Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2011

2. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: první čtvrť připadá na středu 12. ledna. Opět budou dobře viditelné útvary na rozhraní světla a stínu. V pondělí bude Měsíc svítit 6° na Jupiterem na jihozápadě. V první polovině týdne ještě máme druhou půlku noci zcela tmavou, vhodnou pro pozorování deep-sky.

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,3 mag). V souhvězdí Ryb jej 1° západně doprovází Uran (5,9 mag).
V minulém týdnu se některým pozorovatelům poštěstilo pozorovat některé přechody měsíců a jejich stínů přes kotouček Jupiteru. Tento týden putuje hned v pondělí večer Ganymédés (16:24 až 19:31 SEČ). Ió později níže nad obzorem (zač. před devátou) a teprve o hodinu později i stín Ganyméda, což už je moc pozdě. Ió se svým stínem bude přecházet také ve středu 12. ledna (měsíc konec 17:34 a stín konec 18:48). Ve čtvrtek 13. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (18:08 - 20:54) a jeho stín (zač. 20:37). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 11. 1. (18:15 SEČ), dále 13. 1. (19:54) a 16. 1. (17:25).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Venuše (-4,5 mag) byla v největší elongaci, je tedy vidět ještě za tmy a potom ráno nad jihovýchodem ve Štíru. Merkur (-0,2 mag) se vzdaluje od Země, stále by mohl být viditelný za svítání na jihovýchodě.

Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Končí výhodné večerní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Poslední nastanou v první polovině týdne. Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro Čihošť ve středu ČR na serveru Heavens-Above.com.
Kometa 103P/Hartley je slabší, je však jedinou dobře dostupnou kometou. Nachází se přibližně vlevo od Síria ve Velkém psu, ale k vyhledání použijte podrobnou mapku. Kometa má jasnost asi 10 mag a blíží se k emisní mlhovině Racek.

Kosmonautika:

  • 4. ledna pozorovala japonská sluneční observatoř Hinode prstencové zatmění Slunce, když prolétala 680 km nad Arktidou, zatímco my na Zemi měli zatmění jen částečné. Totéž zatmění zachytila jako částečné i evropská mikrodružice Proba-2.
  • Start raketoplánu Discovery by se podle nejnovějších předpokladů měl uskutečnit koncem února. Startovací okno se otevírá 27. 2., ale možná se start posune o nějaký den dříve. Vše ve skutečnosti závisí na evropské dopravní lodi ATV 2 (Johannes Kepler), která se má podle plánu oddělit od ISS 26. 2., čímž se otevře startovní okno pro raketoplán. Vše se možná podaří urychlit.
  • NASA kolem 7. výročí přistání na Marsu stále vyčkává na případný signál Spirit z povrchu Marsu. Opportunity je v dobré kondici a právě objíždí kráter Santa Maria.
    Cassini prolétá 11. 1. těsně nad Saturnovým měsícem Rhea.

Výročí:

  • 13. ledna 1986 (25 let) pokračujeme dalším výročím objevu Uranových měsíců na snímcích Voyageru 2. Stephen Synnott oznámil objev Desdemony (žena Othella v Shakespearově hře), Rosalindy (dcera vévody z komedie Jak se vám líbí od Shakespeara) a Belindy (postava z básně Alexandra Popa).
  • 10. ledna 1936 (75 let) oslaví narozeniny spoluobjevitel záření kosmického pozadí (reliktního záření) Robert Woodrow Wilson.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Desdemona, Rosalind, Belinda, Robert Woodrow Wilson


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »