Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2021

1. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. ledna 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 1. do 10. 1. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní soumrakové obloze se loučíme s Jupiterem a krátce se zde setká s ním a Saturnem i Merkur. Ráno končí viditelnost Venuše. Nejlépe je tedy vidět Mars vysoko nad jihem. Poslední start roku 2020 připadl na Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Tento kosmodrom v Kourou čeká i nadále pozitivní budoucnost. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy. Před 120 lety se narodil Jaroslav Štěpánek, jeden z tvůrců Gnomonického atlasu hvězdné oblohy a před 85 lety se narodil jeden z objevitelů reliktního záření Robert Woodrow Wilson.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 6. ledna v 10:37 SEČ.

Slunce Protuberance Autor: Pavel Prokop
Slunce Protuberance
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer už jen velmi nízko nad jihozápadem. Nyní se k nim přidá i Merkur (téměř −1 mag), který s nimi bude v konjunkci kolem 10. ledna. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem, ale kotouček už má poloviční velikost, co měl v době opozice. Nedaleko Marsu je taky Uran (5,8 mag). Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsme stále mohli vidět nějaké skvrny a pěkné protuberance. A to i prostřednictvím našich astrofotografů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Poslední start roku 2020 obstarala raketa Sojuz-ST-A s horním stupněm Fregat-M. Po odkladu kvůli počasí vynesla 29. prosince z Kourou francouzkou vojenskou družici CSO 2. Kosmodrom ve Francouzské Guayáně bude samozřejmě využíván i nadále. Evropská vesmírná agentura (ESA) se dohodla s francouzskou agenturou CNES na modernizaci včetně energetických zdrojů, které mají být co nejvíce tvořeny obnovitelnými zdroji elektřiny.

Na floridském Mysu Canaveral se na rampě SLC-40 připravuje raketa Falcon 9, která má vynést družici Türksat 5A. Start byl v plánu 4. ledna, ale přistávací plošina Just Read the Instructions nedorazila včas do plánované oblasti. Je otázkou, zda právě to vedlo k odkladu, každopádně nový termín startu nebyl ještě v neděli znám.

Na texaském kosmodromu Boca Chica byly provedeny tlakové zkoušky zkušební Starship SN9 a možná se tedy v týdnu dočkáme statického zážehu a třeba i letu do 12,5 km. Mezitím byl prakticky dokončen i desátý exemplář.

Výročí

4. ledna 1866 (155 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.

5. ledna 1901 (120 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (85 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

PF2021

Pohledem na temné mlhoviny v souhvězdí Kefea vás v novém roce vítá Pavol Kaliský z Banské Bystrice. Přejeme též hlavně zdraví, štěstí a pocit, že to, co děláme, má smysl.

VdB 141 Autor: Kalisky Pavol
VdB 141
Autor: Kalisky Pavol

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na ranní obloze
  • výročí: Uran – měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • výročí: Francis Gladheim Pease
  • výročí: Helios-B
  • výročí: Pierre Méchain objevil kometu 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joel Hastings Metcalf, Robert Woodrow Wilson, Cressida, Jaroslav Štěpánek


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »