastane start ani v pondělí 16. 5. ve 14:56 SELČ, jsou k dispozici následující plánovaná startovací okna.
  • Rusko vypustilo ve středu 4. května z Plesecku raketu Sojuz s vojenskou spojovou družicí Meridian-4 na protáhlou eliptickou dráhu 990 - 39500 km, využitelnou především v Arktidě, kde jak víme, si (nejen) Rusko nárokuje velké zásoby nerostných surovin.
  • V sobotu 7. května odstartovala z Mysu Canaveral raketa Atlas 5. Vynesla družici SBIRS GEO-1, která je součástí amerického protiraketového deštníku.

Výročí

  • 9. května 1971 (40 let) odstartoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety ale nedosáhl ani dráhu kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (30 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série lodí Sojuz, před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 8, Sojuz 40


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »