2. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. 1. ve 23:25 SEČ. Ve dnech 11. a 12. ledna jej nalezneme v konjunkci s Jupiterem a Marsem na ranní obloze. V neděli 14. ledna by nám mohl pomoci hledat Merkur, neboť srpek Měsíce bude asi 10° vpravo od obou planet.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním jsou nad jihovýchodem blízko sebe planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety doplní Měsíc. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag), ovšem jde o obtížně viditelné objekty. S jejich hledáním by snad mohl pomoci srpek Měsíce, který bude v neděli 14. ledna poblíž.

Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2237, Rosette (Rozeta)
Tato mlhovina patří k velmi krásným objektům pro fotografování, protože je poměrně dost veliká a také bohatá na zářící plyn. V převažujícím záření vodíkové čáry h-alfa má tedy výrazně červenou barvu, ale zastoupeny jsou zde i čáry ionizované síry či kyslíku, a když se v těchto čarách mlhovina nasnímá, jde o nádhernou barevnou fotografii, například při kombinaci H-alfa a O-III, nebo rovnou v tzv. HST paletě. Vizuálně je mlhovina velmi slabá, ale na tmavé obloze viditelná jako slabší velký kruhový oblak již triedrem. Mlhovina se dobře hledá, když spojíme hlavu Oriona a hvězdou Betelgeuse a pokračujeme v jejich spojnici zhruba na jejich dvojnásobek, přičemž narazíme na otevřenou hvězdokupu, kde šest nejjasnějších hvězd trochu připomíná symbol šestky na hrací kostce. Kolem těchto hvězd je pak ve velkém dalekohledu a s mlhovinovým filtrem vidět různé shluky hmoty nestejného jasu, podobně, jako vidíme i na fotografiích. V tu chvíli vidíme nejjasnější partie rozeklané prachovými mračny.
Také mlhovině Rozeta byl věnován jeden z dílů pořadu Noční obloha (267. díl).

Kometa C/2017 R2 (PanSTARRS)
Vývoj této slabší komety je stále velmi zajímavý a tak na ni alespoň upozorníme. Má velmi výraznou emisi iontů oxidu uhelnatého, což se projevuje výrazně modrou barvou. Naopak chybí častá zelená koma a kromě ní je patrný slabý prachový chvost. Kometa má ale především velmi výraznou aktivitu a tvar ohonu mění poryvy slunečního větru. Dobře to nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Kometu najdeme mezi Plejádami a Hyádami. Právě proletěla kolem gammy Tauri.

Kosmonautika

• Mise Zuma na Falconu 9 je připravena ke startu v noci na pondělí. První stupeň rakety by měl přistát na Floridě. Jakmile se start uskuteční, nic nebrání v cestě zkušebnímu zážehu Falconu Heavy, ale uvidíme, v jakém termínu se nakonec dočkáme.
• V týdnu se máme dočkat ještě dalších startů. V úterý 9. ledna je v plánu čínský start rakety CZ-2D s družicemi GaoJing-3 a GaoJing-4. O den později, 10. ledna, startuje z Vandenbergu v Kalifornii raketa Delta IV M+ s tajnou družicí NROL-47. 12. ledna startuje z indické Šríharikoty raketa PSLV s družicí Cartosat-2F a dalšími malými družicemi. A pokud bude plán dodržen, tak ještě 12. ledna proběhne start rakety CZ-3B se dvěma navigačními družicemi Beidou-3M3 a 3M4.
• V sobotu 13. ledna se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon a přistát i s materiálem v Tichém oceánu.

Výročí

• 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
• 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.
• 8. ledna 1868 (150 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde, než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězdy neovlivňuje.
• 8. ledna 1973 (45 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů. Byla to na svou dobu velmi úspěšná mise.
• 10. ledna 1978 (40 let) odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27. Od 11. ledna, kdy se spojila se stanicí tak vznikl poprvé na oběžné dráze komplex tří těles, protože k Saljutu už byl dříve připojen také Sojuz 26. Na stanici tak pracovala čtyřčlenná posádka. Zatímco Džabenikov a Makarov ze Sojuzu 27 zde byli pouze jako návštěvní posádka, tak Romaněnko a Grečko počkali na stanici ještě na Sojuz 28 s Gubarevem a Remkem.
• 13. ledna 1948 (70 let) se narodil Pavel Kotrč, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen ČAS. Celý život věnoval právě výzkumu naší hvězdy a nyní se zabývá slunečními erupcemi.
• 13. ledna 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta II a na palubě měla větší družici ICESat určenou ke studiu ledu, oblačnosti, topografie a vegetace a menší řady Explorer (č. 82), zvanou CHIPSat, určenou ke studiu chování horkého plynu v okolí Sluneční soustavy do vzdálenosti 300 světelných let.
• 14. ledna 1943 (75 let) se narodila americká astronautka Shannon Lucid(ová) . Do vesmíru letěla poprvé v roce 1985 na palubě raketoplánu Discovery. Poté stihla vystřídat ještě raketoplány Atlantis a Columbia, protože celkem letěla pětkrát. Při posledním letu v roce 1996 ji Atlantis zanechal téměř půl roku na stanici Mir.
• 14. ledna 2008 (10 let) proletěla sonda MESSENGER poprvé kolem Merkuru. Již při tomto průletu s maximálním přiblížením k povrchu na 200 km se jí podařilo fotografovat místa, která předtím žádná sonda nespatřila. Připomeňme, že předtím byla u Merkuru pouze sonda Mariner 10. MESSENGER obíhal kolem planety do 30. dubna 2015, kdy byl naveden tak, že se zřítil na jeho povrch.

Výhled na příští týden

• Uran pouhým okem, kulovka M 79
• Výročí: Jan Kvíčala
• Výročí: Simon Marius
• Výročí: Progress-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.