Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2014

21. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 5. do 25. 5.

Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 21. května. Nejlépe viditelný bude ráno a dopoledne. V neděli bude Měsíc poblíž Venuše.

Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Merkur (cca 0,3 mag) je večer nízko na severozápadě. Hledejte jej cca kolem 21:30 SELČ triedrem a za dobré oblohy jej uvidíte i okem. Orientační mapka vyhledání je vlevo. Vyhledáme jej například tak, že vytváří trojúhelník s Jupiterem a Capellou.
Jupiter (−1,9 mag) je večer nad západním obzorem. Z úkazů měsíčků můžete odpozorovat v pátek 23. 5. zákryt měsíce Ganyméda, začne ve 22:17. V neděli 25. května ve 21:27 začíná zákryt Ió a ve 22:03 zákryt Callistó.
Mars (−0,9 mag) je večer nad jihem. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále dost velký (13") na sledování detailů na povrchu.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po setmění.
Venuše (−4 mag) se ráno hodinu před východem Slunce nachází 2° nad východním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.

Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Očekáváme nový meteorický roj. Je tu velká pravděpodobnost, že se Země potká s částicemi komety 209P/LINEAR. Ta patří mezi slabší komety, ale její dráha se přibližuje dráze Země. Letos očekáváme zvýšenou aktivitu možného nového meteorického roje. Nikdo ovšem neví, co se doopravdy stane. Maximum má nastat 24. května v době, kdy už u nás bude den, ale vzhledem k tomu, že meteory jsou nevyzpytatelné, bude dobré oblohu trochu intenzivněji sledovat. Radiant, tedy místo, odkud by případné meteory měly vylétat, má ležet v souhvězdí Žirafy, odtud by pak nesly jméno Camelopardalidy. Radiant bude vlastně ležet mezi koly Velkého vozu a Polárkou. Podrobné informace v samostatném článku.

Mapa poloh komety 2012 K1 PanSTARRS ve 23 hodin SELČ v 21. týdnu 2014 Autor: Martin Gembec
Mapa poloh komety 2012 K1 PanSTARRS ve 23 hodin SELČ v 21. týdnu 2014
Autor: Martin Gembec
Opět se zlepšila viditelnost komety C/2012 K1 (PanSTARRS). Přesunula se do Velké medvědice. Podrobnosti o viditelných kometách také zde.

Aktivita Slunce je nízká. Přivrácená strana obsahuje jen menší skvrny. Změna může nastat s rotací nových na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesunuly na ranní oblohu, to ovšem znamená prodloužit si pozorování, nebo si přivstat.

Kosmonautika:

  • Ve středu 14. května se úspěšně vrátila tříčlenná posádka z ISS zpět na Zemi. Pěkné fotografie z přistání uveřejnila NASA.
     
  • Rusové pokračují v sérii neúspěšných startů rakety Proton. Když už se pomalu zdálo, že raketa je opět bezproblémová, došlo minulý týden k dalšímu selhání. Raketa zmizela z dosahu sledovacích kamer a zdálo se, že všechno jde podle plánu, ale zhruba mezi pátou a šestou minutou letu došlo k selhání 3. stupně rakety. Na palubě byla telekomunikační družice v ceně cca 4 miliardy korun. Raketa Proton patří mezi nejlepší nosiče, z celkem 397 startů jich selhalo jen minimum, avšak z toho pět za posledních pět let.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • kometa PanSTARRS
  • Sojuz TMA-13M k ISS
  • Výročí: let dvou opic
  • Výročí: Luna 22
  • Výročí: „Einsteinovo zatmění“

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »