Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2012

21. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.

Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Poletí Dragon k ISS?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude na začátku týdne vidět na večerní obloze v podobě tenkého srpku. Venuši bude nejblíže v úterý a ve středu, ale půjde jen o vzdálenou konjunkci. Měsíc je v první čtvrti až další pondělí.

Planety:

Venuše (-4,2 mag) nyní zahájila doslova úprk ke Slunci. Úhlově k němu poskakuje a je stále níže nad západním obzorem, když se stmívá. Její srpek je však krásně velký (cca 55") a hodně tenký. Nejlepší je vyhledat Venuši ještě na modré obloze za soumraku. Srpek je viditelný snadno i triedrem s malým zvětšením.
Mars (0,4 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Kotouček je opravdu malý (8") a je obtížné i při velkém zvětšení na něm něco vykoukat. Bývá vidět nějaká ta světlá oblast na jižní polokouli, nebo polární čepička na severu. Občas se zjeví i větší tmavý útvar. Dobře je patrné, že Mars jeví asi 90% fázi, kotouček není přesně kulatý.
Saturn (0,5 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Na kotoučku velkém 19" jsou nejnápadnější různě barevné pásy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety.
Jupiter (-2 mag) prošel úhlově blízko Slunci. Korónograf LASCO C2 dokonce zachytil Jupiterovy měsíčky Callistó a Ganyméda. Nad Sluncem jsou v korónografu LASCO C3 Plejády a k Jupiteru se blíží Merkur.

Slunce je krásné v každém dalekohledu, pochopitelně s patřičným ochranným filtrem. Na povrchu je řada aktivních oblastí, které se prozrazují výraznými skupinami skvrn a na okrajích disku vystupují mnohé protuberance. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS začínají být viditelné ráno. Severočeši si ještě mohou začátkem týdne počíhat na přelety přes Slunce. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX měla problém s raketou Falcon 9. Start lodi Dragon k ISS se odkládá, snad na úterý v 9:44. Podrobnosti v našem článku.
     
  • Sojuz TMA-04M s tříčlennou posádkou se připojil 17. května ke stanici ISS. Na palubu přibyl velezkušený ruský kosmonaut Gennadij Padalka (4. let - Mir, ISS) a dále Sergej Revin a Joseph Acabá.
     
  • Minulý týden byl bohatý na starty raket. Z Francouzské Guayany stratovala Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi, z Plesecku raketa Sojuz-U se zpravodajskou družicí Kobalt-M, z Bajkonuru raketa Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí Nimiq 6 a z Tanegašimy odstartovala raketa H-2A s družicemi SHIZUKU a Arirang-3.
     

Výročí:

  • 24. května 1962 (50 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Let byl provázen chybnými kroky astronauta, kvůli nimž došlo ke spotřebování paliva na korekce orientace lodi a tím i problému při přistání - v záchranném člunu jej vylovili 350 km od plánovaného místa přistání.
     

Výhled na příští týden:

  • loučení s Venuší před přechodem Slunce
  • Merkur poblíž Venuše
  • Martin Schwarzschild

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »