Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2011

2. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: první čtvrť připadá na středu 12. ledna. Opět budou dobře viditelné útvary na rozhraní světla a stínu. V pondělí bude Měsíc svítit 6° na Jupiterem na jihozápadě. V první polovině týdne ještě máme druhou půlku noci zcela tmavou, vhodnou pro pozorování deep-sky.

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,3 mag). V souhvězdí Ryb jej 1° západně doprovází Uran (5,9 mag).
V minulém týdnu se některým pozorovatelům poštěstilo pozorovat některé přechody měsíců a jejich stínů přes kotouček Jupiteru. Tento týden putuje hned v pondělí večer Ganymédés (16:24 až 19:31 SEČ). Ió později níže nad obzorem (zač. před devátou) a teprve o hodinu později i stín Ganyméda, což už je moc pozdě. Ió se svým stínem bude přecházet také ve středu 12. ledna (měsíc konec 17:34 a stín konec 18:48). Ve čtvrtek 13. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (18:08 - 20:54) a jeho stín (zač. 20:37). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 11. 1. (18:15 SEČ), dále 13. 1. (19:54) a 16. 1. (17:25).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Venuše (-4,5 mag) byla v největší elongaci, je tedy vidět ještě za tmy a potom ráno nad jihovýchodem ve Štíru. Merkur (-0,2 mag) se vzdaluje od Země, stále by mohl být viditelný za svítání na jihovýchodě.

Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Končí výhodné večerní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Poslední nastanou v první polovině týdne. Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro Čihošť ve středu ČR na serveru Heavens-Above.com.
Kometa 103P/Hartley je slabší, je však jedinou dobře dostupnou kometou. Nachází se přibližně vlevo od Síria ve Velkém psu, ale k vyhledání použijte podrobnou mapku. Kometa má jasnost asi 10 mag a blíží se k emisní mlhovině Racek.

Kosmonautika:

  • 4. ledna pozorovala japonská sluneční observatoř Hinode prstencové zatmění Slunce, když prolétala 680 km nad Arktidou, zatímco my na Zemi měli zatmění jen částečné. Totéž zatmění zachytila jako částečné i evropská mikrodružice Proba-2.
  • Start raketoplánu Discovery by se podle nejnovějších předpokladů měl uskutečnit koncem února. Startovací okno se otevírá 27. 2., ale možná se start posune o nějaký den dříve. Vše ve skutečnosti závisí na evropské dopravní lodi ATV 2 (Johannes Kepler), která se má podle plánu oddělit od ISS 26. 2., čímž se otevře startovní okno pro raketoplán. Vše se možná podaří urychlit.
  • NASA kolem 7. výročí přistání na Marsu stále vyčkává na případný signál Spirit z povrchu Marsu. Opportunity je v dobré kondici a právě objíždí kráter Santa Maria.
    Cassini prolétá 11. 1. těsně nad Saturnovým měsícem Rhea.

Výročí:

  • 13. ledna 1986 (25 let) pokračujeme dalším výročím objevu Uranových měsíců na snímcích Voyageru 2. Stephen Synnott oznámil objev Desdemony (žena Othella v Shakespearově hře), Rosalindy (dcera vévody z komedie Jak se vám líbí od Shakespeara) a Belindy (postava z básně Alexandra Popa).
  • 10. ledna 1936 (75 let) oslaví narozeniny spoluobjevitel záření kosmického pozadí (reliktního záření) Robert Woodrow Wilson.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Desdemona, Rosalind, Belinda, Robert Woodrow Wilson


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »