Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2012

19. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.

Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 12. května. Koncem týdne si jej všimneme i ráno nad jihem nebo jihozápadem na denní obloze.

 

Planety:

Venuše (-4,5 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Snadno si jí všimneme už za soumraku, kdy je vysoko nad západem a obraz jejího srpku by v dalekohledu mohl být nejklidnější. Světlou oblohu můžeme využít i pro ne tak velký kontrast pozadí, což je na pozorování Venuše lepší. Srpek má rozměr asi 40 úhlových vteřin.
Mars (0,1 mag) je večer vysoko téměř nad jihem v souhvězdí Lva. Nedaleko najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 10", přesto se dá vidět nejméně polární čepička a větší albedový útvar.
Saturn (0,3 mag) v Panně je pěknou dominantou oblohy nad jihem kolem půlnoci. Září nedaleko jasné hvězdy Spica. V rovníkové oblasti je výraznější pás oranžové barvy a další náznaky pásů jsou pak v jeho severní polokouli. Prstence odhalí mezeru nazývanou Cassiniho dělení.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C3 a později také LASCO C2 sondy SOHO.

Slunce je viditelně aktivnější, neboť větší skvrnku na jeho povrchu můžeme pozorovat už delší dobu, ale silné erupce zatím nenastaly. Změnit to může nová aktivní oblast č. 1476, která se k nám natočila o víkendu a hned v sobotu dopoledne umožnila majitelům chromosférických dalekohledů pozorovat pěkné erupce na okraji disku, s odtržením plasmy v přímém přenosu. Tento týden tedy očekáváme i ty nejsilnější erupce. Jak vypadá povrch Slunce si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Zkontrolujte si, zda u vás nějaký přelet nenastává, na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Hlavní událostí v kosmonautice měl být tento týden pondělní start lodi Dragon soukromé společnosti SpaceX k ISS. Nakonec však došlo k dalšímu odkladu startu, aby mohly být v klidu dokončeny všechny testy. Přesné datum startu nebylo dosud stanoveno, ale nemělo by to být dříve než 19. května, protože časový posun se kryje s letem lodi Sojuz TMA-04M, která má startovat 15. května z Bajkonuru. V takovém případě není vhodné, aby k ISS letěla zároveň soukromá kosmická loď.
     
  • Ve čtvrtek 3. května odstartovala z Mysu Canaveral na Floridě raketa Atlas V se vojenským komunikačním satelitem AEHF.
     

Výročí

  • 7. května 1992 (20 let) odstartoval na svoji první misi STS-49 raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.
     
  • 9. května 1962 (50 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
     
  • 9. května 1977 (35 let) zemřel americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největší dalekohled světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd.
     

Výhled na příští týden:

  • Sojuz TMA-04M k ISS
  • Dragon k ISS
  • prstencové zatmění v oblasti Tichomoří

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

Obloha:.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Krteček, Endeavour, Michelson


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »