Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2013

21. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5.

Měsíc je před úplňkem. Večer se chystá setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Opportunity překonala vzdálenost ujetou Lunar roverem Apolla 17. Kepler končí?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 25. května v úplňku. Zpočátku prochází souhvězdím Panny a blíží se úhlově Saturnu. Ve středu je 7° jihozápadně, ve čtvrtek 10° východním směrem. Úplněk bude o víkendu procházet nízko nad obzorem souhvězdími Štíra a Střelce.

 

Venuše a Merkur. Autor: Jiří Šíp
Venuše a Merkur.
Autor: Jiří Šíp
Planety:
Večer se na severozápadě můžeme loučit s planetou Jupiter a naopak přivítat Venuši. Navíc se k nim přidá i Merkur. Nejzajímavější úkaz se chystá na neděli 26. května, kdy budou tvořit trojúhelník s délkou stran asi 2°. Přestože planety budou jen nízko a k vyhledání se bude spíše hodit triedr, budou všechny dost jasné. Především Venuše s jasností -3,9 mag by mohla pomoci dohledat ostatní. Ani Jupiter (-1,9 mag) by neměl být příliš obtížným cílem. Ovšem ani Merkur se nedá příliš zahanbit. Na začátku týdne má jasnost -1,3 mag, ale je nízko. Koncem týdne u ostatních planet bude mít stále pěkných -0,8 mag. V případě jasného počasí to budou hezké pohledy triedrem.

Saturn (0,3 mag) je viditelný celou noc. Nyní se nachází v Panně asi 13° východně od hvězdy Spica.

Slunce bylo nejaktivnější za posledních deset let. Mohla za to skvrnami ne příliš oslnivá, ale magnetickým polem komplikovaná skupina skvrn AR 1748. Nyní zde již aktivita poklesla, ale série čtyř erupcí nejsilnější kategorie X v průběhu dvou dnů byla mimořádným úkazem. Oblaka plasmy z těchto erupcí Zemi bohužel minula, skvrny jsou totiž uprostřed slunečního disku teprve nyní. To už je ale pravděpodobnost silné erupce výrazně nižší. Můžeme jen čekat, co přijde dál. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se přiblížila Polárce a v dalekohledu už spíše než vějíř připomínala jen mlhavý flíček s náznakem ohonu. Zajímavou a také trochu jasnější se stala kometa C/2012 F6 (Lemmon). Pozitivní je, že obě komety jsou dobře viditelné i větším triedrem. Bohužel nyní už bude rušit Měsíc a tak zbývá jen ranní lov "citrónu". Tato kometa je k vyhledání v Pegasu, zhruba na spojnici levých hvězd čtverce.

Přelety ISS jsou nyní k vidění v brzkých ranních hodinách.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se na okraji kráteru Endeavour vydala k jihu a k 16. květnu ujela vzdálenost 35,76 km. Tím překonala Lunar rover Apolla 17 a dostala se na druhé místo historických tabulek. Pokud technika vydrží, překoná zřejmě i Lunochod 2 (37 km).
     
  • Družice Kepler má vážnou poruchu. Dva ze čtyř vyrovnávacích setrvačníků selhaly a družice nemůže provádět přesnou fotometrii. Tím je ohrožen i samotný další výzkum exoplanet.
     
  • Sojuz TMA-07M. s třemi kosmonauty přistál minulý týden v pondělí v kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 20. května 1978 (35 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.
     
  • 25. května 2008 (5 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, kdy ji zřejmě porazil mráz a nedostatek sluneční energie.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše míjí Jupiter
  • Výročí: Mars Express
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Donatiho kometa

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Phoenix, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »