Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2018

2. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 10. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 1. do 14. 1. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, v blízkosti Slunce nastane konjunkce Saturnu a Merkuru. Z objektů noční oblohy doporučíme mlhovinu Rozeta a kometu PanSTARRS, byť je slabší. Týden bude nabitý starty raket. SpaceX chystá ke startu misi Zuma na raketě Falcon 9, po němž by měl proběhnout statický zážeh Falconu Heavy. Čína plánuje vypustit dvě rakety, Indie další. V sobotu se má od ISS vrátit nákladní loď Dragon.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. 1. ve 23:25 SEČ. Ve dnech 11. a 12. ledna jej nalezneme v konjunkci s Jupiterem a Marsem na ranní obloze. V neděli 14. ledna by nám mohl pomoci hledat Merkur, neboť srpek Měsíce bude asi 10° vpravo od obou planet.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním jsou nad jihovýchodem blízko sebe planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety doplní Měsíc. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag), ovšem jde o obtížně viditelné objekty. S jejich hledáním by snad mohl pomoci srpek Měsíce, který bude v neděli 14. ledna poblíž.

Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2237, Rosette (Rozeta)
Tato mlhovina patří k velmi krásným objektům pro fotografování, protože je poměrně dost veliká a také bohatá na zářící plyn. V převažujícím záření vodíkové čáry h-alfa má tedy výrazně červenou barvu, ale zastoupeny jsou zde i čáry ionizované síry či kyslíku, a když se v těchto čarách mlhovina nasnímá, jde o nádhernou barevnou fotografii, například při kombinaci H-alfa a O-III, nebo rovnou v tzv. HST paletě. Vizuálně je mlhovina velmi slabá, ale na tmavé obloze viditelná jako slabší velký kruhový oblak již triedrem. Mlhovina se dobře hledá, když spojíme hlavu Oriona a hvězdou Betelgeuse a pokračujeme v jejich spojnici zhruba na jejich dvojnásobek, přičemž narazíme na otevřenou hvězdokupu, kde šest nejjasnějších hvězd trochu připomíná symbol šestky na hrací kostce. Kolem těchto hvězd je pak ve velkém dalekohledu a s mlhovinovým filtrem vidět různé shluky hmoty nestejného jasu, podobně, jako vidíme i na fotografiích. V tu chvíli vidíme nejjasnější partie rozeklané prachovými mračny.
Také mlhovině Rozeta byl věnován jeden z dílů pořadu Noční obloha (267. díl).

Kometa C/2017 R2 (PanSTARRS)
Vývoj této slabší komety je stále velmi zajímavý a tak na ni alespoň upozorníme. Má velmi výraznou emisi iontů oxidu uhelnatého, což se projevuje výrazně modrou barvou. Naopak chybí častá zelená koma a kromě ní je patrný slabý prachový chvost. Kometa má ale především velmi výraznou aktivitu a tvar ohonu mění poryvy slunečního větru. Dobře to nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Kometu najdeme mezi Plejádami a Hyádami. Právě proletěla kolem gammy Tauri.

Kosmonautika

  • Mise Zuma na Falconu 9 je připravena ke startu v noci na pondělí. První stupeň rakety by měl přistát na Floridě. Jakmile se start uskuteční, nic nebrání v cestě zkušebnímu zážehu Falconu Heavy, ale uvidíme, v jakém termínu se nakonec dočkáme.
  • V týdnu se máme dočkat ještě dalších startů. V úterý 9. ledna je v plánu čínský start rakety CZ-2D s družicemi GaoJing-3 a GaoJing-4. O den později, 10. ledna, startuje z Vandenbergu v Kalifornii raketa Delta IV M+ s tajnou družicí NROL-47. 12. ledna startuje z indické Šríharikoty raketa PSLV s družicí Cartosat-2F a dalšími malými družicemi. A pokud bude plán dodržen, tak ještě 12. ledna proběhne start rakety CZ-3B se dvěma navigačními družicemi Beidou-3M3 a 3M4.
  • V sobotu 13. ledna se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon a přistát i s materiálem v Tichém oceánu.

Výročí

  • 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
  • 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.
  • 8. ledna 1868 (150 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde, než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězdy neovlivňuje.
  • 8. ledna 1973 (45 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů. Byla to na svou dobu velmi úspěšná mise.
  • 10. ledna 1978 (40 let) odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27. Od 11. ledna, kdy se spojila se stanicí tak vznikl poprvé na oběžné dráze komplex tří těles, protože k Saljutu už byl dříve připojen také Sojuz 26. Na stanici tak pracovala čtyřčlenná posádka. Zatímco Džabenikov a Makarov ze Sojuzu 27 zde byli pouze jako návštěvní posádka, tak Romaněnko a Grečko počkali na stanici ještě na Sojuz 28 s Gubarevem a Remkem.
  • 13. ledna 1948 (70 let) se narodil Pavel Kotrč, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen ČAS. Celý život věnoval právě výzkumu naší hvězdy a nyní se zabývá slunečními erupcemi.
  • 13. ledna 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta II a na palubě měla větší družici ICESat určenou ke studiu ledu, oblačnosti, topografie a vegetace a menší řady Explorer (č. 82), zvanou CHIPSat, určenou ke studiu chování horkého plynu v okolí Sluneční soustavy do vzdálenosti 300 světelných let.
  • 14. ledna 1943 (75 let) se narodila americká astronautka Shannon Lucid(ová) . Do vesmíru letěla poprvé v roce 1985 na palubě raketoplánu Discovery. Poté stihla vystřídat ještě raketoplány Atlantis a Columbia, protože celkem letěla pětkrát. Při posledním letu v roce 1996 ji Atlantis zanechal téměř půl roku na stanici Mir.
  • 14. ledna 2008 (10 let) proletěla sonda MESSENGER poprvé kolem Merkuru. Již při tomto průletu s maximálním přiblížením k povrchu na 200 km se jí podařilo fotografovat místa, která předtím žádná sonda nespatřila. Připomeňme, že předtím byla u Merkuru pouze sonda Mariner 10. MESSENGER obíhal kolem planety do 30. dubna 2015, kdy byl naveden tak, že se zřítil na jeho povrch.

Výhled na příští týden

  • Uran pouhým okem, kulovka M 79
  • Výročí: Jan Kvíčala
  • Výročí: Simon Marius
  • Výročí: Progress-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »