Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2012

21. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.

Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Poletí Dragon k ISS?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude na začátku týdne vidět na večerní obloze v podobě tenkého srpku. Venuši bude nejblíže v úterý a ve středu, ale půjde jen o vzdálenou konjunkci. Měsíc je v první čtvrti až další pondělí.

Planety:

Venuše (-4,2 mag) nyní zahájila doslova úprk ke Slunci. Úhlově k němu poskakuje a je stále níže nad západním obzorem, když se stmívá. Její srpek je však krásně velký (cca 55") a hodně tenký. Nejlepší je vyhledat Venuši ještě na modré obloze za soumraku. Srpek je viditelný snadno i triedrem s malým zvětšením.
Mars (0,4 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Kotouček je opravdu malý (8") a je obtížné i při velkém zvětšení na něm něco vykoukat. Bývá vidět nějaká ta světlá oblast na jižní polokouli, nebo polární čepička na severu. Občas se zjeví i větší tmavý útvar. Dobře je patrné, že Mars jeví asi 90% fázi, kotouček není přesně kulatý.
Saturn (0,5 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Na kotoučku velkém 19" jsou nejnápadnější různě barevné pásy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety.
Jupiter (-2 mag) prošel úhlově blízko Slunci. Korónograf LASCO C2 dokonce zachytil Jupiterovy měsíčky Callistó a Ganyméda. Nad Sluncem jsou v korónografu LASCO C3 Plejády a k Jupiteru se blíží Merkur.

Slunce je krásné v každém dalekohledu, pochopitelně s patřičným ochranným filtrem. Na povrchu je řada aktivních oblastí, které se prozrazují výraznými skupinami skvrn a na okrajích disku vystupují mnohé protuberance. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS začínají být viditelné ráno. Severočeši si ještě mohou začátkem týdne počíhat na přelety přes Slunce. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX měla problém s raketou Falcon 9. Start lodi Dragon k ISS se odkládá, snad na úterý v 9:44. Podrobnosti v našem článku.
     
  • Sojuz TMA-04M s tříčlennou posádkou se připojil 17. května ke stanici ISS. Na palubu přibyl velezkušený ruský kosmonaut Gennadij Padalka (4. let - Mir, ISS) a dále Sergej Revin a Joseph Acabá.
     
  • Minulý týden byl bohatý na starty raket. Z Francouzské Guayany stratovala Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi, z Plesecku raketa Sojuz-U se zpravodajskou družicí Kobalt-M, z Bajkonuru raketa Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí Nimiq 6 a z Tanegašimy odstartovala raketa H-2A s družicemi SHIZUKU a Arirang-3.
     

Výročí:

  • 24. května 1962 (50 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Let byl provázen chybnými kroky astronauta, kvůli nimž došlo ke spotřebování paliva na korekce orientace lodi a tím i problému při přistání - v záchranném člunu jej vylovili 350 km od plánovaného místa přistání.
     

Výhled na příští týden:

  • loučení s Venuší před přechodem Slunce
  • Merkur poblíž Venuše
  • Martin Schwarzschild

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »