Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2011

2. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: první čtvrť připadá na středu 12. ledna. Opět budou dobře viditelné útvary na rozhraní světla a stínu. V pondělí bude Měsíc svítit 6° na Jupiterem na jihozápadě. V první polovině týdne ještě máme druhou půlku noci zcela tmavou, vhodnou pro pozorování deep-sky.

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,3 mag). V souhvězdí Ryb jej 1° západně doprovází Uran (5,9 mag).
V minulém týdnu se některým pozorovatelům poštěstilo pozorovat některé přechody měsíců a jejich stínů přes kotouček Jupiteru. Tento týden putuje hned v pondělí večer Ganymédés (16:24 až 19:31 SEČ). Ió později níže nad obzorem (zač. před devátou) a teprve o hodinu později i stín Ganyméda, což už je moc pozdě. Ió se svým stínem bude přecházet také ve středu 12. ledna (měsíc konec 17:34 a stín konec 18:48). Ve čtvrtek 13. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (18:08 - 20:54) a jeho stín (zač. 20:37). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 11. 1. (18:15 SEČ), dále 13. 1. (19:54) a 16. 1. (17:25).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Venuše (-4,5 mag) byla v největší elongaci, je tedy vidět ještě za tmy a potom ráno nad jihovýchodem ve Štíru. Merkur (-0,2 mag) se vzdaluje od Země, stále by mohl být viditelný za svítání na jihovýchodě.

Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS v 2. týdnu 2011
Končí výhodné večerní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Poslední nastanou v první polovině týdne. Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro Čihošť ve středu ČR na serveru Heavens-Above.com.
Kometa 103P/Hartley je slabší, je však jedinou dobře dostupnou kometou. Nachází se přibližně vlevo od Síria ve Velkém psu, ale k vyhledání použijte podrobnou mapku. Kometa má jasnost asi 10 mag a blíží se k emisní mlhovině Racek.

Kosmonautika:

  • 4. ledna pozorovala japonská sluneční observatoř Hinode prstencové zatmění Slunce, když prolétala 680 km nad Arktidou, zatímco my na Zemi měli zatmění jen částečné. Totéž zatmění zachytila jako částečné i evropská mikrodružice Proba-2.
  • Start raketoplánu Discovery by se podle nejnovějších předpokladů měl uskutečnit koncem února. Startovací okno se otevírá 27. 2., ale možná se start posune o nějaký den dříve. Vše ve skutečnosti závisí na evropské dopravní lodi ATV 2 (Johannes Kepler), která se má podle plánu oddělit od ISS 26. 2., čímž se otevře startovní okno pro raketoplán. Vše se možná podaří urychlit.
  • NASA kolem 7. výročí přistání na Marsu stále vyčkává na případný signál Spirit z povrchu Marsu. Opportunity je v dobré kondici a právě objíždí kráter Santa Maria.
    Cassini prolétá 11. 1. těsně nad Saturnovým měsícem Rhea.

Výročí:

  • 13. ledna 1986 (25 let) pokračujeme dalším výročím objevu Uranových měsíců na snímcích Voyageru 2. Stephen Synnott oznámil objev Desdemony (žena Othella v Shakespearově hře), Rosalindy (dcera vévody z komedie Jak se vám líbí od Shakespeara) a Belindy (postava z básně Alexandra Popa).
  • 10. ledna 1936 (75 let) oslaví narozeniny spoluobjevitel záření kosmického pozadí (reliktního záření) Robert Woodrow Wilson.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Desdemona, Rosalind, Belinda, Robert Woodrow Wilson


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »