Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2014

21. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 5. do 25. 5.

Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 21. května. Nejlépe viditelný bude ráno a dopoledne. V neděli bude Měsíc poblíž Venuše.

Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Merkur (cca 0,3 mag) je večer nízko na severozápadě. Hledejte jej cca kolem 21:30 SELČ triedrem a za dobré oblohy jej uvidíte i okem. Orientační mapka vyhledání je vlevo. Vyhledáme jej například tak, že vytváří trojúhelník s Jupiterem a Capellou.
Jupiter (−1,9 mag) je večer nad západním obzorem. Z úkazů měsíčků můžete odpozorovat v pátek 23. 5. zákryt měsíce Ganyméda, začne ve 22:17. V neděli 25. května ve 21:27 začíná zákryt Ió a ve 22:03 zákryt Callistó.
Mars (−0,9 mag) je večer nad jihem. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále dost velký (13") na sledování detailů na povrchu.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po setmění.
Venuše (−4 mag) se ráno hodinu před východem Slunce nachází 2° nad východním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.

Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Očekáváme nový meteorický roj. Je tu velká pravděpodobnost, že se Země potká s částicemi komety 209P/LINEAR. Ta patří mezi slabší komety, ale její dráha se přibližuje dráze Země. Letos očekáváme zvýšenou aktivitu možného nového meteorického roje. Nikdo ovšem neví, co se doopravdy stane. Maximum má nastat 24. května v době, kdy už u nás bude den, ale vzhledem k tomu, že meteory jsou nevyzpytatelné, bude dobré oblohu trochu intenzivněji sledovat. Radiant, tedy místo, odkud by případné meteory měly vylétat, má ležet v souhvězdí Žirafy, odtud by pak nesly jméno Camelopardalidy. Radiant bude vlastně ležet mezi koly Velkého vozu a Polárkou. Podrobné informace v samostatném článku.

Mapa poloh komety 2012 K1 PanSTARRS ve 23 hodin SELČ v 21. týdnu 2014 Autor: Martin Gembec
Mapa poloh komety 2012 K1 PanSTARRS ve 23 hodin SELČ v 21. týdnu 2014
Autor: Martin Gembec
Opět se zlepšila viditelnost komety C/2012 K1 (PanSTARRS). Přesunula se do Velké medvědice. Podrobnosti o viditelných kometách také zde.

Aktivita Slunce je nízká. Přivrácená strana obsahuje jen menší skvrny. Změna může nastat s rotací nových na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesunuly na ranní oblohu, to ovšem znamená prodloužit si pozorování, nebo si přivstat.

Kosmonautika:

  • Ve středu 14. května se úspěšně vrátila tříčlenná posádka z ISS zpět na Zemi. Pěkné fotografie z přistání uveřejnila NASA.
     
  • Rusové pokračují v sérii neúspěšných startů rakety Proton. Když už se pomalu zdálo, že raketa je opět bezproblémová, došlo minulý týden k dalšímu selhání. Raketa zmizela z dosahu sledovacích kamer a zdálo se, že všechno jde podle plánu, ale zhruba mezi pátou a šestou minutou letu došlo k selhání 3. stupně rakety. Na palubě byla telekomunikační družice v ceně cca 4 miliardy korun. Raketa Proton patří mezi nejlepší nosiče, z celkem 397 startů jich selhalo jen minimum, avšak z toho pět za posledních pět let.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • kometa PanSTARRS
  • Sojuz TMA-13M k ISS
  • Výročí: let dvou opic
  • Výročí: Luna 22
  • Výročí: „Einsteinovo zatmění“

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »